Z německé ekonomiky už druhým rokem přicházejí chmurné zprávy a obrat k lepšímu se podle všeho nebude konat ani letos. Naopak, podle aktualizovaných odhadů německého institutu Ifo z tohoto týdne by německé hospodářství mělo i v roce 2024 klesnout, a to o 0,1 procenta.
Loni na tom bylo Německo dokonce nejhůře ze všech zemí eurozóny, když jeho hrubý domácí produkt (HDP) poklesl o 0,3 procenta. „Německá ekonomika přešlapuje na místě. Důvodem je nadměrná byrokracie, technologické zaostávání a ztráta konkurenceschopnosti,“ říká pro Forbes hlavní ekonom Deloitte ČR a zároveň ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.
„Situace není dobrá,“ přidává se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Německo v poslední dekádě uvízlo v pasti stagnace produktivity dané ztrátou konkurenceschopnosti některých klíčových odvětví – zejména automotive – a některých energeticky náročných sektorů, jako je například chemický průmysl,“ dodává.
Problémy ale přiznávají i samotní hybatelé německého hospodářství. „Není pochyb o tom, že se nacházíme v obtížném procesu změn,“ poznamenal v úterý guvernér německé centrální banky Deutsche Bundesbank Joachim Nagel.
Naši západní sousedé dnes procházejí opravdu složitým ekonomickým obdobím, o čemž svědčí mnohé bezprecedentní situace. Prvně, mnoho tradičních německých značek začíná kvůli vysokým nákladům i velké míře byrokracie ze země odcházet, a to nejen na východ.
Jen z tohoto roku si připomeňme stěhování závodů výrobce domácích spotřebičů Miele do Polska nebo výrobce pil Stihl, který se nově hodlá usadit ve Švýcarsku. I kvůli tomu nezaměstnanost v Německu míří zpět k šesti procentům, tedy k téměř dvojnásobku hodnot v České republice.
Navíc podle průzkumu německé Průmyslové a obchodní komory, představeného před dvěma týdny, polovina velkých německých firem s energeticky náročnou výrobou uvažuje o přesunu výroby do nákladově příznivějších zemí nebo ji už částečně přesunula.
A do toho národní poklad v podobě automobilového koncernu Volkswagen vůbec poprvé ve své téměř devadesátileté historii hrozí, že uzavře své německé továrny. Automobilový průmysl totiž prochází transformací ze spalovacích motorů na elektromobilitu. Jenže prodeje elektroaut v Německu zejména po konci dotací nenaplňují očekávání a investice do EV linek se samotným automobilkám i jejich dodavatelům jen těžko navracejí.
„Za mě je ta proměna vlastně až zbytečně rychlá, ale to vychází z nařízení politiků. Automobilky se snažily vyhovět a nyní v podstatě nevědí, jak z problému ven. Měly velká očekávání vzhledem k dotacím, která se ale nenaplnila, navíc nestíhají termíny 2030–2035 ohledně podílů EV v portfoliích,“ říká šéf českého automotive dodavatele Motor Jikov a zároveň viceprezident Auto SAP Miroslav Dvořák.
Situaci u našich sousedů s napětím sledují právě i české podniky, jelikož jsou na Německu často existenčně závislé. Až třetina našeho exportu míří právě tímto směrem. „Výsledky německé ekonomiky bohužel příznivé nejsou. Ještě horší jsou výsledky průmyslové produkce a celková nálada v průmyslu,“ hodnotí současnou situaci viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Podle něj je ale pozitivní, že se ve druhém čtvrtletí obrátil trend poklesu exportu českých firem do Německa, který naopak vzrostl o více než dvě procenta. Některé české společnosti ale ochlazení v Německu pociťují více než citelně. „Při rozsahu vazeb české ekonomiky na Německo se nás samozřejmě problémy našeho souseda velmi úzce týkají. Ostatně v některých dodavatelských řetězcích to již začíná být vidět,“ potvrzuje David Marek z Deloitte ČR.
„Ztráta konkurenceschopnosti Německa se dříve nebo později na nejvíce zasažených oborech musí projevit, protože značná část českých firem působí v roli významných německých subdodavatelů,“ souhlasí Jan Bureš z Patria Finance.
Poptávka po oceli je mizerná. A tím trpí jak německé hutě, tak ti, kteří tam vyvážejí, čili přímo my.
Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám Evropské centrální banky se do problémů dostalo i německé stavebnictví. Podle posledních údajů za červenec se objem přijatých zakázek meziročně snížil o desetinu. V zemi tak dochází jednak k vlně krachu stavebních firem, které za sebou nechávají rozestavěné projekty.
Pokles automobilové a stavební výroby se pak přelévá i do slabší poptávky po oceli. Podle tamního svazu ocelářů WV Stahl se produkce oceli v srpnu v Německu snížila meziměsíčně o téměř desetinu. Největší německá ocelárna ThyssenKrupp, jejíž pětinový podíl letos koupil jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský, letos kvůli vysokým cenám energií a levnému dovozu z Asie oznámila restrukturalizační program, který vyvrcholí propouštěním a pětinovým omezením produkce.
Situace na německém trhu pak dopadá i na české oceláře. „Vidíme, že kombinace stagnace ekonomiky a vysokých úrokových sazeb osekává výstavbu developerských nebo infrastrukturních projektů, které se nyní nerozvíjejí. To znamená, že poptávka po oceli je mizerná. A tím trpí jak německé hutě, tak ti, kteří tam vyvážejí, čili přímo my,“ uvádí předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář, se kterým velký rozhovor o situaci českých i evropských hutí přineseme v říjnovém vydání časopisu Forbes.
Německo je přitom pro hutě Třinecké železárny – Moravia Steel hlavním odbytištěm. Pro představu, těmto hutím kvůli vysokým cenám energií, tlaku na nižší prodejní ceny a slabší poptávce loni klesl zisk z 2,4 miliardy na čtyřiačtyřicet milionů korun.
Německo už několikrát prokázalo, že je schopno dostat ekonomiku zpátky do kondice.
Oslovení ekonomové a analytici se shodují, že německou ekonomiku dusí zejména vysoká byrokratická zátěž a drahé energie, kvůli kterým její výrobky ztrácejí ve světě konkurenceschopnost.
Jiří Polanský z oddělení Ekonomických a strategických analýz České spořitelny ale přidává ještě jiný pohled na celou situaci: „Na konci minulého století byl německý průmysl na technologickém vrcholu, německé zboží mělo výbornou pověst z pohledu kvality apod. Nicméně se zdá, že řada německých firem usnula na vavřínech, věřila v pokračování tohoto vývoje a přestala výrazně inovovat.“ Nejvíce je podle něj toto zaspání vidět v případě elektromobility, kdy je německý automobilový průmysl válcován importem z Číny.
„To, že německá ekonomika prochází recesí, ještě nemusí znamenat katastrofu. Německo už několikrát prokázalo, že je schopno dostat ekonomiku zpátky do kondice. Je však zřejmé, že německé firmy budou muset najít nový model své konkurenceschopnosti a to nebude snadné,“ uzavírá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
