Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu okolo subvencování výroby letadel Airbus a Boeing – tedy hmotné podpory firem z veřejných prostředků. Před začátkem jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Obě strany na sebe v dlouholetém sporu uvalily cla.
„Tím skutečně otevíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u výroby letadel přecházíme od sporu ke spolupráci, po sedmnácti letech,“ prohlásila von der Leyen. Agentura Bloomberg už ráno s odvoláním na své zdroje informovala, že se obě strany ve věci dohodly na pětiletém příměří.
Dva paralelní spory, v nichž se USA a EU u Světové obchodní organizace (WTO) navzájem vinily z nelegální podpory výrobců letadel Airbus a Boeing a jejich zvýhodnění na trhu, běží od roku 2004. V říjnu 2019 dospěli rozhodci WTO v k závěru, že jak na straně EU (subvence pro Airbus), tak i na straně USA (subvence pro Boeing) byla porušena její pravidla.
USA na základě rozhodnutí WTO uvalily dodatečná cla na velká civilní letadla a další výrobky z EU v celkové hodnotě 7,5 miliardy dolarů. Zhruba rok poté zveřejnil arbitr WTO nález, že EU smí naopak uvalit dodatečná cla na americké zboží v hodnotě zhruba čtyř miliard dolarů za neoprávněné dotování Boeingu.
USA a EU ale na summitu v Bruselu nevyřešily odstranění Trumpových cel na dovoz evropské oceli a hliníku. „Absence průlomu v této oblasti příliš nepřekvapuje. Ještě v březnu totiž Bidenova vláda uvalila antidumpingová cla na běžné hliníkové plechy z Německa, Itálie, Španělska, Rumunska, Chorvatska a dalších zemí,“ říká ředitel celní společnosti Gerlach Luděk Procházka.
Jakkoli podle něj mají ocel a hliník větší ekonomickou váhu, nemělo by se prý zapomínat ani na další zboží z Evropské unie, jehož dovoz USA zatěžují clem. „Jde například o oblečení, obuv či keramiku. A také o sklo, které patří k tradičním položkám českého vývozu,“ říká Procházka.
