Nejvýraznější politik, který svázal svou kariéru s nejstarší a nejznámější kryptoměnou, vyhrál prezidentské volby. Jaké megalomanské technologické vize má pro svou zemi v plánu?
O autoritativním pravicovém prezidentovi si můžeme myslet leccos, jisté ale je, že v zemi podruhé drtivým způsobem vyhrál volby a bude vládnout až do roku 2029. Je to poprvé od třicátých let minulého století, co se v Salvadoru někomu podobný kousek podařil.
Když budeme předpokládat, že volby nebyly zmanipulované, znamená to dvě věci. V prvé řadě je Nayib Bukele pro občany středoamerické země nejmenším zlem ze zbývajících alternativ. Zároveň je nyní jisté, že největší světové zásnuby finančního systému suverénního státu a původně kryptoanarchistického experimentu budou pokračovat.
Už v červnu 2021 Bukeleho administrativa uzákonila bitcoin coby zákonné platidlo. Rozhodnutí se setkalo s nadšením ze strany kryptokomunity – a odmítnutím zastánců tradičního finančního systému. S pohotovou kritikou přispěchala Banka pro mezinárodní vypořádání, Mezinárodní měnový fond, Meziamerická rozvojová banka i ratingové agentury.
Rok 2022 a první část loňského roku jim dávaly za pravdu, hlavním problémem však nebylo samotné uzákonění bitcoinu, ale jeho nákup do státních rezerv. Již bitcoinový výprodej z dubna 2022 připravil Salvador o 36 milionů dolarů, a to se měla ztráta ještě znásobit.
Pro zemi, jejíž HDP tvoří lehce přes 0,05 procenta globální ekonomiky, nic příjemného.
Bukele situaci řešil spíše jako obchodník a gambler než jako politik – při každém nadcházejícím poklesu ceny bitcoinu země v rámci svých skromných možností dokupovala, a to za částky, které připomínají spíše chování průměrně bohatého jednotlivce než suverénní stát.
Samotná úvaha ředit svoji ztrátovou nákupní cenu při poklesu ceny bitcoinu a čekat na obrat nebyla v principu úplně hloupá, otázkou je, zda je to chování vhodné pro prezidenta krachující země. Pokud by byl Bukele manažerem hedgeového fondu, bylo by to něco jiného.
Ředění počáteční nákupní ceny, která byla relativně blízko dosavadnímu cenovému vrcholu, nicméně přineslo své ovoce. Nedávná bitcoinová rallye, vyvolaná spekulací na schválení prvních amerických bitcoinových spotových ETF fondů, vedla nejen k prudkému zhodnocení kryptoměny, ale dostala bitcoin v držení Salvadoru do černých čísel.
Podle neoficiálního webového trackeru Nayibtracker.com, sledujícího přiznané salvadorské bitcoinové portfolio, země drží bitcoiny za 121,2 milionu dolarů. Investice nutná na jejich pořízení přitom byla jen 119,8 milionu dolarů, a držení bitcoinů tak zemi momentálně generuje výnos necelé 1,2 procenta. Vyvažuje ale takové zhodnocení udělané politické kompromisy?
Salvador patří mezi poměrně úzkou skupinu států bez vlastní měny, jejíž úlohu posledních dvacet let suploval americký dolar. Používání dolaru je pro zemi celkem omezující, protože musí držet basu s americkým ministerstvem financí – nemůže se tedy pokusit z problémů „vytisknout“ a je o to závislejší na investicích.
Tady do hry opět vstupuje bitcoin. Bukeleho bitcoinová rozhodnutí rapidně snižují šanci státu na rychlou finanční injekci od Mezinárodního měnového fondu (MMF), byť s ním země loni alespoň úspěšně obnovila jednání.
Celé by to nemuselo tolik vadit, pokud by Salvador hrál dlouhodobou investiční hru. Jenže on přitom ve skutečnosti hraje spíše o čas – ratingové agentury varují, že státní kasa je téměř vyprázdněná, a i když ratingová agentura S&P zemi rating zlepšila na B-, šlo spíše o symbolické gesto v reakci na opět nalezenou společnou řeč s Mezinárodním měnovým fondem.
Navíc je to hodnocení stále hluboko v kategorii dluhopisového odpadu. Samotná ekonomika Salvadoru vykazuje nejpomalejší hospodářský růst ve Střední Americe a extrémní chudoba se od roku 2019 zdvojnásobila – údajně téměř polovina obyvatel žije v potravinové nouzi.
V kontrastu s tím je obraz Bukeleho, který sám o sobě podává na sociálních sítích. Tam se ve videích podbarvených klubovou hudbou chlubí dílčími úspěchy své bitcoinové sázky a propaguje své megalomanské plány ve sféře na bitcoinu založené infrastruktury.
Pokud jde o bitcoin jako zákonné platidlo, většina Salvadorců ho zatím ignoruje. Na vině je technologická zaostalost, chudoba, ale také strach z volatility. Podle průzkumu University of Central America ignorovalo v roce 2023 bitcoin osmdesát osm procent obyvatel země a bitcoinové transakce tvořily jen pouhé procento všech plateb.
Zdá se, že jediné místo, kde se bitcoinu coby platebnímu prostředku v zemi daří, je turistická Bitcoin Beach, bude to ale stačit? Další úspěch znovuzvoleného prezidenta se nejspíš nebude odvíjet ani tak od naplnění snů bitcoinerů, jako spíš od pozvednutí životů obyčejných obyvatel země.