Boyan Slat nebere ne jako odpověď. Odborníci i laici jeho nápad zpochybňovali a investoři ho odmítali, ale ambiciózní student se nevzdal. A teď se do toho pouští a plánuje světové oceány zbavit plastového odpadu. The Ocean Cleanup, jak se jeho projekt jmenuje, by měl začít fungovat už za rok.
„Když se mluví o životním prostředí, tak se často říká, že to je daleko, že by si o to měly dělat starosti až naše děti,“ řekl mladý student při svém proslovu na konferenci TEDxDelft z roku 2012, kdy to všechno začalo.
Jeho nápad je tak prostý, až je geniální. Uprostřed znečištěných vodních ploch chce zafixovat plošinu, která by sbírala odpad z plovoucích bariér, které jsou nataženy kolem ní a místy přichyceny ke dnu. Díky tomu by měly odchytit i drobný odpad. Čistou vodu by pak zpět do oceánu odvedly mořské proudy, a to údajně i se všemi drobnými živými organismy, jako je například plankton.
Odpad se bude u bariér koncentrovat sám, prostě k nim „přiteče“. Energii bude Slatova plošina získávat ze slunce a vln a vedlejší úlovky ryb by mělo omezit o 99,98 %.
Vylovené plasty plánuje mladý Nizozemec zpeněžit a náklady na vylovení kila plastového odpadu počítá přibližně na 120 Kč. První prototyp svého čistícího stroje vyrobil už před čtyřmi lety, po vlně odmítavých reakcí ho ale předělal a loni představil veřejnosti v New Yorku.
Aby Slat mohl začít s úklidem světových moří, potřeboval nejprve zjistit, do jaké hloubky je moře plastovým odpadem znečištěno. Kontaktoval tedy odborníky z univerzit v Utrechtu nebo na Havaji, kteří mu poskytli potřebná data. Podle nich bude v North Pacific Garbage Patch (jedna z pěti nejznečištěnějších oblastí světových) do roku 2020 neuvěřitelných 7,25 milionů tun extrahovatelného plastového odpadu, jehož vyčištění by podle odhadu mělo trvat zhruba 79 000 let. Jenže Slatův vynález by to mohl dokázat už za 20 let.
Před čtyřmi lety, když Slat se svým nápadem přišel poprvé, tak měl na sestrojení své plošiny necelých 5 500 Kč našetřených z kapesného. Zkontaktoval proto okolo 300 společností se žádostí o sponzorství. Ozvala se mu ale jen jediná a i s tou se na podmínkách neshodli. Rozhodl se tedy založit vlastní nadaci The Ocean Cleanup.
A to se ukázalo, jako nejlepší krok. Do povědomí lidí se dostal díky sociálním sítím, kde se stal velmi populárním záznam jeho už zmíněného vystoupení na konferenci Tedx. Lidé mu pak začali na projekt přispívat sami.
Slatovi, jehož tým se brzy rozrostl do přibližně stovky lidí, se podařilo za 15 dní nasbírat v přepočtu 2 miliony korun a mohl tak začít se studií, kterou chtěl vyvrátit námitky svých kritiků.
S pomocí odborníků vypracoval práci o 530 stranách, která potvrdila, že jeho vynález může fungovat a navíc může být i výnosný. Další kampaň pomohla k získání 50 milionů korun, díky kterým se North Pacific Garbage Patch začne, podle webových stránek nadace, čistit od odpadu v roce 2020.
První plošina však začne s odchytáváním odpadu už příští rok a bude umístěna mezi pobřežím Japonska a Jižní Koreje. „Ano, bude to jedna z nejrozsáhlejších akcí na záchranu životního prostředí vůbec, ale my jsme ten nepořádek udělali,“ říká k tomu Slat.
Takto by měla jeho zachytávací plošina fungovat:
Místo odchytávání odpadu na lodích pomocí sítí, The Ocean Cleanup využije plovoucí bariéry, u kterých se bude díky přirozeným oceánským proudům odpad koncentrovat sám.
Prakticky všechno proudění projde pod bariérou a s sebou vezme všechno živé, zatímco se odpad, který je lehčí než voda, sbírá u bariér.
Řada plovoucích bariér, která je na různých místech přichycena k mořskému dnu, je určena pro operování ve velkém měřítku. Dovede pokrýt miliony čtverečních kilometrů, aniž by se sama údajně pohnula byť jen o centimetr.
Autor: Lenka Hrůzová
