„Dřív jsme lovili mamuty a dívali se do dálky, dnes většinu dne koukáme zblízka na mobil nebo tablet,“ říká obchodní ředitel Hoya Vision Care v Česku František Komora. Právě popsal jeden z faktorů vzniku krátkozrakosti neboli myopie. Trpí jí každý třetí člověk na světě, do roku 2050 to bude každý druhý. A mezi krátkozrakými je stále více dětí.
„Epidemii jsme vlastně nastartovali už zavedením povinné školní docházky, vevnitř je totiž jiné složení světla než venku. Hlavním původcem krátkozrakosti překvapivě nejsou mobily, ale nedostatek pobytu venku. Kritickou hranicí jsou dvě hodiny denně. Očím je přitom jedno, jestli je pod mrakem, sněží, nebo je třicet stupňů ve stínu,“ komentuje František Komora.
„Stačí si porovnat dva sousední ostrovy: Tchaj-wan a Filipíny. Na Tchaj-wanu je výskyt krátkozrakosti nad devadesát procent, na Filipínách pod deset. Na Filipínách děti běhají venku na farmách, na Tchaj-wanu tráví většinu času uvnitř ve školách,“ zdůrazňuje.
Dalším zátěžovým faktorem pro naše oči je velmi časté střídání pohledových vzdáleností. Četnost přeostřování z blízka na střední vzdálenost a do dálky je díky současnému životnímu stylu mnohem vyšší než dříve, dodává obchodní šéf Hoya Vision Care.
Foto Luboš Wišniewski
Foto Luboš Wišniewski
Zda v dospělosti budete, nebo nebudete těžkým myopem, ovlivníte pouze v dětství. „Základem, co pro své dítě můžete udělat, je hlídat jeho životní styl, tedy dostatečný pobyt venku a naopak nepřehánět to s prací na blízko, a také chodit s ním na preventivní prohlídky k očnímu lékaři,“ říká Komora. Krátkozrakost je podle něj řešitelná pouze u dětí.
„Jak oko jednou naroste, už ho nikdo nezmenší. A právě velikost oka je rozhodujícím fyziologickým důvodem krátkozrakosti. Nejnepříjemnějším důsledkem myopie pak nejsou ani tak praktická omezení v tom, že bez brýlí vidíme rozmazaně. Daleko horší je zdravotní stránka. Myopie totiž s každou další dioptrií zvyšuje riziko ostatních, a to i velmi vážných očních onemocnění,“ zdůrazňuje Komora.
Japonská preciznost v péči o oči
Společnost Hoya Corporation založili v Tokiu v roce 1941 bratři Šoiči a Šigeru Jamanakovi. Nejdůležitějším oborem firmy je vývoj a výroba brýlových čoček, kontaktních čoček a nitroočních čoček.
Česká pobočka vznikla před patnácti lety, má na šedesát zaměstnanců a stamilionové obraty. Ročně prodá kolem půl milionu brýlových čoček, a zaujímá tak čtvrtinový podíl na českém trhu.
„Za posledních pět let rosteme meziročně vždy o více než deset procent. Vliv na to má zejména zvýšený zájem o kvalitnější a dražší brýlové čočky. Velmi dobře se nám daří prodávat prémiové produkty. Před pěti lety jsme v naší nejvíce prémiové povrchové úpravě prodávali čtvrtinu produktů, dneska více než polovinu,“ má radost František Komora.
Zákazníci postupně zjišťují, jaký komfort si mohou dopřát s lepšími brýlovými čočkami. Že se jim lépe čistí, jsou odolnější a mají lepší optické vlastnosti. Zvyšuje se také poptávka po specializovaných brýlích pro jednotlivé denní činnosti – od čtecích brýlí přes brýle na počítač a do kanceláře, na řízení auta až po různé designové kousky v barevných odstínech.
„Je to podobné jako u bot, také nechcete jít ve stejných na túru i na ples,“ podotýká Komora.
