Vládní Hospodářská strategie 2.0 chce v Česku léčit spoustu byznysových neduhů, které trápí i zbytek Evropy. Důraz jde směrem ke kapitálovým trhům či budování startupů.
„Evropská unie ztrácí podíl na světovém HDP, předhání nás Čína a unikají nám Spojené státy americké,“ začíná svou analýzu klíčový strategický dokument Babišovy vlády Hospodářská strategie 2.0 s tím, že „nůžky mezi velmocemi se v důsledku energetické, klimatické a migrační politiky dále rozevírají v neprospěch
Evropy“.
Na neradostné výhledy nicméně má vládní strategie odpovědi, alespoň to na svých stránkách tvrdí. V téměř stostránkovém dokumentu se věnuje třeba umělé inteligenci, bydlení, kapitálovým trhům, vzdělávání či podpoře exportu.
Chybí naopak úplně zmínky o raketově rostoucím českém obranném průmyslu nebo stagnujícím motoru ekonomiky v podobě automobilového průmyslu.
V rozsáhlém materiálu najdeme spoustu obecných politických deklarací, které bez návrhu konkrétních kroků příliš neznamenají. A to i v kapitolách titulovaných jako Prioritní opatření pro dosažení cílů.
Jen namátkou: podpora vzniků spin offů, zajištění stabilní podpory výzkumu a vývoje v AI, zefektivnění vízového procesu pro zahraniční studenty a pracovníky s vysokou kvalifikací, zrušení přebytečných regulací či evergreenové snižování provozních nákladů veřejného sektoru.
I tak je ve strategii, s níž je nejvíce spojován ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, spousta přesně definovaných kroků, které by – budou-li dotaženy do konce – mohly českému byznysu pomoci. A to bude současná vláda skutečně potřebovat, protože zároveň počítá především na poli investic s velkým zapojením soukromého sektoru.
Velký fokus strategie věnuje podpoře výzkumu, vývoje a inovací (v materiálu schovaný za zkratku VaVaI), kde vidí nevyužitý potenciál. Týká se kupříkladu vytváření spin-offů na českých univerzitách, což se dlouhodobě nedaří, nebo podpory startupů a na ně navázaného investičního venture kapitálu.
Současný podíl HDP směřující na výzkum, vývoj a inovace plánuje vláda zvednout ze současných 1,8 procenta až na 2,7 procenta v roce 2035. Třetinu celkového růstu má pokrýt právě stát, zbylé dvě třetiny má ale zaplatit soukromý sektor ze svých kapes.
Ten však nejeví o výhody plynoucí ze sypání peněz do vývoje takový zájem, jak by si stát představoval. Naopak, firmy mají čím dál nižší zájem o daňové odpočty, které jim umožní právě investice do VaVaI. „Příčinou byla (vedle silné přímé podpory) i nejistota ohledně uznatelnosti nákladů a různý přístup kontrolních orgánů v regionech,“ uvádí materiál.
Navrhuje také zavedení patentního boxu, což je v zahraničí poměrně běžné řešení podpory patentů, které česká legislativa zatím nezná. Takzvaný IP Box je speciální daňový režim, který firmám umožní platit nižší sazbu daně z příjmů ze zisků, které plynou z jejich duševního vlastnictví.
To jsou nejčastěji právě patenty, autorská práva nebo průmyslové užitné vzory.
Hodně si vláda slibuje od budování prostředí, v němž budou vzkvétat inovativní startupy. První vlaštovku se podařilo vypustit už letos: do praxe by měly přejít zaměstnanecké akcie. Zároveň by do příštího roku chtěla vláda připravit a schválit startupový zákon, jeho přesnější obrysy však v návrhu chybí.
Hodně ale může napovědět, jak potřebnou legislativu vidí nový zmocněnec vlády pro startupy Martin Jiránek, který stál ještě donedávna v čele České startupové asociace. Ten vidí vhodný příklad pro Česko na jihu Evropy, ve Španělsku. Zemi, která svou budoucí identitu vsadila právě na identitu „startup nation“. Podrobnosti popsal nedávno pro Forbes.
