Jestli něco v posledních týdnech hýbe Českem, je to překotný vývoj na trhu s energiemi a surovinami, ze kterých se elektřina vyrábí. Co začalo strmým růstem na světových trzích, pokračovalo pádem několika alternativních dodavatelů energie v čele s Bohemia Energy a dodnes ovlivňuje život téměř každého v Česku. A dlouho tomu nebude jinak.
Shrnuli jsme proto na jednom místě všechny otázky a odpovědi, které byste mohli k energetické krizi mít.
Proč jsou ceny energetických komodit tak vysoko?
Ještě před rokem nikdo neodhadoval, že letos zažijeme tak strmý růst cen energetických komodit. Elektřina tehdy byla nevídaně levná a jen málokdo předvídal, že se to náhle změní. Dnes ale vidíme přesný opak.
„Je to extrém,“ řekl jen stručně k dnešní situaci místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Na vině tohoto extrému je kombinace hned několika faktorů. A prvním z nich je vývoj po první vlně pandemie.
Během pandemie se světové ekonomiky postupně nořily do lockdownů, s čímž klesla spotřeba domácností, tedy i poptávka po nejrůznějších výrobcích i službách a v návaznosti na to firmy omezovaly výrobu. Nezřídka k tomu byli nuceny i proto, že se mezi jejich zaměstnanci objevilo ohnisko nákazy, a ti tak museli do karantény.
Světová ekonomika pak ale v podstatě najednou z lockdownů vystoupila, což okamžitě rozjelo výrobu a poptávku po energiích na plné obrátky. A to logicky zvýšilo cenu energetických komodit, jako je uhlí, plyn a také elektřina, na světovém trhu.
Dalšími důvody lze hledat v tom, že letos ve větrných parcích na severu Německa v podstatě nefoukalo a že se během posledního roku zvedly ceny emisních povolenek z patnácti eur za tunu vypuštěného CO2 k současným šedesáti eurům. Emisní povolenky se pak stejně jako ceny energetických komodit propisují do koncové ceny elektřiny.
Proč teď ceny naopak směřují dolů?
Ke konci října ceny elektřiny, plynu i uhlí citelně poklesly. Konkrétně cena černého uhlí spadla během října o více než čtyřicet procent a sune se zpět ke stodolarové hranici.
Hlavním motorem poklesů jsou zejména aktivity Číny, která se snaží zkrotit vysoké ceny a tamní vláda se nechala slyšet, že udělá vše pro to, aby cenu uhlí dostala do rozumných mezí. A vzápětí navýšila těžbu, na což reagovali investoři.
Pokles cen ale pozorujeme i u plynu, a to zejména v Evropě. Hlavním důvodem bylo středeční oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, který Gazpromu nařídil zvýšit objemy plynu posílaného do Evropy, aby státy na starém kontinentě mohly doplnit své zásobníky.
Cena plynu s dodávkami pro příští rok je tak oproti svých maximům z úvodu října o třicet procent níže. Stále se ale pohybuje kolem úrovně 45 eur za megawatthodinu, zatímco loni touto dobou to bylo 15 eur, tedy jsme stále trojnásobně výš.
Jak dlouho budou ceny vysoko?
Všichni účastníci energetického trhu se shodují, že to, co nyní zažíváme, je pouze výkyv, a nejde tedy o dlouhodobý standard. Jaký ale tedy bude nový normál, pokud jde o ceny energií?
Zřejmě se musíme připravit na to, že k úrovním z posledních let se pravděpodobně už nevrátí, ačkoli se po energeticky náročné zimě očekává postupná obleva nejen sněhu, ale i cen.
Konkrétně ceny elektřiny by se měly pohybovat o desítky eur za megawatthodinu výše, než tomu bylo před rokem, kdy dosahovaly hranice 45 eur. „Je jasné, že minulá dekáda nízkých cen je definitivně pryč a už se nevrátí,“ vysvětloval pro Forbes energetický konzultant a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Ten vidí novou cenovou úroveň silové elektřiny pro příští roky někde nad sedmdesáti eury za megawatthodinu.
Co je s Bohemia Energy a kde je Jiří Písařík?
Ještě před měsícem byla skupina Bohemia Energy manželů Hany a Jiřího Písaříkových největším alternativním dodavatelem plynu a elektřiny v Česku s téměř jedním milionem odběrných míst.
Ve středu 13. září se ale vše změnilo, když skupina oznámila, že je vzhledem k bezprecedentnímu vývoji na trhu nucena ukončit podnikatelskou činnost. Skupina tak nezbankrotovala. Podle mluvčí společnosti se rozhodla s obchodováním skoncovat a požádala Energetický regulační úřad o odebrání licencí pro jednotlivé firmy skupiny právě proto, aby se vyhnula insolvenci, a tedy mohla splatit závazky klientům, například vrátila přeplatky.
Jedinou přeživší firmou skupiny se tak stala společnost Amper Market, kterou založil podnikatel Jan Palaščák a před třemi lety ji prodal právě manželům Písaříkovým.
