Jména laureátů 51. Nobelovy ceny za ekonomii jsou hned tři. Abhijit Banerjee, Michael Kremer a Esther Duflo získali ocenění za „experimentální přístup ke zmírňování světové chudoby“.
Právě posledně jmenovaná Francouzka, vyučující v současnosti na Massachusettském technologickém institutu, se stala nejvýraznější osobností z celé trojice.
Ve své kategorii je totiž ve věku 46 let historicky nejmladší oceněnou a zároveň teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii získala. Stalo se tak přesně 10 let poté, co si cenu odnesla Elinor Ostrom – za analýzu ekonomického řízení a osobního vlastnictví.
Trojice letošních laureátů zvolila ve své práci mikroekonomický přístup a místo chudoby jako celku se zaměřila na jednotlivé aspekty, jako jsou vzdělávání nebo zdravotní péče. Ty jsou podle oceněných snáze uchopitelné. Jejich postup praktikoval Kremer už v 90. letech v Keni, Duflo a Banerjee ho vyzkoušely v Indii.
Místo vytváření teoretických konceptů nebo testování vybrané skupiny lidí se trojice navíc zaměřila na zkoumání přímo v terénu. Právě empirický výzkum u těch, kteří jsou chudobou ohroženi, byl švédskou Královskou akademií věd při udělení Nobelovy ceny zohledněn.
Podle Akademie se laureáti svým výzkumem výrazně zasadili o „zlepšení našich možností, jak bojovat s chudobou“. Zmínili také, že přímým důsledkem jednoho z výzkumných programů bylo zlepšení studijních podmínek pěti milionů indických dětí.
Duplo pro britskou BBC uvedla, že jim výhra dala možnost přitáhnout k tématu boje proti chudobě víc pozornosti. Zároveň dodala, že se jí podaří inspirovat další kolegyně a ukázat, že i ekonomií lze posunout svět k lepšímu.
Letošní Nobelova cena za ekonomii se udělovala jako poslední, laureáti ostatních pěti kategorií jsou známi od minulého týdne. Všichni ocenění si cenu a s ní spojenou finanční odměnu převezmou na slavnostním ceremoniálu 10. prosince.
