Globální emise oxidu uhličitého z produkce elektřiny letos vzrostou o  téměř pět procent na 33 miliard tun. Nárůst o 1,5 miliardy tuny bude nejvyšší od oživení z finanční krize před více než deseti let. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

„Je to strašlivé varování, že ekonomické oživení po koronavirové krizi je v současné době pro naše klima cokoliv jiného než udržitelné,“ uvedl v prohlášení výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Letošní růst podle něj potáhne hlavně vyšší využití uhlí a patrný bude zvláště v Asii.

Zpráva zřejmě zvýší tlak na vlády, aby jednaly a zabránily změnám klimatu. Americký prezident Joe Biden tento týden uspořádá virtuální summit pro desítky světových vůdců, aby na toto téma jednali před letošním globálním zasedáním ve Skotsku, uvedla agentura Reuters.

Loni spotřeba elektřiny kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla. Emise oxidu uhličitého z produkce elektřiny se tak snížily o 5,8 procenta na 31,5 miliardy tun. Na vrchol se emise dostaly v roce 2019, kdy činily 33,4 miliardy tun.

IEA pro svoji zprávu analyzovala nejnovější národní údaje z celého světa, trendy hospodářského růstu a nové energetické projekty, které mají spustit provoz. Poptávka po elektřině se má letos zvýšit o 4,6 procenta a dostane se nad úroveň z roku 2019. Růst potáhnou hlavně rozvojové země.

Letos poroste také poptávka po všech fosilních palivech. Uhlí a plyn se dostanou nad úroveň z roku 2019. Očekávaný nárůst použití uhlí převyšuje růst obnovitelných zdrojů elektřiny o téměř 60 procent, přestože se zrychlí poptávka po elektřině ze slunce, větru a vody.

Více než 80 procent předpokládaného růstu poptávky po uhlí bude letos pocházet s Asie, v čele s Čínou. Na vzestupu je rovněž poptávka po uhlí v  USA a EU, ale zůstane zde nadále pod úrovní z doby před krizí, dodala IEA.