Od pondělí do středy se Praha stane poprvé v historii epicentrem biotechnologického investičního světa. Prestižní konferenci BioEquity Europe hostí země, kde obor biotechnologií vygeneruje roční obrat více než tři miliardy eur. Jeho potenciál je však vyšší. O tom všem mluví Petra Kinzlová, ředitelka asociace Prague.bio, která je takzvaným regionálním hostitelem BioEquity Europe 2026.
O jakou akci se vlastně jedná?
Jde o mezinárodní konferenci globálních biotechnologických hráčů zaměřenou primárně na investice v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Letos proběhne už její 26. ročník, ale vůbec poprvé se koná ve středoevropském regionu. Bude ji hostit Kongresové centrum v Praze.
Na konferenci se sejde zhruba 1200 klíčových aktérů z oblasti biotechu: venture kapitálové fondy, investoři, CEO velkých biotechnologických společností, případně farmaceutických firem z celého světa. Hostit takové setkání je pro Prahu i pro celý region vyznamenání a pro českou vědu a byznys mimořádná příležitost představit se před mezinárodním publikem.
Asociace Prague.bio je pořadatelem?
Nejsme organizátoři z pohledu právního statusu. Jsme takzvaný Regional Host, regionální hostitel. Naše role spočívá ve znalosti místního prostředí, čímž nemyslím pouze Česko, ale celý středoevropský region, máme vazby na partnerské asociace v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku či Pobaltí.
Z titulu regionálního hostitele formujeme Regional Host Committee, jehož součástí jsou společnosti IOCB Tech, Sotio, i&i Biotech Fund, RSJ Investments a město Praha.
Také sestavujeme regionální diskusní panel, doporučujeme témata a spíkry do dalších panelů a rovněž místní firmy, které se na konferenci prezentují investorům. Podílíme se i na přípravě doprovodných a společenských akcí. Velkým bonusem pro Prahu jako takovou je, že se může profilovat jako důležité inovační biotechnologické centrum v Evropě.
Foto poskytla Petra Kinzlová
Smyslem konference je propojování vědy a byznysu?
Každý rok se řeší aktuální trendy, což například nyní znamená vztah mezi Spojenými státy, Evropou a Čínou v oblasti vědy, výzkumu, klinického testování.
Ale ano, jinak jde vždy zejména o propojení investorů se startupy a firmami, které jsou zajímavé v rámci potenciální spolupráce. Velký prostor na konferenci je proto věnován představování firem a navazování kontaktů, na programu je řada networkingových akcí.
Pro rozvoj biotechu je vždy nutné mít vědecký základ, vědecký úspěch, bez něj to nejde. Nejde to ale pochopitelně ani bez vize investorů.
Daří se propojovat tyhle dva světy?
Situace se zlepšuje, ale pořád je na čem pracovat. Vědcům je třeba vysvětlovat, že jejich výzkum dostane nejzásadnější opodstatnění ve chvíli, kdy se dostane do komerční fáze. Poté přináší výsledky s přímými pozitivními dopady na společnost.
Přenos znalostí do praxe je klíčový, k tomu je nutné vybavit odborníky dovednostmi, ukázat jim proces, na jehož konci se mohou z výzkumu posunout až ke komercializaci. Jedním z dalších projektů Prague.bio je proto projekt Executive Academy, který si klade za cíl vybavit mladé vědce manažerskými dovednostmi.
Vědcům je třeba vysvětlovat, že jejich výzkum dostane nejzásadnější opodstatnění ve chvíli, kdy se dostane do komerční fáze.
Naším záměrem je také představit investorům a venture kapitálovým fondům potenciál zdejšího vědeckého výzkumu. Cesta ke konkrétnímu výsledku je dlouhá a finančně náročná, ale když vyjde, bonus je extrémně velký.
Zájem o propojování těchto světů je ale velký…
Určitě ano. Investoři chápou, že poslat peníze do biotechu je dlouhodobá záležitost, ale z hlediska profitu a společenského dopadu v podobě zkvalitňování lidských životů také maximálně lákavá. Firmy pohybující se v byznysu na poli biotechu vědí, že bez spolupráce s vědci se neposunou.
Mezi spíkry konference jsou i významní čeští vědci v oboru – například Tomáš Cihlář, viceprezident farmaceutického giganta Gilead Sciences, který byl loni časopisem Time zařazen mezi sto nejvlivnějších lidí planety, dále v Německu působící vědkyně Martina Benešová-Schäfer a vědec Miloslav Polášek, kteří významně přispěli k rozvoji radiofarmak.
