– Americká Komise pro cenné papíry a burzy přesně před týdnem publikovala nařízení č. 34-105047, které trochu zaniklo v nadšení z jiného jejího oznámení – jasných pravidel, která kryptoaktiva představují cenné papíry. Nařízení 34-105047 umožní burze Nasdaq integrovat tokenizované cenné papíry do její stávající obchodní infrastruktury.
Došlo k tomu prostřednictvím drobné formální úpravy pravidel. Rozhodnutí totiž povolilo takzvaný pilotní rámec, jehož prostřednictvím mohou být tradiční cenné papíry vydávány (ale také obchodovány a vypořádávány) v tokenizované formě na blockchainu. Celou dobu přitom zároveň zůstávají v rámci stávajícího regulačního perimetru.
Z regulatorního pohledu tak platí striktní ekvivalence mezi tokenizovanými a tradičními cennými papíry. Tokenizované akcie tak na rozdíl od dnes rozšířených tokenových akciových wrapperů budou plně zastupitelné s tradičními akciemi, ponesou identické identifikátory a budou s nimi svázána stejná práva včetně dividend a hlasovacích práv.
Součástí toho rámce je také koordinace s Depository Trust & Clearing Corporation (DTCC), která bude provádět clearing a vypořádání po obchodování prostřednictvím pilotního programu tokenizace. DTCC bez velké nadsázky představuje operační systém amerického kapitálu. Firma, která ročně zpracuje zhruba 3,7 kvadrilionu dolarů, je centrálním účetním a pojistkou amerického trhu.
– Investiční banka Morgan Stanley předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) druhé pozměněné podání S1 formuláře pro svůj plánovaný spotový bitcoinový burzovně obchodovaný fond (ETF) Morgan Stanley Bitcoin Trust. Ten by měl být v budoucnu kótovaný na burze NYSE Arca pod tickerem MSBT.
Jako správce hotovosti bude pro fond sloužit banka BNY Mellon, která je dnes pravděpodobně největší depozitní bankou na světě a bitcoiny bude pro fond pro změnu držet a prodávat americká burza Coinbase.
I když na americkém trhu dnes již o spotové bitcoinové ETF rozhodně není žádná nouze, krok přeci jen představuje zajímavý milník, a to tím, že pokud bude fond schválen, půjde o historicky první produkt bitcoinového spotového ETF, za kterým přímo stojí velká americká banka.
ETF by tak oproti současným konkurentům mohl přilákat trochu jinou klientelu (připomeňme, že velké procento současných držitelů bitcoinových ETF tvoří drobní investoři). Bez zajímavosti ale není ani fakt, že Morgan Stanley začátkem tohoto roku podala žádost také o spotové ETF postavené na Solaně.
– Kapitál z jihokorejských krypto burz se ve velkém měřítku stahuje do zahraničí a na privátní krypto peněženky. Ve zprávě Výsledky průzkumu o stavu poskytovatelů služeb virtuálních aktiv ve druhé polovině roku 2025, zveřejněné tuto středu jihokorejskou Komisí pro finanční služby, se můžeme dočíst, že celkový odliv dosáhl během měřeného období 90 bilionů wonů, tedy asi 60 miliard dolarů nebo 1,266 bilionu Kč.
Podle komise je to o 14 % více než 78,9 bilionu wonů v první polovině roku. Odliv prostředků přitom nepřikládá ani tak stahování kapitálu ze země, jako rostoucí popularitě různých arbitráží a „dalších podobných aktivit“.
Další zajímavostí reportu je, že zatímco počet uživatelů a vkladů na korejských krypto burzách se během měřeného období zvýšil, jejich celková ziskovost klesla. Ke konci loňského roku měl dělat počet účtů na korejských krypto platformách 11,1 milionu, což představuje 3% nárůst oproti předchozímu měření loni v červnu, a vklady vzrostly dokonce o 31 % na 8,1 bilionu wonů, tento růst se ale nepropsal do vyšší ziskovosti burz.
Osmnáct hlavních korejských on-ramp krypto platforem vykázalo ve druhé polovině roku provozní zisk ve výši 380,7 miliardy wonů (253,4 milionu dolarů), což je o 38 % méně než 617,8 miliardy wonů (411,2 milionu dolarů) v jeho první polovině.
