|
V útulném ateliéru šperkaře Hanuše Lamra je všechno bují. Na stolech, v miskách, v zásuvkách i v náčrtcích se tu větví listy, květy, semínka, úponky, stonky, křehké struktury přírody, které šperkař převádí do kovu tak, aby působily jako otisk něčeho dávno pozorovaného i naopak úplně abstraktního. To ale jen předchází procházce po malostranských zákoutích, která jsou jeho kreativním rajónem a domovem.
|