Nejrozšířenější platformu umělé inteligence ChatGPT vyzkoušela třetina Čechů. Loni to bylo patnáct procent. Její využívání pro pracovní účely vzrostlo na padesát devět procent z loňských čtyřiceti pěti procent.
Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kterého se zúčastnilo víc než 1200 uživatelů internetu starších patnácti let.
Roste také využití dalších platforem na bázi AI. Microsoft Bing/Copilot vyzkoušelo šestnáct procent lidí, asi desetina má zkušenost s Canvou či Google Bard/Gemini.
Lidé nejčastěji zkouší ChatGPT ze zvědavosti, uvedlo to osmdesát tři procent jeho uživatelů, a pro zábavu, což uvedlo sedmdesát dva procent. Dvě pětiny z těch, kteří systém vyzkoušeli, ho používají několikrát za měsíc, pětina několikrát týdně a desetina několikrát denně. Tři čtvrtiny uživatelů jej vnímají jako užitečný.
„Největší změny v důsledku rozvoje umělé inteligence Češi očekávají u povolání, jako jsou grafičtí designéři a softwaroví inženýři, polovina populace také předpokládá významný dopad na povolání novinářů,“ uvedl hlavní řešitel výzkumného projektu Technologické agentury ČR Václav Moravec z katedry žurnalistiky.
Necelá polovina lidí podle Moravce stále neví o tom, že umělá inteligence dokáže psát články namísto novinářů, nicméně přibylo těch, kteří by si vybrali zpravodajství vytvořené AI. Tři čtvrtiny Čechů stále preferují práci lidských novinářů.
Nejrychlejší adaptace AI je podle ředitele České asociace AI Lukáše Benzla vidět ve třech oblastech. „První jsou bílé límečky, tedy například administrativní pracovníci, manažeři či právníci. V kancelářském prostředí AI přebírá rutinní úkoly a zásadně pomáhá s tvorbou obsahu. Další oblastí je vzdělávání, kde má AI potenciál personalizovat učební zkušenost a zvyšovat efektivitu studia. Třetí oblastí je zábava, kde se AI funkce pro uživatele stávají součástí videoher, sociálních sítí nebo streamingových služeb,“ řekl.
Přibližně čtyřicet sedm procent Čechů má s AI spojená negativní očekávání. Nejčastěji se bojí úpadku komunikace a možného zneužití. Necelá čtvrtina má naopak pozitivní očekávání. Pozitivní vnímání je častější u mužů a mladších lidí.
„Pozitivní očekávání souvisí zejména s úsporou času a pomocí při práci a rutinních činnostech. Dvě třetiny vnímají AI jako součást nevyhnutelného pokroku,“ dodal Michal Kormaňák z Ipsosu.
Tři čtvrtiny Čechů upozorňují na nedostatečný dohled a regulaci AI. Největší míře regulace by podle nich měly podléhat nástroje pro vojenské nasazení, kde po kontrole volají dvě třetiny lidí a třetina by je úplně zakázala.
Polovina Čechů také požaduje silnou regulaci nástrojů automaticky generujících zvuk a obraz, nástrojů biometrického rozpoznávání a robotických asistentů při výkladu a aplikaci práva.
Podle bezpečnostní firmy Check Point umělá inteligence pomáhá v boji s kyberzločinem a při lovu hackerů a hrozeb, ale nejrůznější AI služby využívají i útočníci. Kyberzločinci mají k dispozici chytré nástroje, pomocí kterých mohou vytvářet ještě efektivnější útoky a snadněji analyzovat ukradené informace nebo využít AI k vytvoření a vylepšení hrozeb a útočných taktik.
Například platforma FraudGPT, kterou si lze předplatit jako jakoukoli jinou službu, umožňuje vytvářet falešné identity, účinné phishingové e-maily, škodlivé programy nebo využít sociální inženýrství k oklamání uživatelů.