Brzy však vyšlo najevo, že Bohemia Energy stále u dodavatelů drží objem elektřiny za stovky milionů korun, kterou nyní přeprodává firemním klientům na velkoobchodním trhu právě skrz Amper Market.
Jiří Písařík je také majitelem mnoha nemovitostí v Česku i například ve Španělsku za stovky milionů korun. Realitní převody se nyní dostaly do popředí zájmu českých médií i politických stran, které se obávají vyvádění majetku z firmy. Jiří Písařík se médiím prozatím vyhýbá.
Na koho současná situace nejvíce dopadne?
Vysoké ceny energií dopadají nejvíce na společnosti, jejichž provozy jsou vysoce energeticky náročné a které zároveň nemají zafixované výhodné ceny. Podle ekonoma a majitele společnosti Amper Holding Jana Palasčáka současná situace velmi tvrdě dopadá i na podniky, které přišly o sjednané dodávky nebo si je včas nenakoupily.
V problémech se ocitly i domácnosti a firmy, jejichž dodavatelé energií ukončili činnost, ať už se bavíme o Bohemia Energy s více než devíti sty tisíci klienty, nebo o menších hráčích, jako jsou například společnosti Lumius a 123ušetři.
Zákazníci zkrachovalých společností přešli pod křídla takzvaných dodavatelů poslední instance, takže se sice neocitli bez energie, ale překvapila je výše nově stanovených záloh, která je v porovnání s původními i mnohonásobná. Jediným řešením, jak v současnosti vysoké náklady upravit, je nová smlouva s novým dodavatelem.
Jaký dopad mají vysoké ceny energií na byznys?
Menší podnikatelé, kteří mají vysoké nároky na spotřebu energií, jako jsou například bistra s kebabem či pizzou, a nezajistili si ceny dlouhodobě dopředu, musí promítnout zvýšené náklady do svých cen ihned. Větší průmyslové společnosti se sjednanými cenami budou zdražovat postupně.
Obojí ale znamená jediné: roztáčení inflace. Ta dosáhla v září 4,9 procenta, v říjnu se očekává přes pět procent a podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by se mohla v listopadu a prosinci přiblížit k šesti procentům.
„Problémy se zajištěním energií jsou ale na celém světě, takže nějaký fatální dopad na českou konkurenceschopnost by to mít nemělo. Ve středním a delším časovém horizontu bychom naopak mohli těžit z tlaku na relokalizaci výroby do Evropy,“ komentuje celou situaci Jan Palaščák. Podle něj ale této situace budeme schopni využít pouze tehdy, rozhýbeme-li český trh práce a nebudeme tvrdit, že jediné řešení je více pracovní síly.
„Potřebujeme přesměrovat pracovní sílu tam, kde dokáže vytvořit větší přidanou hodnotu,“ říká.
Jak reagují na energetickou situaci politici?
Vláda schválila prominutí DPH u elektřiny a plynu pro listopad a prosinec a od ledna chystá novelu zákona o DPH, tak aby byly dodávky elektřiny a plynu od daně osvobozeny. Schválila i návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která umožní kompenzaci části regulované ceny elektřiny, která souvisí s obnovitelnými zdroji.
Maximální kompenzace bude činit 1485 korun a kompenzovat bude platbu za provozní podporu obnovitelných zdrojů do výše tří megawatthodin odebrané elektřiny, což je hodnota průměrné spotřeby maloodběru domácností v loňském roce.
Zároveň chce vláda podporovat zelenou energetiku a motivovat domácnosti i firmy k jejímu využívání. Domácnosti mohou těžit z dotací na rekonstrukce rodinných i bytových domů z programu Nová zelená úsporám. Mohou získat i dotace na výměnu zdrojů tepla.
Podnikatelé mohou žádat o dotace zaměřené na zvyšování energetické účinnosti, a to včetně budov. Mají k dispozici i prostředky z Modernizačního fondu nebo zvýhodněné půjčky programu ENERG. Dotace mohou čerpat i obce.
Podle Štěpána Křečka ale není plošné odpuštění DPH šťastná varianta. Ze státního rozpočtu tak půjde pomoc i lidem, kteří ji nepotřebují. Efektivní je podle něj cílená pomoc v hmotné nouzi.
Drží Rusko prostřednictvím snížených dodávek Evropu „v šachu“?
Rusko potřebuje plyn prodávat, jde mu tedy primárně o peníze. Pokud zavře plynové kohoutky, přijde o zisk. Současně jsou ale ve hře povolení pro nový plynovod Nord Stream 2, který vede z Ruska na dně Baltského moře až do severního Německa. A dodávky plynu do Evropy jsou podle řady expertů součástí strategie Ruska, jak potřebná povolení od německé vlády získat.
Jenže Evropa hraje o víc – podle Štěpána Křečka hrozí bez plynu starému kontinentu blackout. „Během několika dnů se začne rozpadat doprava, kamerové systémy, zvýší se kriminalita… Jde o stabilitu,“ míní Křeček.
