V plánech na vypsání tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny
Dukovany lze zřejmě očekávat další odklady, a to navzdory tomu, že ze
zakázky vypadly společnosti z Ruska a Číny. Shodla se na tom většina
analytiků, které dnes oslovila ČTK. Odborníci zdůrazňují, že forma nebo
případné nevypsání zakázky bude primárně politickým rozhodnutím vlády,
která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu letošního roku.
Česká vláda se v pondělí rozhodla v reakci na informace o podílu
ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za
Zlínsku v roce 2014 do plánovaného tendru nepřizvat ruskou společnost
Rosatom. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za
ANO) uvedl, že ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní
dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní
Koreje a Spojených států. Zopakoval, že na jeho základě finálně osloví
uchazeče až příští vláda. Už dříve se Česko rozhodlo do tendru nepozvat
čínskou firmu CGN.
„Vláda se drží své pozice, že se nic na přípravě tendru nemění a jede
se dále, pouze se sníženým počtem účastníků. Je to vcelku pochopitelné,
ke konci volebního období se nikomu nechce dělat zásadní rozhodnutí.
Těžké a nepříjemné rozhodování o tendru bude úkolem nové vlády a velmi
pravděpodobně lze očekávat další a další odklady,“ řekl dnes ČTK
analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Analytik společnosti Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že
bezpečnostní dotazník zbývajícím třem uchazečům odeslán bude. „Pak se to
ale zasekne na mrtvém bodě. Prezident Miloš Zeman a jeho okolí budou
hledat cesty, jak dostat Rosatom zpět do hry,“ uvedl.
Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr ČTK řekl, že pokračování v tendru, který byl podle něj ušit pro Rosatom, by bylo proti zájmům české energetiky jako takové. „Dostavba nového bloku v roce 2036 či 2038 nic neřeší ani z pohledu odchodu od uhlí, koncepce naší energetiky jako celku ani budoucnosti jaderné energetiky. Jak nahradit uhlí, budeme muset řešit mnohem dříve,“ uvedl.
Řada analytiků také poukazuje na chybějící reference zbylých zájemců – francouzské EDF, korejské KHNP a severoamerického Westinghouse – pro bloky o výkonu 1200 megawattů (MW), které Česku kvůli rezervoáru vody v okolí Dukovan maximálně požaduje.
„Vypsat výběrové řízení v situaci, kdy dva zájemci mají projekt bloku
požadovaného výkonu pouze na papíře a zbývající Westinghouse se snaží s
obrovským překročením rozpočtu a časového harmonogramu dokončit svůj
první referenční blok v USA, tedy ve své domovské zemi, to vskutku
vyžaduje velké nadšení a odvahu,“ dodal Gavor.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla uvedl, že nejlepší cestou pro Česko by nyní bylo se úplně vymanit z uvažování o novém reaktoru v Dukovanech a věnovat síly transformaci tuzemské energetiky, která by měla reagovat na rychle se měnící technologickou a ekonomickou realitu.
„Obávám se, že po vyřazení Rosatomu vzrůstá tlak na vypsání tendru ještě před volbami. Pokud ještě předtím nebude odmítnut takzvaný lex Dukovany, nebo alespoň v zákoně omezena budoucí výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, hrozí budoucí nemalé ekonomické dopady jak na státní rozpočet, tak do ceny elektřiny spotřebitelům,“ dodal Sequens.
