Zaprášená almara už je snesena z půdy a zhypnotizované davy propadají dojmu, že zírají na vzácný empírový příborník. Od pátku běží v Paříži nablýskaná přehlídka jindy přehlížených sportů, která nejspíš neminula ani vás. A pokud přece, zde je pár tipů na události s potenciálem zaujmout i sportovní analfabety.
Známý ekonom Lukáš Kovanda tvrdí, že hry mají zatím spíše „upatlaný“ otisk: „Špinavou vodu v Seině. Sabotáž na železnici. Nešťastný zahajovací ceremoniál, který – ať už si o něm myslíme cokoli – objektivně promarnil příležitost alespoň trochu pospojovat rozdělený svět. A nešťastné Pařížany, lamentující nad dramatickým úbytkem hostů v restauracích či hotelech i drakonickými bezpečnostními opatřeními,“ shrnuje.
Ale no tak! U všech baronů Coubertinů, nebuďme takovými škarohlídy! Pro mnohé sportovce je olympiáda právem vyvrcholením kariéry a právem i rodištěm nezapomenutelných a ikonických momentů. Jedním takovým můžeme koneckonců začít i následující přehled.
Díky, pane Eiffele!
Pokud by se, tak jako kdysi v krásných dobách monarchií na počátku minulého století, soutěžilo na olympiádě i v múzických uměních, musel by zlatou medaili obdržet in memoriam Gustave Eiffel. Pod jeho slavnou věží, navěky půvabně a efektně zářící do noci, se hraje olympijský plážový volejbal.
Tohle se vážně povedlo! Žádné krásnější sportoviště na téhle olympiádě nenajdete. A není příliš krásnějších míst, kde by se olympijské sporty historicky odvíjely.
„Beachvolejbal vyhrál suverénně nejlepší místo napříč sporty,“ potvrzuje David Schweiner, který je společně s Ondřejem Perušičem úřadujícím mistrem světa právě v tomto sportu – a kdyby Češi triumfovali i pod nejproslulejší věží na světě, nemělo by to chybu.
Víte, jaké ženy jsou…
Ach, múzická umění – Viléme, Hynku, Jarmilo! Na tyto soutěže můžeme jen s nostalgií vzpomínat, kdo ví, zda se takto jednou bude vzpomínat i na klání v breakdance. Avšak i bez múzických umění na hrách platí, že slova jsou důležitá, o čemž se přesvědčil Bob Ballard, patrně první vyloučený z letošní olympiády.
Ballard přitom není sportovec, ale sportovní komentátor. Velmi zkušený komentátor, nyní ve službách britského Eurosportu. Stanice svého mazáka vyslala na olympiádu, ovšem záhy ho stáhla domů, když zdravici vítězné australské štafety v jedné z plaveckých disciplín okomentoval mimo jiné slovy: „… Víte, jaké ženy jsou: poflakují se, líčí se…“
Strhl se povyk, kakofonie pobouřených hlasů. „Myslel jsem si, že už je to za námi,“ psal na sociálních sítích kupříkladu muž, přičemž jeho slova měla zhruba stejnou logiku jako údiv, že jedna válka neukončila všechny budoucí. Lavina povyku Ballarda za nevhodná slova smetla a v Paříži už mohl říct pouze jediné: „Au revoir!“
Bitva velkých králů
Všechny pokrývky hlavy rychle dolů! Dnešní bitva tenisových králů skončila hladkým vítězstvím favorita, ale i poražený zaslouží takovou dávku úcty, že by se dala vážit na tuny.
V tenisovém turnaji se střetli hegemoni mnoha posledních let: Novak Djokovič a Rafael Nadal. Španělský hrdina Nadal už dlouho není zdravotně fit, Djokovič pořád drží formu, takže zápas dopadl dle očekávání.
Byl to šedesátý a možná i poslední duel těchto dvou tenistů a šlo by o nich vyprávět dlouze a dlouze, člověk by ani nepotřeboval fantazii Boba Ballarda. Nebo lze tenisový příběh vylíčit se stručností, v níž je vše: bitvu větších legend v jakémkoli sportu už v Paříži neuvidíte.
Top Gun? Top Gym
Gymnastice rozumí málokdo kromě Toma Cruise, Ariany Grande, Lady Gaga nebo Snoop Dogga. Tyhle všechny celebrity byly přítomny představení americké hvězdy Simone Biles, čtyřnásobné olympijské vítězky.
Koncentrace mnoha slavných na olympiádě je příkladem, že hry mají ohromný dar fascinovat, byť by mnozí patrně měli problém jejich kouzlo smysluplně definovat.
Olympiáda přichází jednou za čtyři roky, tak ji využijme na maximum.
Raper Snoop Dogg, který je ve francouzské metropoli coby zvláštní korespondent stanice NBC, se o takovou definici pokusil. „Olympiáda k nám přichází jednou za čtyři roky, tak ji zkusme využít na maximum,“ prozradil umělec pro americký Forbes.
Co přináší řeka…
Před sto a něco lety se soutěžilo v múzických uměních a Seina byla čistá. „Teď je po sto letech čistá zase!“ radovaly se těsně před olympiádou informace na zpravodajských platformách, jejichž počet převýšil i počet olympijských disciplín – a to je téměř nemožné.
Čistá Seina? Pracovalo se na tom dlouhé roky a stálo to 1,4 miliardy eur. Než hry vypukly, skočila do průzračných vlnek pařížská starostka, haleluja!
No a pak…
Přišel jeden liják a řeka byla zase plná – pardon, milovníci múzických umění – výkalů. Úroveň bakterií E. coli, indikující množství fekálií, překročila v Seině desetkrát povolené množství a triatlonisté museli zrušit trénink.
Na své pouti protéká Seina i kousek od Eiffelovky, kde mají souboje v plážovém volejbalu až magickou přitažlivost. Nejkrásnější sportovní chrám a hned vedle plovoucí výkaly? Proč by ne, ta symbolika je náhodou povedená: ráj od pekla či úspěch od průšvihu dělí vždy jen nepatrný kousek.
Nejen v Paříži, nejen na olympiádě.