Podle něj tahá Evropa za kratší konec provazu a je zranitelná. Jediným východiskem je, jak říká, sázka na obnovitelné zdroje a jádro. „Plyn je přechodový zdroj, bez kterého se teď neobejdeme, ale zhruba po dvou dekádách by měl být energetický mix už nastavený jinak,“ uvádí.
V problémech se může kvůli dodávkám plynu ocitnout hlavně Německo, které se pro tento zdroj energie rozhodlo před více než deseti lety, odstavilo uhelné elektrárny a na konci příštího roku se totéž chystá udělat s jádrem.
Jan Palaščák ale obavy z „černé plynové hry“ zmírňuje. „Rusové plyn do Evropy chtějí a potřebují prodávat a zdaleka ne všechno letošní dění okolo plynu je ďábelský plán. Kdybych měl odpovědět jednoduchým bonmotem, tak Němci společně s Rusy drží Evropu v šachu,“ říká s nadsázkou.
Ovlivní vysoké ceny energií a frustrace lidí z vysokých účtů evropský Green Deal?
Green Deal je soubor evropských iniciativ, jejichž hlavním cílem je snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a zajistit Evropě do roku 2050 uhlíkovou neutralitu.
Jedním z nástrojů Green Dealu je systém emisních povolenek (EU ETS), v rámci kterého probíhá na starém kontinentě i dekarbonizace, tedy transformace ekonomiky z fosilních zdrojů jako uhlí na zelenou energii.
Uhlí, ač je k životnímu prostředí velmi necitlivé, nicméně představuje nejlevnější a zároveň nejstabilnější zdroj pro výrobu elektřiny. Vlak v podobě zelené dohody Evropské komise je už ovšem natolik rozjetý, že to uhlí už má v Evropě nadobro spočítané, o čemž svědčí odstavování uhelek nejen v Německu.
Ne všichni s tím ale pod vlivem dnešních událostí souhlasí. „Jsem pro Green Deal, ale evoluční, nikoli revoluční cestou. Dnes je to, jako když padáte z dvacátého patra a nevíte, zda spadnete do vody, molitanu nebo na beton,“ říká k tomu například Petr Paukner, majitel Carbounion, společnosti, která obchoduje s elektřinou, plynem a hnědým i černým uhlím.
„Z pohledu Green Dealu čekám jediné. A to jak se vyjasní spor o to, zda je jádro zelenou energií a jestli je plyn zelenou energií,“ říká Michal Šnobr s tím, že v této otázce stojí proti sobě dva tábory – jádru naklonění Francouzi a plynu naklonění Němci.
Kdo na všem okolo energetiky vydělává?
Jednoznačně výrobci energií. Emisní povolenky sice zdražily, ale podle Štěpána Křečka tvoří jen menší část nákladů. Výrobci tak při jen o něco zvýšených nákladech mohou prodávat energii za výrazně vyšší ceny.
„To se ukázalo na akciích ČEZ, jejichž hodnota stoupla. Všem, kdo si stěžují na vyšší ceny energií, vzkazuji, pořiďte si akcie ČEZ. Můžete na tom při rostoucích cenách jen vydělat,“ radí ekonom.
Podle Jana Palaščáka jsou na tom, co se tržeb týče, ještě lépe producenti komodit a energií v oblastech, v nichž nemusí platit žádnou nebo nízkou cenu spojenou s emisemi CO2. „Čas ukáže, nakolik situace dokázali využít i velcí tradeři s komoditami,“ doplňuje.
Situace nahrává paradoxně i obchodníkům s uhlím. Vysoká cena plynu po něm totiž zvýšila poptávku. Například majitel společnosti Carbounion Petr Paukner si pochvaluje, že prodeje uhlí má nyní nejvyšší za poslední tři roky.
Jak mají firmy a domácnosti vybrat seriózního dodavatele?
Seriózní dodavatel je ten, který vždy nabízí smlouvu na dobu neurčitou a ceník vždy platí na kalendářní rok. „Doufám, že takoví dodavatelé nevymřeli, čímž samozřejmě apeluji na jednání dodavatelů poslední instance, aby z aktuální situace nechtěli vytěžit až přespříliš,“ vybízí Jan Palaščák.
Současné ceny energií jsou ale vysoké, a pokud musí zákazníci zkrachovalých firem uzavírat nové smlouvy s novými dodavateli, měli by to podle Štěpána Křečka dělat na půl roku.
Upozorňuje na to, že příští rok v zimě, kdy se budou odstavovat jaderné reaktory v Německu, se mohou ceny znovu zvýšit. Naopak příští rok na jaře a v létě by mohla být cena energií výrazně nižší než teď a právě v tuhle dobu bude podle něj výhodné porozhlédnout se na trhu po výhodném dodavateli a uzavřít s ním smlouvu.
To platí i pro firmy, které nemají uzavřené dlouhodobé nebo individuální kontrakty. „Mají před sebou teď docela těžký půlrok, ale v současné době žádnou dobrou nabídku neseženou. Je třeba počkat do léta,“ konstatuje.
