Jen pár hodin poté, co prohrál sledovanou soudní bitvu s OpenAI, poskytl šéf SpaceX americkému Forbesu exkluzivní rozhovor. Rozpovídal se o rozsudku, nejbližší budoucnosti lidstva s AI a roboty, ale také o tom, koho v byznyse nejvíc uznává.
Elon Musk v pondělí u soudu utrpěl tvrdou ránu. Výrok poroty definitivně pohřbil jeho žalobu na OpenAI, v níž požadoval 150 miliard dolarů. Porotci totiž dospěli k závěru, že Musk se žalobou na samotnou firmu a jejího šéfa Sama Altmana otálel příliš dlouho. Soudce verdikt potvrdil, a smetl tak ze stolu Muskova tvrzení, že vedení OpenAI neprávem přeměnilo původně charitativní projekt, který sám pomáhal financovat, na čistě komerční byznys.
„Podle mě to vytváří nebezpečný precedens,“ reaguje Musk v rozhovoru se šéfem obsahu amerického Forbesu Randallem Lanem. Šlo o jeho vůbec první vyjádření od vynesení rozsudku.
„Znamená to totiž, že pokud může někdo jen tak vzít neziskovku a udělat z ní ziskovou firmu, podkopává to smysl celého charitativního dárcovství v Americe. Lidé by pak mohli v podstatě tunelovat charity a používat tento případ jako obhajobu. A to by podle mě bylo špatně,“ řekl Musk.
Řeč přišla i na SpaceX. Očekává se totiž, že firma v nejbližších dnech podá žádost o historicky největší vstup na burzu (IPO). Tenhle obří úpis akcií má za cíl získat až 75 miliard dolarů, přičemž hodnota celé společnosti se odhaduje na více než dva biliony dolarů.
Akcie (které se budou na burze NASDAQ obchodovat pod zkratkou SPCX) v sobě propojí vesmírné projekty SpaceX, satelitní síť Starlink a také Muskův startup xAI zaměřený na umělou inteligenci, který firma pohltila letos v únoru. Samotné detaily kolem vstupu na burzu ale Musk odmítl komentovat, ovšem rozpovídal se o tom, jak se firmě daří.
„Doufám, že koncem tohoto roku dosáhneme zásadního průlomu, kterým bude první plně znovupoužitelná orbitální raketa. Ta je nezbytná k tomu, abychom na Měsíc nebo Mars přepravili dostatečnou tonáž pro vytvoření soběstačného, samovolně rostoucího města. V podstatě pro rozšíření civilizace na jiné planety,“ vysvětlil.
Klíčový test podle něj zní: pokud by z jakéhokoli důvodu přestaly ze Země létat zásobovací lodě, bude civilizace na Měsíci nebo Marsu dál růst, nebo vyhyne? „Myslím, že to je zásadní bod větvení v budoucnosti lidstva. Budeme víceplanetární civilizací cestující vesmírem, nebo uvízneme navždy na jedné planetě?“ popsal.
Neznamená to podle něj ale, že bychom měli zanevřít na Zemi. „Chci zdůraznit, že být víceplanetární civilizací neznamená, že opustíme Zemi a půjdeme jinam, protože to by byla zase jen jednoplanetární civilizace někde jinde. A pravděpodobně na horším místě. Země je extrémně snadná a pohodlná ve srovnání s Měsícem, Marsem nebo téměř čímkoli jiným. Ale myslím, že v určitém bodě chceme být vesmírnou civilizací. Chceme být tam venku mezi hvězdami,“ řekl Musk.
Revoluce do dvou let
Miliardář se také podělil o své odhady, kam se AI a robotika posunou v příštích pěti letech. „Jsem z umělé inteligence vyděšený i nadšený zároveň. Do pěti let digitální inteligence překoná kapacitu veškerého lidstva dohromady. A ve stejném horizontu by na světě mohlo být alespoň sto milionů humanoidních robotů, ale možná klidně miliarda,“ prohlásil.
„Předpovídám, že za pět až šest let bude globální ekonomika pravděpodobně dvakrát větší než dnes. Každých pár let nás bude čekat obrovský skok a totální transformace,“ dodal.
Na otázku, které podnikatele nejvíc uznává, odpověděl nejprve zcela předvídatelně: Nikola Tesla, po němž se jmenuje jeho automobilka. Když ho ale moderátor nutil jmenovat někoho ze současníků, nakonec podlehl. „Moc o tom nepřemýšlím, ale Jensen Huang v Nvidie odvádí skvělou práci v oblasti vývoje AI počítačů,“ řekl.
Tempo vývoje v oblasti AI je podle Muska tak zběsilé, že se z toho člověku točí hlava. „Když jdu spát, objeví se nějaký průlom. Když se vrátím z oběda, je tu další,“ popsal realitu.
„Je naprosto jasné, že brzy budeme mít AI, která lidi hravě strčí do kapsy – a v jistém smyslu už se to děje. Zdá se, že AI, která bude jednoznačně chytřejší než lidé ve všech směrech včetně inovací, není vzdálená více než rok nebo dva. Je těžké na to pomyslet. Doufám, že na nás bude hodná,“ dodal.
Tunely a RNA
Když Lane Muska vyzval, aby nadhodil nějaké velké byznysové vize, na které sám nemá dost času, doporučil ostatním podnikatelům dvě oblasti. Nejprve hloubení dopravních tunelů. „Je nelogické očekávat, že nebudete mít zácpy, když máte budovy, které jsou 3D, a dopravní systém, který je 2D, a všichni se snaží jít do 3D budovy a z ní ven ve stejný čas. Pokud ale máte dopravní síť, která je trojrozměrná, s tunely vedoucími všude možně, můžete vyřešit jakoukoli úroveň dopravy,“ vysvětlil Musk.
„Vážně proto lidi povzbuzuji, aby zakládali tunelářské firmy,“ řekl. „V podzemí se skrývá obrovský potenciál. Ale samozřejmě, prokopat se k tomu je slušná dřina.“
Druhou neprošlapanou oblastí je podle Muska vývoj syntetických léků pomocí nových technologií RNA.
„Dnes už můžete v podstatě vytvářet vlastní zakázkovou RNA. Přecházíme ze situace, kdy byla medicína analogová – kdy jsme léky nacházeli většinou náhodou, jako když najdete klacek v lese a řeknete si, že vypadá jako užitečný kyj. Ale protože nyní dokážeme konstruovat syntetickou RNA, můžete o budoucnosti medicíny uvažovat jako o digitální záležitosti. Pokud víte, co do toho řetězce syntetické RNA naprogramovat, můžete vyléčit téměř cokoli,“ popsal miliardář.
Sám Musk prý nepřemýšlí o tom, jak o něm jednou budou psát učebnice dějepisu. „Ráno opravdu nevstávám s myšlenkou, co bych tak dneska mohl inovovat,“ podotkl. „Mým jediným cílem je vyvíjet technologie, které jsou nezbytné pro to, abychom dokázali rozšířit život mimo naši planetu.“
A jak by chtěl, aby na něj lidé vzpomínali za 250 let? „Že jsem sehrál užitečnou roli v pokroku lidské civilizace.“
