Je to příběh o jednom fenoménu. O restauraci, kterou nezdobí michelinské hvězdy ani hvězdný šéfkuchař. Tohle je příběh o české L’Osterii a o těch, kteří z ní udělali místo, kde se na stůl čeká v dlouhých frontách. A nikdo vlastně neví proč.
Zbyňka Pokorného a Jana Dědíčka nepojí mnohaleté přátelství, blíže se poznali teprve před sedmi lety. Do té doby o sobě věděli jen tak zběžně, z vyprávění. Každý pocházel z jiného oboru, jeden z gastra, druhý ze světa stavební techniky. A přesto se jejich cesty spojily v projektu, v němž do České republiky přenesli franšízový koncept sítě restaurací L’Osteria.
Německý podnik, ve kterém si mají hosté připadat jako v italské osterii, byl tehdy odvážným krokem. Zpočátku se navíc zdálo, že nebude ani úspěšným. To už dnes neplatí, důkazem budiž to, že nezůstalo jen u jedné restaurace, ale před pár týdny otevřeli druhou a příští rok jsou v plánu ještě další dvě nebo tři. Ale pěkně popořádku.
S Janem Dědíčkem a Zbyňkem Pokorným se potkáváme v nepřehlédnutelné nové budově Masaryčky – stavbě, která je životním projektem miliardáře Marka Dospivy a jeho společnosti Penta Real Estate. Komplex dvou budov, pod jehož tváří je podepsána věhlasná architektka Zaha Hadid, už je po kolaudaci a pomalu začíná ožívat novými nájemníky.
Jedním z prvních je restaurace L’Osteria. Podnik rozložený ve dvou patrech jeho majitelé otevřeli velkolepou party, na níž se kromě topmodelky Terezy Maxové, která zde za více než 370 tisíc korun pro svou nadaci vydražila obraz od grafika a ilustrátora Tomáše Břínka alias TMBK, mihla i celá řada známých jmen z byznysu a společenského života.
Organizace a příprava celého večera byly pro oba náročné, ještě téměř týden poté je z nich cítit únava, když ráno sedíme rozložení v pohodlných křeslech, na stole před námi šálek čaje a kávy, a užíváme klidu a ticha, než sem začnou proudit první návštěvníci. Jak to vlastně všechno začalo? ptám se a zapínám diktafon, který bude následující více než hodinu svým oranžovým světýlkem oznamovat, že nahrává každé slovo.
„Před několika lety mě oslovil můj německý společník ze stavební firmy, jehož dcera Caroline Dippold je dvorní architektkou interiérů sítě L’Osteria, s tím, že majitelé restaurací chtějí po Německu a Rakousku expandovat dál na východ. A nabídl mi, zda bych ten koncept nechtěl přivést do Česka,“ vzpomíná Jan Dědíček.
Tehdy si ťukal na čelo, zda to jeho německý společník myslí vážně. O restaurace a gastronomii se sice zajímal, ale jen jako zákazník, jinak to pro něj bylo neprobádané území. Přesto v něm myšlenka zaklíčila a do Německa vzkázal, že pokud najde někoho vhodného, kdo do toho půjde s ním, zkusí to.
„Zeptal jsem se kamaráda, architekta Radima Hubičky, zda o někom neví, a ten zmínil jméno Zbyněk Pokorný. Pak jsem se zeptal ještě Michala Farníka, bývalého jednatele společnosti Lidl, který se s Radimem neznal, a ten mi taky doporučil Zbyňka. A tak jsme se dali dohromady.
