Mohly by to být docela normální osmnáctiny, kam oslavenec pozve pár kamarádů a kamarádek, všichni se našňoří a užijí si spoustu zábavy.
Jenže oslavenec není jen tak někdo. Onu plnoletost totiž o uplynulém víkendu slavil dánský princ Christian, vnuk královny Markéty II. a nejstarší syn dánského korunního páru, prince Frederika a korunní princezny Mary.
Zatím ho možná neznáte. Ale jednou i z oslavence Christiana bude dánský král.
Celým jménem Christian Valdemar Henri John, hrabě z Monpezat, se narodil 15. října 2005 nejstaršímu synovi dánské královny a jeho neurozené manželce Mary, rozené Donaldson. S ní se princ kdysi seznámil během olympiády v Sydney. Jejich příběh je mimochodem po světě nesmírně populární.
Studentce práv původem z Tasmánie, která si během olympiády přivydělávala i jako hosteska, se totiž pohledný cizinec kdysi před víc než dvaceti lety představil prostě jako Fred z Dánska. Na sportovní svátek ho doprovázeli kamarádi – Felipe ze Španělska a Martha Louise z Norska. Pro pořádek dodejme, že Felipe je dnes španělským králem a Martha Louise sestrou příštího krále Norska.
Frederik a Mary, to je pohádkový příběh prosté dívky, kterou si v zahraničí vyhlédl dánský princ a skutečně se s ní oženil, později volně inspiroval i několik hollywoodských romancí, namátkou připomeňme snímek Princ a já. Dvojice se zasnoubila po tříleté známosti v roce 2003. Kodaň pak slavila velkolepou královskou svatbu 14. května 2004 a rok a půl nato tu byl malý následník trůnu.
Po prvním synovi, narozeném 2005, následovali ještě tři sourozenci: princezna Isabella, narozená 2007, a dvojčata Vincent a Josephine, narození 2011. Králem ovšem po otci bude jen jeden z nich, nejstarší Christian.
A podle toho vypadala i jeho oslava plnoletosti. Osmnáctiletý princ na ni pozval do dánského královského paláce Christiansborg v Kodani své přátele z nejvyšších evropských aristokratických kruhů.
Mezi nimi i řadu princezen, které shodou okolností jednou samy budou vládnout. Některé patří k Christianovým spolužačkám ze studií na zahraničních univerzitách, s dalšími rodinami pojí dánskou královskou rodinu blízké přátelství a spojenectví.
Evropské princezny dorazily na recepci do Kodaně patřičně oblečené a ozdobené – z korunek, šatů a šperků až oči přecházely. Dnes jsou to teenagerky, jednou ale budou evropskými královnami.
Některé z nich jsou dokonce první v pořadí na některý z evropských trůnů, další si na panování počkají, neboť v jejich zemích nevládnou ještě ani jejich rodiče. Královnami ale budou všechny, stejně jako se jednou stane králem oslavenec Christian.
Mezi gratulantkami nechyběla příkladně devatenáctiletá princezna Ingrid Alexandra Norská, dcera norského korunního prince Haakona a jeho manželky, princezny Mette-Marit.
Princi Christianovi gratulovala i jednadvacetiletá belgická korunní princezna Elisabeth, vévodkyně brabantská a první v linii následnictví po svém otci, králi Philippovi Belgickém. Nechyběla ani devatenáctiletá Catharina-Amalia Nizozemská, princezna oranžská, nejstarší dcera nizozemského krále Willema-Alexandera a jeho manželky, královny Máximy.
I ona je první v linii následnictví po svém otci králi. Mezi nejmladšími gratulantkami dánskému princi byla i princezna Estelle Švédská, jedenáctiletá dcera švédské korunní princezny a příští švédské královny Victorie a jejího manžela, prince Daniela Westlinga. I ona se jednou po své matce stane královnou.
Zdá se, že Evropu čeká éra královen – korunní princeznou Španělska je ostatně Leonor, kněžna z Asturie, nyní sedmnáctiletá dcera krále Felipa VI. a jeho manželky, královny Letizie. A když se podíváme ještě dál, poměrně blízko trůnu stojí i princezna Charlotte z Cambridge, nyní třetí v pořadí následnictví na britský trůn po svém otci princi Williamovi a starším bratrovi, princi Georgovi.
Aby bylo v pořadí přímého následnictví na trůn tolik žen ale nebylo v minulosti vůbec běžné. Během uplynulých přibližně tří dekád totiž mnoho monarchií po celé Evropě změnilo základní pravidlo nástupnictví na trůn, nyní nazývané rovná primogenitura.
To znamená, že nejstarší dítě panovníka dědí trůn bez ohledu na pohlaví. Mužští dědici už tak nejsou upřednostňováni, jako tomu bylo dřív. Princezny Estelle, Ingrid Alexandra i Elisabeth přitom všechny mají mladší bratry – pokud by se narodily o pár desítek let dřív, nejspíš by se trůnu nikdy nedočkaly. Stejně tak z nového pravidla pomyslně těží i malá britská princezna Charlotte, která v pořadí následnictví v Británii už nyní stojí před svým bratrem Louisem.
Ještě její prateta, královská princezna Anna, dcera Alžběty II., musela přitom postupně v pořadí následníků trůnu i coby starší sestra ustoupit svým mladším bratrům. Princové Andrew i Edward, o deset, respektive čtrnáct let mladší než ona, dodnes stojí v následnické linii před ní.
