Produkt, který vznikl bez přispění designéra? Narazit na takový bude stále složitější. Robotické
systémy, svářecí kukly, veřejné osvětlení, myčky lahví pro pivovary, zdravotnické přístroje. O sexy look si hlasitěji říkají i produkty, u kterých měl design dosud rozhodně podružnou roli.
Výrobek prostě musí zaujmout, ať už se jedná o vodovodní baterii, či městský autobus. A úkolem
průmyslového designéra je zajistit, aby produkty byly konkurenceschopné, funkční, ergonomické a taky esteticky přitažlivé.
Týká se to i nejrůznějšího nářadí, strojů, automatizovaných linek a průmyslových robotů. Už v roce 2020 americká designérská profesní organizace AIGA zařadila průmyslový design mezi nejvyhledávanější profese v oboru. A jeho význam spolu s probíhající čtvrtou průmyslovou revolucí stále roste.
„Když máte hlavu otevřenou, budoucnosti v tomto oboru se bát nemusíte. Jen bude potřeba se trochu přizpůsobit. Práce designéra nějak vypadala v minulém století, nějak vypadá nyní a jiná bude po roce 2050,“ říká přední český průmyslový designér David Polášek, držitel desítek mezinárodních ocenění a autor mnoha nevšedních návrhů, od elektromagnetického aplikátoru na tvarování těla až po nejtenčí plně vybavený turniket na světě.
„Dokud budeme žít konzumně a výrobky budou postaveny na průmyslové výrobě v konkurenčním prostředí, bude design prvním pilířem jejich vzniku. Navíc světová populace se během pouhého půlstoletí zdvojnásobila, snadno si tak dokážete představit, jaká potřeba věcí je ještě před námi,“ vyhlíží do budoucnosti Polášek.
Nikdy nemáte hotovo
První z řady mezinárodních ocenění Red Dot Design Award získal už ve 27 letech za futuristický návrh traktoru. Prestižního „designového Oscara“ získal pro zlínské studio Novo i vloni v Singapuru, tentokrát za pouliční lampu s nastavitelnou intenzitou světla, štíhlým aerodynamickým vzhledem, bezdrátovým ovládáním a autonomním nastavováním intenzity světla.
„Je pro mne čest být pochválen od profesionálů z mnoha odvětví. Žádné ocenění ale není samospásné, je třeba dál pracovat, pokračovat v inovacích a vytvořit z toho standard. Je to zároveň závazek -– pokud sbíráte ceny pravidelně, každý nový klient bude očekávat něco výjimečného,“ doplňuje designér s pokorou.
„Je to stejné jako atestace pro lékaře. Nelze dělat průmyslový design a přitom ignorovat pokrok, nové metody, inovace v technologiích, materiálech, konstrukčních řešeních, přístupech k estetice nebo ekologii a udržitelnosti. Vzděláváte se neustále, nikdy to neskončí, nikdy nejste hotový, protože věci se hrozně rychle mění a vy musíte taky, pokud nechcete uvíznout v minulosti,“ dodává Polášek.
Jen tak se dá přiblížit světové designérské špičce, jako je třeba Jonathan Ive, který se podílel na vývoji ikonických iPhonů a iPadů a nyní spolupracuje na elektrosporťáku Ferrari, nebo Karim Rashid, jeden z nejkreativnějších průmyslových designérů světa proslulý svým barevným a provokativním stylem. Nebo legenda minulého století Raymond Loewy, o kterém se vypráví, že jako jediný designér mohl cestovat napříč Amerikou v letadle, autě, autobusu i vlaku, které sám navrhl.
Každá dekáda má jiné požadavky podle toho, jak se svět a populace vyvíjejí. Přicházejí nové zájmy trhu, vize firem, jiné poptávky spotřebitelů, jiná nařízení, jiné požadavky na cenu. Jednotlivé oblasti se vzájemně propojují a ovlivňují. Architektura ovlivňuje design nábytku, technologie zase automobilový průmysl. A špičkový designér musí mít přehled napříč obory, jinak mu vlak ujede.