Startupový zákon má za úkol říct, co to startup vlastně je, jak ho odlišit třeba od malého truhlářství a především jaké výhody takové firmě po omezenou dobu plynou.
Španělé nyní evidují kolem patnácti stovek startupů, které od státu mají daňové výhody, mohou rychleji zaměstnat cizince a jejich cesty k získání kapitálu na rozvoj jsou jednodušší.
Stát by také chtěl podporovat podnikavost skrze krajská inovační centra. V Česku se dá za jednoznačně nejlepší praxi označit fungování jihomoravského JIC pod vedením Petra Chládka, které se dostalo tak daleko, že pracuje na vlastním VC fondu o objemu 400 milionů korun, ve kterém se veřejný kapitál potká se soukromým.
JIC navíc přerostl díky své akceschopnosti hranice jihomoravského regionu a reálně pomáhá projektům napříč republikou s ambicemi pokrýt celou střední Evropu.
Z historického hlediska je ambiciózní i plán na vytvoření jednotného prostoru pro všechna zdravotní data pro potřeby vývoje AI aplikací.
Roztříštěnost datových databází trápí české zdravotnictví dlouhodobě a neumožňuje tak například v Česku silnému segmentu zdravotnických aplikací trénovat efektivně modely umělé inteligence na všech potenciálně dostupných datech.
Jako zásadní se může v budoucnu ukázat odblokování třetího důchodového pilíře, což je debata, která se ve spojitosti s důchodovou reformou v Česku řeší od dob, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.
Plán Babišovy vlády zní grandiózně: odblokovat penzijním fondům investice do akcií, venture kapitálu či do výstavby nového bydlení. Jak dokumentuje tabulka výše, je to dobře mířené opatření. Kapitálové trhy jsou pro Evropu dlouhodobě problém především v porovnání s Amerikou.
Navzdory zkazkám o chabé inovativnosti starého kontinentu má Evropa registrovaných výrazně více startupů než Spojené státy. Jenže tam problém neleží, ten tkví v kapitálových trzích. Zatímco Spojené státy se podílí na globálním HDP ze čtvrtiny, představují polovinu globálního kapitálového trhu. U Evropy je trend opačný: má vyšší zastoupení v celkovém HDP než na kapitálových trzích.
Nepřekvapivě pak řada nadějných startupů zamíří z Evropy za oceán.
Vpustit do tuzemských investičních toků tak velká „zvířata“, jakými jsou penzijní fondy, by mohlo pro celou ekonomiku znamenat výrazné nakopnutí, které by pocítili hlavně foundeři inovativních firem.
Zajímavým nápadem je i zjednodušení vstupu firem na burzu, včetně zkrácení celého procesu IPO na 6 měsíců či zjednodušení prospektu emitenta.
Jenže v tomto případě jde o trochu kuriózní návrh. Vláda totiž ve stejném dokumentu v sekci energetiky opět stvrzuje záměr znárodnění energetického gigantu ČEZ, který je na pražské burze naprosto klíčovou položkou a nejhodnotnější českou akcií. Výkupem privátní poloviny ČEZ by však z burzy zmizel a pozici pražské burzy ještě více oslabil.
Navíc relativně nízký výčet firem, které si pro financování došly na pražskou burzu, není způsobený tím, že by se s emisí akcií pojila přílišná administrativní zátěž. Navrhované opatření je tak maximálně drobné zpříjemnění procesu pro ty, kteří se pro vstup na burzu rozhodnou. Těžko ale přiláká kandidáty nové.
Obecně se vyplatí prostudovat si pozici vlády vůči soukromému sektoru, kterého označuje za hlavního „investora“. A to hlavně ve strategických odvětvích jako technologie, inovace, energetika či infrastruktura. Roli státu si vláda představuje jako více podpůrnou – skrze daňové a investiční pobídky či odpisy.
Závěrem se však s notnou mírou opatrnosti hodí citovat samotnou studii, která v úvodu píše, že „strategické priority pro české hospodářství ale nestačí, v minulosti byla vytvořena řada strategických dokumentů bez znatelných dopadů“.
