Emise z energetiky v Česku loni klesly meziročně o šestnáct procent. Hlavním důvodem byl nižší vývoz elektřiny vyrobené z uhlí, pomohlo také snížení spotřeby a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z údajů společnosti Ember, na které ve čtvrtek upozornily Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. V celé Evropské unii loni v energetickém sektoru klesly emise zhruba o devatenáct procent, což je nejvíce v historii.
Výrazný pokles emisí z energetiky zaznamenala podle svazu drtivá většina evropských zemí. U jedenácti z nich jde podle něj o rekordní úbytek. Svaz v souvislosti s poklesem emisí upozornil zejména na úbytek výroby z fosilních paliv v Evropské unii. Ta se nyní na produkci elektřiny podílejí méně než ze třetiny. Výroba z uhlí podle svazu klesla o šestadvacet procent, z plynu o patnáct procent. To by znamenalo největší poklesy u obou komodit od roku 1990.
K poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv přispěla také nižší spotřeba energií. Poptávka v roce 2023 v Evropské unii klesla o 3,4 procenta ve srovnání s rokem 2022 a byla o 6,4 procenta nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize.
Svaz také poukázal na růst využívání obnovitelných zdrojů energie v evropské energetice. Kombinovaná výroba větrné a solární energie podle něj v Evropě vzrostla o rekordních devadesát terawatthodin a instalovaný výkon o 73 gigawattů.
„Výrazný nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů dokazuje, že cíle pro rok 2030 mohou být mnohem ambicióznější, než jsme si ještě donedávna mysleli. Evropa zažívá doslova energetickou revoluci a Česko nesmí být pozadu. Navýšení cílů českého klimaticko-energetického plánu na třiatřicet procent zelené energie do roku 2030 by měl být jen začátek a je načase začít se připravovat i na další milníky, jako je například právě schválený pokles emisí do roku 2040 o devadesát procent,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle Aliance pro energetickou soběstačnost znamenají současné ambice Evropské unie, aby Unie dosáhla do roku 2030 alespoň pětačtyřicetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě, téměř zdvojnásobení současného podílu.
„Cíle členských států stanovené v jejich národních plánech v oblasti klimatu a energetiky však v současné době k naplnění této ambice nestačí. Všechny země visegrádské čtyřky mají nižší cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030, než doporučuje (Evropská) komise, a neodrážejí tak možnosti, které jsou v současné době k dispozici,“ řekla konzultantka Aliance pro energetickou soběstačnost Tatiana Mindeková.
Evropská komise v týdnu navrhla, aby si Evropská unie stanovila za cíl snížení emisí skleníkových plynů o devadesát procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Podle ekologů je to pro ČR příležitost k rychlejšímu zajištění energetické bezpečnosti.