„Informace sajete jako houba prakticky neustále. Osobně se učím s každým projektem. Během roku to může být desítka různých výrobků z různých odvětví,“ říká David Polášek, jehož návrhy dokazují, že dobře vypadat může třeba i plastové balení na motorový olej.
„Samozřejmě můžete dvacet let dělat jen auta, ale já miluju tu diverzifikaci portfolia, protože mě pak práce nikdy nemůže nudit. Každý měsíc, kvartál pracujeme s něčím novým, jedna výzva střídá druhou, a i tu jistou tenzi a napětí z odpovědnosti se časem naučíte akceptovat,“ popisuje.
„A jestliže vyhoříte v jednom oboru, otevírá se vám mnoho dalších cest,“ podotýká k širokému záběru designérské profese.
Nic pro sólisty
Podle Poláška má mít designér hlavně dobrý nápad, papír a tužku. Je to samozřejmě nadsázka, jednoduchost v této profesi nehledejte. Je velmi náročná a vyžaduje kombinaci kreativity a odborných znalostí. Designér musí znát technické limity výroby, aktuální technologie, být seznámen s materiály. Musí přemýšlet o estetice, funkčnosti, ergonomii.
Potřebuje vědět, jak funguje trh a jaké věci se prodávají. Jeho návrhy musí zasáhnout větší masu lidí na různých trzích. Rozdíly se stírají a firmy chtějí mít produkty, které uspějí všude.
„Pro dobrého designéra jsou nutností smysl pro detail, trpělivost, cit pro nadčasovost, schopnost pracovat pod velkým tlakem, ale i komunikační dovednosti. Když jste schopný si se zadavatelem přesně a dobře definovat zadání projektu, může to být klidně padesát procent úspěchu. Rozhodně je to velká úspora času. Naopak bez kvalitně připraveného zadání a definice spolupráce může být celý projekt jen trápením,“ popisuje David Polášek.
Komunikační schopnosti jsou důležité také během spolupráce s vývojáři, konstruktéry, technology, marketéry. Se všemi musí designér umět najít vhodné řešení, protože každá osoba z tohoto řetězce má k výslednému produktu co říct. A někdy se diskutuje i o desetinách milimetru.
„Průmyslový designér nemůže být sólista, je to týmová práce, která vyžaduje pokoru a respekt k ostatním. Navzájem se pak od sebe učíme nové věci,“ je přesvědčený David Polášek.
Velkým benefitem je potom schopnost rychle a kreativně řešit překážky, které v průběhu práce vznikají. „Koncepce se velmi často mění a samotný vývoj některých složitějších výrobků trvá v lepším případě měsíce a někdy i roky.“
Budoucnost je i udržitelná
Průměrný roční plat průmyslového designéra v USA je přes 72 tisíc dolarů. Ti nejlepší v oboru pracují pro Amazon, Apple, Google, Hewlett-Packard, Porsche a další giganty. Stále větší uplatnění ale nacházejí i v energetice nebo zdravotnickém průmyslu – i takový přístroj na EKG musí být nadčasový a šik.
„Produkty do zdravotnictví jsou konstrukčně a technologicky velmi komplexní a svazuje vás i velké množství předpisů a certifikací napříč globálním trhem. U těchto produktů jsou navíc vysoké nároky na bezpečnost, ergonomii, manipulaci, intuitivnost ovládání,“ říká designér, který dlouhodobě spolupracuje také s českým výrobcem zdravotnické techniky BTL.
„V momentě, kdy máte unikátní technologie a patříte ve svém segmentu k lídrům na trhu, tak musíte tuto skutečnost podpořit také vizuální stránkou produktu. Produkty pro zdravotnictví mají i víceletý vývoj a dalších několik let musí být aktivní na trhu. Je nutné najít nadčasový kompromis pro tvar celku, nějaký ikonický prvek, nestárnoucí stabilní materiály a barvy, které nebudou působit příliš agresivně,“ popisuje David Polášek.
5 trendů průmyslového designu
Udržitelnost
Každý produkt musí být navrhován tak, aby měl co nejmenší dopad na životní prostředí. Designéři pracují s udržitelnými materiály a vytvářejí takové produkty, které lze snadno opravit, zrecyklovat nebo znovu použít.
