Německo sníží na dva měsíce energetickou daň na naftu a benzin o zhruba sedmnáct centů na litr. Na tiskové konferenci po jednání vládních stran to v pondělí oznámil německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj by se to mělo rychle projevit na cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích. Merz zdůraznil, že příčinou vysokých cen benzinu a nafty je íránská válka, o jejíž ukončení Německo usiluje.
Vláda podle Merze očekává, že ropné koncerny snížení daně okamžitě promítnou do konečných cen na čerpacích stanicích. Jedná se podle něj o konkrétní krok, který uleví rozpočtům domácností i podniků.
Už v březnu Merzova vláda přijala opatření, kterým zakázala čerpacím stanicím zvyšovat cenu pohonných hmot častěji než jednou denně. Od 1. dubna mohou zdražovat jen v poledne, snižovat cenu mohou naproti tomu kdykoli. Zlevnění benzinu a nafty ale toto opatření nepřineslo.
Ceny pohonných hmot v Německu – stejně jako jinde ve světě – začaly růst poté, co Spojené státy a Izrael napadly na konci února Írán. Kvůli válce není možné volně proplouvat Hormuzským průlivem, který je zásadní pro dopravu ropy z Perského zálivu do světa.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Bas, která je zároveň spolupředsedkyní sociální demokracie (SPD), snížení energetické daně na dva měsíce ušetří spotřebitelům a podnikatelům zhruba 1,6 miliardy eur (39 miliard korun).
Sociální demokraté v minulých dnech navrhovali zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru.
Proti se už v pátek ostře postavila ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Předseda sesterské bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder v pondělí nicméně podpořil zavedení windfall tax na evropské úrovni. Merz řekl, že je vůči tomuto kroku nadále „skeptický“.
