Že vám jméno Nicholas William Leeson nic neříká? Pak se určitě podívejte na film Makléř, kde září v hlavní roli Ewan McGregor. Snímek mapuje nejdramatičtější životní událost v životě bývalého obchodníka s deriváty, kterému se povedlo sérií chybných rozhodnutí potopit londýnskou obchodní banku Barings.

A teď zvrat, který není filmový: z šestapadesátiletého Leesona se má po více než čtvrt století stát soukromý detektiv ve firmě dohlížející na typické zločiny bílých límečků. Vlastně to dává docela smysl.

Kdo jiný by měl být kvalifikovanější než muž, který byl za podobný zločin pravomocně odsouzený? Leeson navíc rozhodně nebyl žádný žabař – ztráta, kterou svým chováním Barings Bank způsobil, je vyčíslována na 1,74 miliardy dolarů.

Je to podobné, jako kdyby dělal bezpečnostní audit vašeho firemního IT mistr sociálního inženýrství, hacker Kevin Mitnick. Oba výtečníky ostatně spojuje to, že oběma spadla klec v roce 1995 a odseděli si podobně dlouhý trest.

Kolem Leesonova současného comebacku je ale více pikantností než jen jeho kontroverzní osobnost. Londýnskou firmu Red Mist, jejíž řady nově rozšířil, vede Seth Freedman – bývalý tajný vyšetřovatel dělající špinavou práci pro hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina odsouzeného za znásilnění.

Ke špinavé práci se Freedman dostal skrze svého předchozího zaměstnavatele, soukromou detektivní společnost Black Cube, vedenou bývalými důstojníky izraelské rozvědky. Black Cube své práci nepochybně rozumí, ale potíž je v jejích dřívějších dost pochybných etických standardech.

Společnost si vysloužila všeobecné odsouzení za napomáhání snahám o pošpinění pověsti žen obviňujících Weinsteina ze sexuálního násilí i novinářů a novinářek, kteří o kauze informovali. Freedman ze společnosti odešel v roce 2018, Red Mist vznikla o tři roky později.

Dohromady s Leesonem ho svedl Mike Whitlow, kyperský podnikatel, který s Red Mist spolupracuje coby soudní analytik. A není to poprvé, co tato detektivní agentura najímá bývalého odsouzeného obchodníka. Ještě v roce 2021 takto nabrala Toma Hayese, bývalého obchodníka UBS a Citigroup odsouzeného za manipulaci s londýnskou mezibankovní nabídkovou sazbou.

Rozhodně to tedy vypadá, že Leeson bude v „dobré“ společnosti. Muž, který sám sebe s oblibou označuje za prvního rogue tradera, by měl nyní investorům pomáhat při vymáhání odškodnění u soudu všude tam, kde na to budou regulační orgány krátké. „Byl jsem na druhé straně rovnice a rozumím psychologii některých lidí,“ nechal se slyšet bývalý makléř.

Jak ta druhá strana rovnice vypadala? Začíná na jaře 1992, kdy banka Barings tehdy učinila osudové rozhodnutí aktivovat v Singapuru pobočku pro obchodování futures kontraktů a opcí na burze SIMEX. Banka měla na burze rezervovaný spot již nějakou dobu, konkrétně od roku 1986, ale aktivovala jej až s Leesonem.

Ten v Barings pracoval od roku 1989 a měl za sebou sérii úspěchů z dob, kdy ho banka angažovala coby účetního v Hongkongu. Singapur tak na první pohled vypadal jako logická a šťastná volba.

Leeson dostal na starost nastavení a kontrolu obchodních případů na burze. Později po složení makléřské zkoušky ale začal sám obchodovat a neměl nad sebou žádný dohled. Arbitrážní obchody na lokálním trhu vypadaly z bankovního pohledu poměrně bezpečně a Leeson v nich byl zprvu úspěšný, takže nikdo nenabral žádné podezření.