Modularita
Trendem je uvažovat modelárně a být schopen migrovat s některými částmi výrobku na druhý, aby se eliminoval počet položek pro výrobu.
3D tisk
3D tisk umožňuje designérům vytvářet ty nejsložitější tvary s minimálním odpadem. Aditivní technologie navíc pracuje s různými materiály, od plastů po kovy, a designérům tak otevírá zcela nové možnosti pro kreativitu.
Umělá inteligence
V průmyslovém designu se objevuje řada mechanických, digitálních a výpočetních úloh, které mohou být umělou inteligencí nahrazeny. AI kreativitu designéra nenahradí, ale chytré algoritmy umělé inteligence mohou zkrátit vývoj a snížit náklady.
Virtuální realita
Svět průmyslového designu se postupně přesouvá do 3D. Návrháři nyní mohou vytvářet a testovat své nápady ve virtuálním prostředí a lépe vizualizovat, jak bude jejich produkt používán. VR simulace se již používají jak u vytváření prototypů, tak u uživatelských rozhraní.
Pro designéra se pak stávají výzvou nejrůznější předpisy a certifikace. „Lékař i pacient musí mít v produkt absolutní důvěru. Na všechny, kteří se na jejich výrobě podílejí, je kladena vysoká odpovědnost, protože u hotového zařízení není prostor na chyby,“ podotýká Polášek, který sám pracoval na designu několika přístrojů pro rehabilitaci nebo eliminaci tuku a dalších zařízení estetické medicíny.
Význam průmyslového designu bude ještě narůstat s rozvojem technologií a nových materiálů, které budou vyžadovat inovativní a kreativní řešení. Už nyní je běžné využívání 3D tisku, CAD modelů, rozšířené či virtuální reality. O slovo se hlásí také umělá inteligence.
„Algoritmy nahradí člověka v řadě mechanických a stále se opakujících úloh. Zkrátí celý proces vzniku designu a sníží náklady na vývoj. My se pak budeme moci více věnovat návrhům a kreativitě,“ je přesvědčený David Polášek.
Výzvou pro průmyslový design bude udržitelnost a snižování dopadů na životní prostředí. Loňská studie Výzkumného institutu Capgemini ukázala, že většina firem, které se zaměřují na udržitelný design, zaznamenala kromě lepších vztahů se zákazníky i nárůst příjmů. Až osmdesát procent dopadu finálního výrobku na životní prostředí přitom souvisí s rozhodnutím už ve fázi návrhu.
Průmysloví designéři tak budou muset stále víc pracovat s novými recyklovatelnými materiály a svými návrhy snižovat množství a velikosti jednotlivých dílů. A také hledat modulární řešení, při kterých části jednoho výrobku budou pasovat i na budoucí produkty.
Být pořád napřed
Případným zájemcům o obor budoucnosti David Polášek radí začít už výběrem střední školy. „Pro mě to byl ateliér průmyslového designu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Chtěl jsem si budoucí možnosti uplatnění trochu diverzifikovat a nesoustředit se na jedno téma jako třeba jen design nábytku,“ připomíná začátek své cesty absolvent Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde studoval pod vedením akademického sochaře Pavla Škarky.
Studenti by se podle něj měli zapojit do mezinárodních soutěží, podílet se na externích zakázkách. „Nabíráte díky tomu velké množství informací a dostáváte cennou zpětnou vazbu nejen ze školy, ale i zvenčí. Vytváříte si první portfolio konceptů, pokusů, prototypů a se štěstím i prvních sériových výrobků. Díky tomu můžete být napřed oproti ostatním. Učíte se řemeslo, metodologii a prohlubujete vlastní know-how, které vás bude odlišovat,“ vysvětluje David Polášek
„Věřím tomu, že čím složitější si to na začátku uděláte, o to snáze se můžete přizpůsobit později poptávce trhu a můžete mít k dispozici násobně více možnosti k výběru u nás i zahraničí,“ dodává.
Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.
Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.
