Základem byznysu jsou lidé, kteří jej tvoří. V dalším díle seriálu o potřebách schopných lídrů se zaměříme na řadu změn, kterým musí čelit osobnosti ve vedoucích pozicích.
World Economic Forum hovoří o takzvaných megatrendech, které pandemie ještě uspíšila. Zasahují přístup k řízení lidí, týmů i celých firem, ale patří sem také stárnutí populace, kdy generace X má odlišné potřeby i hodnoty od mileniálů nebo generace Z.
Globalizace trhu práce vede k vyšší jazykové a kulturní diverzitě pracovních týmů, vyžadující schopnost se přizpůsobovat. Technologie urychlují komunikaci a spolupráci, a pracovní týmy se tak obměňují nikoli v řádu let, ale měsíců. Spolupráce v online prostředí je zároveň v mnoha ohledech komplikovanější.
„Virtuální či hybridní týmy jsou pro manažery tvrdým oříškem. Přes obrazovku je těžké se na lidi naladit, rozvíjet osobní kontakt, engagement, integrovat nové lidi a samozřejmě také rovnoměrně zapojovat lidi na dálku i z kanceláře,“ tvrdí Rudolf Kubík, partner ve společnosti Sociomapping.
Dodává, že manažeři a manažerky dnes mohou postrádat přehled o tom, jak se jejich lidé cítí. Podřízení naopak pociťují nedostatečný zájem o svou osobu. I proto dochází k velkému odchodu zaměstnanců z firem.
Jiná definice úspěchu
„Skrze generační obměnu se reviduje to, co považujeme za úspěch. Nejde jen o ekonomickou prosperitu a status, ale nové generace zaměstnanců se výrazně více ptají po společenské hodnotě své jejich práce a dopadu na širší prostředí,“ říká Eva Höschlová, senior konzultantka QED Group.
Proto je nutné, aby manažer či manažerka pracovali sami na sobě s ohledem na své duševní zdraví. Musí najít nejen rovnováhu mezi osobním a pracovním životem, ale vzdělávat se v koučinku, pracovat s relaxačními technikami mindfulness či meditovat.
Nové dovednosti
Höschlová i Kubík se shodují, že moderní manažeri musí být především emočně inteligentní. V praxi to znamená naladit se na svoje lidi, aktivně naslouchat, projevit porozumění, autenticky se zajímat o jejich rozvoj, ale také pracovat se svými emocemi.
„Výzkumy ukazují, že téma duševního zdraví a takzvaného wellbeingu zaměstnanců je teď dominantní. Když zároveň věnujete každý týden několik desítek minut svým podřízeným, zlepšíte tím situaci v celé firmě,“ shodují se experti.
Žádné hrdinství
Kvůli světovým trendům ve firmách, kde nyní záleží nejen na rychlé schopnosti adaptace, ale také na větší diverzitě s ohledem na věk, pohlaví a kulturu, se upouští od takzvaného hero leadershipu. Manažer či manažerka už nejsou středobodem rozhodování – jejich role se posouvá spíše k vytváření vhodného a stimulujícího týmového prostředí.
„Musíte se flexibilně přizpůsobit v různých situacích, převzít zodpovědnost, ale zároveň umět nechat rozhodnutí či iniciativu na lidech. Budování týmů, které se umějí řídit samy, je ještě silnější než dřív,“ vysvětluje Rudolf Kubík.
Spolupráce je výhra
Svět je propojený, proto je úspěch výsledkem součinnosti týmu, nikoli dravosti jednotlivců. Manažeři a manažerky se musí naučit, jak eliminovat nedorozumění a pečovat o psychologické bezpečí. Výzvou je častokrát práce na dálku.
Podle Kubíka může pomoci takzvané sociomapování, které diagnostikuje a rozvíjí týmové vztahy. Pomoci mohou i aplikace typu Time is Limited, hlídající efektivní nakládání s časem a kalendáři členů týmu.
