Země Evropské unie budou v příštích patnácti letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud se nezmění jejich hospodářská politika, způsobí to neudržitelný růst veřejného dluhu.
Průměrný dluh evropských zemí by tak za nezměněných podmínek mohl do roku 2040 vzrůst až na sto třicet procent hrubého domácího produktu, tedy zhruba na dvojnásobek současné úrovně. Uvedl to podle agentury Reuters Mezinárodní měnový fond v dokumentu určeném pro neformální setkání ministrů financí Evropské unie.
Mezinárodní měnový fond v dokumentu navrhl také řešení, jak situaci zvládnout. Mezi jeho návrhy patří kombinace reforem, rozpočtové konsolidace a společného zadlužování.
Pokud chce Evropská unie kritickému scénáři zabránit, musí podle Mezinárodního měnového fondu členské země zlepšit pobídky pro občany, aby se v rámci celého bloku zahrnujícího dvacet sedm zemí volně pohybovali za prací, a pro firmy, aby je zaměstnávaly.
Pomohly by také důchodové reformy a zvýšení důchodového věku, či vládní záruky pro rizikovější investice do nízkouhlíkových a klimaticky odolných projektů, které by mohly přilákat do těchto projektů soukromý kapitál.
Evropská unie by také měla integrovat své energetické trhy, usnadnit občanům přesun úspor v rámci bloku do ziskových investic a sjednotit právní předpisy, které se v současné době často v jednotlivých zemích liší.
A v neposlední řadě by se vlády měly shodnout na tom, že inovace, energetika a obrana představují evropské veřejné statky a měly by být financovány prostřednictvím společného zadlužení, dodal Mezinárodní měnový fond.
Společný dluh je v Evropské unii velmi kontroverzním tématem. Některé země, jako Španělsko, Itálie nebo Francie, jej podporují. Jiné jako Německo a některé země na severu, jsou ostře proti.
Podle Mezinárodního měnového fondu by většina zemí Evropské unie i přes reformy stále potřebovala ozdravit veřejné finance, aby se jejich dluh dostal na sestupnou trajektorii.
I když čím ambicióznější budou reformy, tím méně fiskální konsolidace bude zapotřebí. Pokud ale vlády nezačnou jednat hned, problém se bude jen zhoršovat.
„Přístup ‚proplouvání‘, který dosud přijalo mnoho zemí, naráží na své limity a pro reakci na rostoucí tlaky na výdaje se jeví jako nezbytná strategičtější odpověď,“ uvedl Mezinárodní měnový fond.
Realizace změn „po kouskách“ nebo kosmetické úpravy budou podle něj nedostatečnou odpovědí.