Dalším jménem je Radek Špíšek, CEO Sotio Biotech, významné české inovativní společnosti pod křídly PPF věnující se výzkumu v oblasti onkologických onemocnění. Právě do Sotia budou moci účastníci konference zavítat v rámci jedné z doprovodných akcí, stejně jako do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, patrně nejvýznamnějšího vědeckého ústavu v Česku, proslaveného mimo jiné profesorem Antonínem Holým.
Propojit akademické prostředí českého biotechu s tím byznysovým je i cílem vaší asociace?
Byli jsme založeni v roce 2023 právě proto, že tady propojování, o němž mluvíte, chybělo. Chyběla zde jednotná platforma, která by spojila klíčové hráče a zdůraznila význam a potenciál oboru.
Na počátku bylo šest zakládajících členů, většina akademických institucí, k nimž se postupně začaly přidávat startupy i větší a etablované firmy, například právě Sotio, Zentiva, Bristol Myers Squibb a další výzkumné instituce a vysoké školy – k dnešnímu dni máme téměř padesát členů, zhruba třetina je z akademického prostředí, dvě třetiny z byznysového. Jedním z milníků byl vstup velkého průmyslového partnera, společnosti Zentiva, na jaře 2024.
Kromě hostitelství BioEquity Europe 2026 pravidelně každoročně v září pořádáme Prague.bio Conference, posilujeme mezinárodní vizibilitu biotech sektoru, organizujeme zmíněnou Executive Academy a profilujeme se jako jednotící hlas oboru.
Uvedete příklad firmy, které se od výzkumu podařilo přiblížit ke komerčnímu využití?
V Česku existuje řada nových ambiciózních startupů a firem. Například Diana Biotechnologies, firma, jež vyrostla během pandemie covidu, kdy přišla jako první s kvalitními a cenově dostupnými PCR testy, dnes vyvíjí nové testovací kity na sepsi a má ambici výrazně snížit úmrtnost na tuto poměrně častou zdravotní komplikaci.
Dalším příkladem je Adalid Sciences, firma vyvíjející genové a buněčné terapie, což je jeden z velmi perspektivních směrů medicíny. Deep MedChem je zase startup, který využívá AI k urychlení vývoje léčiv. Z ranějších projektů se mi vybaví třeba Nanoflexion, spin-off Technické univerzity v Liberci, jehož zakladatelkou je Markéta Hujerová.
Kterou Forbes v roce 2021 zařadil do svého výběru 30 pod 30…
Ano, a její projekt Nanoflexion byl jedním z oceněných projektů na loňské Prague.bio Conference. Teď v dubnu navíc měli možnost, právě díky umístění v naší startupové soutěži, prezentovat svůj projekt i před investory v Mnichově. Markéta stojí v čele výzkumu nanovlákenných náplastí, který může zásadně změnit způsob hojení po břišních operacích a zachránit životy tisícům pacientů.
Jak je vlastně sektor biotechu v Česku velký?
V republice působí zhruba 400 subjektů. Roční obrat, který tenhle sektor generuje, dosahuje přes tři miliardy eur.
Co se týká například venture capital fondů, v Česku se jich přímo na biotechnologie nespecializuje mnoho, výhradně na biotechnologické společnosti se ovšem zaměřuje i&i Biotech Fund, založený v roce 2021 za finanční účasti Evropského investičního fondu, jehož angažmá potvrzuje vysokou kvalitu českého výzkumu. Tento fond je zároveň součástí struktury okolo Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Tenhle ústav se zkratkou ÚOCHB je pro rozvoj biotech ukázkový, že?
Souhlasím. Jedná se o špičkové pracoviště z pohledu vědy, ale i z pohledu vytváření ekosystému zaměřeného právě na přenos výsledků výzkumu do praxe.
Doplňující program k BioEquity Europe zahrnuje také představení Elegance molekuly z repertoáru Dejvického divadla. Kdo představení zná, ten ví, že jde o divadelně skvěle zpracovaný příběh profesora Antonína Holého a jeho výzkumu v ÚOCHB, z něhož vzešel lék dodnes využívaný v boji proti AIDS.
Licenční poplatky plynoucí z patentů profesora Holého ústav použil k rozvoji systému, jehož cílem je identifikovat nadějné projekty a ty transferovat směrem k byznysu.