Už tehdy ale Leeson spekuloval za hranicemi schválených transakcí a každý další obchod ho utvrzoval ve vlastní neomylnosti. V roce 1993 už skrze firemní peníze tajně spekuluje s futures kontrakty a opcemi. Aby vše vypadalo v pořádku, používal jednoduchý trik – všechny ztráty připisoval na účet číslo 88888 a jeho vlastní výkazy tak vypadaly bez poskvrny.

Nechvalně známý účet 88888 vznikl na Leesonův popud, aby se do něj reportovaly chybné obchody nezkušených zaměstnanců singapurské pobočky. Leeson účet aktivně využíval pro své neautorizované obchodování a ztráty se brzy vyšplhaly na 8,8 milionu dolarů.

V červnu 1993 byl Leeson jmenován zástupcem ředitele a generálním ředitelem společnosti BFS. Měl tedy najednou plnou kontrolu nad papírováním, což mu umožnilo skrývat další ztráty a neoprávněné obchodování pomocí účtu 88888. Nová kapitola se začala psát v roce 1994, kdy začal obchodovat s japonskými státními dluhopisy a také s futures a opcemi na tokijském burzovním indexu Nikkei 225.

V červenci téhož roku byl proveden interní audit BFS, ze kterého se mohlo vedení banky dozvědět, že byla pobočka vystavena řadě velkých rizik, u kterých Leeson převzal odpovědnost za obchodování i následné vypořádání. Z pohledu vedení byl však Leeson zkušený muž na svém místě, který firmě generuje zisk.

Ztráty skryté pod účtem 88888 na konci roku 1994 činily 373,9 milionu dolarů a následujícího ledna zjistil vedoucí auditor nesrovnalost v účetnictví. Leesonovi se podařilo auditory přesvědčit smyšleným příběhem o obchodní transakci mezi Barings a americkou investiční společností Spear, Leeds & Kellogg.

Přibližně ve stejné době burza SIMEX upozornila Barings na velký objem obchodů BFS s futures a opcemi na Nikkei. Banka to odbyla ujištěním burzy, že má dostatek aktiv na krytí obchodů, a tím efektivně vyhodila z okna poslední záchranou brzdu.

Navzdory teď již enormním ztrátám pokračoval „rogue trader“ s mentalitou závislého hráče ve své nefunkční strategii a sázkách na index Nikkei. Pak ale přišel osudný obchod: Leeson na Nikkei otevřel pozici zvanou short straddle.

Ta se používá v situaci, kdy chce obchodník vydělat bez ohledu, kterým směrem se trh vydá, a sází na to, že se tržní pohyb neodchýlí z daného pásma. Strategie nejlépe funguje na stagnujících opčních trzích a zůstává zisková, pokud se cena podkladového aktiva neodchýlí z daného intervalu.

Potíž této strategie spočívá ve výši zisku omezené inkasovanými opčními prémiemi, zatímco výše ztrát naopak omezení nemá a roste lineárně tak, jak se vzdaluje spotová cena podkladového instrumentu od daného intervalu.

Leeson v lednu 1995 vsadil na to, že se index Nikkei příliš neodchýlí od hranice devatenácti tisíc bodů. K jeho smůle ale zrovna japonské město Kóbe postihlo katastrofální zemětřesení a celá tokijská burza se propadla. Index Nikkei 225 tak klesl na 17 785 bodu.

Náš antihrdina si tehdy asi řekl, že horší už to být nemůže, a zvýšil sázku s tím, že po rychlém propadu musí následovat rychlý návrat. Jenže ten se nekonal a index postupně klesl až na 17 580 bodů. Na legendárním účtu s pěti osmičkami se tak objevila ztráta 825 milionů liber.

To už bylo na Leesona moc, 23. února uprchl ze země a banka samotná, které na účtu visela ztráta dvojnásobně přesahující její obchodní kapitál, vyhlásila o tři dny později bankrot. Leeson byl později zatčen v Německu a vydán zpět do Singapuru, kde byl odsouzen za podvod a zpronevěru na 6,5 roku vězení.

Z trestu si ale odseděl jen čtyři roky a čtyři měsíce a na svobodě je od července 1999. Jak se mu asi povede v nové práci?