Pro nás může být ale zajímavé hlavně vyčíslení současné celkové kapitalizace jihokorejského krypto trhu na konci loňského roku. Ten podle dat regulátora dělal na konci roku 202 587,2 bilionu wonů, tedy přibližně 58 miliard dolarů nebo 1,224 bilionu Kč. Je to také zhruba o 8 % méně než v první polovině roku. Podzimní bitcoinový medvědí trh se přitom nejvíce podepsal na průměrném denním objemu transakcí. Ten v tomto období činil 5,4 bilionu wonů (3,6 miliardy dolarů), což je 15% pokles oproti první polovině roku.
– Když nemůžeš své disruptory porazit, tak je kup. Mastercard před týdnem oznámil definitivní dohodu o akvizici londýnské společnosti BVNK. Ta se specializuje na infrastrukturu pro platby ve stablecoinech.
Přesná výše transakce není známá, ale Mastercard uvedl, že může jít až o 1,8 miliardy dolarů (38,1 miliardy korun) a zahrnuje 300 milionů dolarů v podmíněných platbách. Mastercard chce krokem prohloubit své aktivity v oblasti blockchainových transakcí.
O prodeji BVNK se hovoří již déle, v minulosti se například spekulovalo, že by ji mohla koupit americká krypto burza Coinbase. Spojení s Mastercardem má umožnit uživatelům využívat tokenové platby, například pro mezinárodní převody, obchodní platby a výplaty. Dokončení obchodu se očekává do konce roku.
Společnost BVNK vznikla v roce 2021 a zaměřuje se na poskytování infrastruktury pro převody mezi fiat měnami a stablecoiny. Mezi významnější konkurenty BVNK patří částečně také česká platební brána Confirmo.
Zatím není jasné, co bude tento krok znamenat pro hlavní americkou konkurenci Mastercardu v podobě společnosti Visa. Ta totiž na začátku roku navázala s BVNK partnerství pro poskytování stablecoinových plateb v rámci své služby Visa Direct. My ale popojedem.
– Společnost Balancer Labs, firma stojící za jedním z prvních (hned po Bancoru a Uniswapu) automatizovaných tvůrců trhu (AMM) v sektoru decentralizovaných financí, ukončuje svoji činnost. V pondělí to prostřednictvím příspěvku na governance fóru protokolu oznámil její spoluzakladatel Fernando Martinelli. Balancer přišel na scénu v roce 2020 a zásadním způsobem tehdy inovoval koncept fondů likvidity.
Firma se k ukončení své činnosti uchýlila proto, že již údajně není dále schopna (a ochotná) absorbovat právní následky exploitu, který loni v listopadu odčerpal kryptoaktiva v hodnotě 128 milionů dolarů.
„Zneužití v2 z 3. listopadu 2025 vytvořilo skutečné a trvalé právní riziko,“ uvedl Martinelli. „Udržování firemního subjektu, který nese odpovědnost za minulé bezpečnostní incidenty, zatímco samotný protokol se potřebuje posouvat vpřed bez zátěže, není odpovědným správcovstvím,“ dodal.
Útočníci v osudný den podle dostupných informací zneužili chybu zaokrouhlování ve swapové logice protokolu, což ovlivnilo fondy Balancer v2 napříč několika blockchainy a vyústilo v již zmiňovanou mnohamilionovou ztrátu.
Martinelli tvrdí, že Balancer Labs se tak stal spíše přítěží než přínosem pro budoucnost protokolu, protože prý funguje bez příjmů. Samotný protokol by měl fungovat dál, řízený je totiž skrze DAO organizaci (decentralizovanou autonomní organizaci) a přidruženou nadaci Balancer Foundation.
Samotný vývoj a správu protokolu, což byl dosud úkol ležící na bedrech právě Balancer Labs, přebírá komunita a poskytovatelé služeb. Předpokládá se také, že klíčoví členové týmu Balancer Labs přejdou do nové firmy Balancer OpCo Limited, která je podřízená nadaci.
Co to znamená pro uživatele? Restrukturalizace nebude úplně bez praktických následků, zbavuje totiž protokol jeho nejfunkčnějšího jádra. Končí emise tokenů BAL, model správy ve BAL se ukončuje a DAO pokladna převezme 100 % poplatků za protokol oproti předchozím 17,5 %.
DAO organizace také financuje zpětný odkup tokenů BAL, čímž se má jeho držitelům zajistit likvidita při odchodu. Ve hře byl ale také úplný konec, takže jde vlastně o docela důstojné kompromisní řešení. Ještě v roce 2021 bylo v projektu uzamčeno krypto v hodnotě téměř 3,5 miliardy dolarů, od té doby tato částka klesla na pouhých 157 milionů dolarů, tedy zhruba o 95 %.