Celý obor optiky paradoxně pozitivně ovlivnila pandemie koronaviru, kdy lidé více investovali do sebe a také doma na home officu často zjistili, že aktuálně nemají ideální brýle pro práci na počítači.
„Vývoj brýlových čoček je srovnatelný s rychlým vývojem jiných technologií. Pokud byste dnes vytáhli starou nokii, byli byste pro smích. Dnešní brýlové čočky také výrazně lépe splňují vysoké nároky svých uživatelů,“ přirovnává obchodní ředitel Hoya Vision Care.
I když se stále najdou tací, kteří trvají na dnes již velmi zastaralých minerálních brýlových čočkách, jedním z hlavních milníků oboru byl přechod od skleněných čoček k plastovým.
Dnešní brýlové čočky nabízejí širokou škálu dříve nemyslitelných vlastností, jako je třeba antireflexní nebo antistatická úprava proti prachu, odolnost vůči vodě, ochrana proti modrému světlu a proti UV záření nebo povrchové vrstvy, které lépe chrání proti mechanickému poškození. Prémiové povrchové úpravy vydrží i teploty nad sto stupňů. Také se výrazně posunuly matematické modely, které bodově počítají ideální parametry brýlových čoček, abychom pomocí nich lépe zvládali přeostřování na různé vzdálenosti.
Češi se o oči nestarají
Na českém trhu aktuálně dochází ke generační obměně, původní majitelé někdy pomalu odcházejí do důchodu, některé tradiční optiky zavírají a vznikají nové a moderní. Přesto se většina z nich nenechala pohltit řetězci a nezávislí optici stále tvoří největší podíl trhu. Optika je v tomto směru příjemnou výjimkou oproti jiným oborům.
„Zakládání nových optik je teď trend. Častěji si je rovněž otevírají přímo oční lékaři. Také se zlepšuje přístrojové vybavení nejenom očních ordinací, ale i vyšetřoven v optikách. Trendem posledních tří let je přesun pacientů, kteří si nechávají měřit svůj zrak stále častěji u optometristů v optikách než u očních lékařů. Ti jsou však nadále nepostradatelní v péči o oční nemoci,“ popisuje Komora.
Podle něj se ale Češi o své oči starají málo, na vyšetření zraku nechodí pravidelně děti ani dospělí.
„Minulý týden jsem se setkal se svým padesátiletým kamarádem. Svěřil se mi, že má dioptrie minus čtyřky a že mu naposledy oči měřili někdy na škole. Zeptal jsem se ho, jestli má také cylindry, a on vůbec nevěděl, co to je. Ukázal jsem mu vzdálený nápis, který vůbec neměl šanci se svými brýlemi přečíst,“ přidává František Komora osobní historku.
„Kamarádovi jsem slíbil, že s novými brýlemi zažije životní zázrak. Mnoho lidí by se divilo, jak skvěle mohou vidět,“ dodává.
Zcela nové možnosti pro krátkozraké děti
Hoya Corporation je firma s velmi silným výzkumem. Vyvinula také DIMS technologii čoček Miyosmart, které zpomalují nárůst dětské krátkozrakosti. Od začátku prodeje v roce 2018 je využívají už tři miliony dětí na celém světě a od roku 2022 také první tisíce dětí v České republice.
„V brýlových čočkách je zaintegrováno čtyři sta miničoček. Jedná se o segmenty, které jsou seřazené ve tvaru včelí plástve do prstence a velmi zjednodušeně řečeno ošálí mozek, aby oku vysílal signál, že to už s tím růstem přehání a už více není potřeba,“ vysvětluje unikátní technologii šéf obchodu.
Tuto unikátní, novou a zcela neinvazivní metodu léčby myopie dnes předepisuje velká část očních lékařů. Pokud máte doma myopické dítě, které dost možná krátkozrakost zdědilo po vás, dopřejte mu lepší budoucnost a zeptejte se na Miyosmart u lékaře či v optice.
