Stylově a právem skončil fotbalový spaghetti western triumfem Italů. Lze-li totiž žánr spaghetti westernu chápat jako svébytnou parodii skutečného westernu, pak právě skončené mistrovství Evropy bylo parodií na skutečný a regulérní turnaj. I ekonomicky, ve smyslu zisku.
V příbězích z Divokého západu zpravidla vítězí spravedlnost a v tomto duchu je zlato pro Italy zcela v pořádku, šlo o nejlepší mužstvo ze všech zúčastněných.
S odkazem na slavný western s Clintem Eastwoodem by se však tahle fotbalová parodie jen těžko mohla jmenovat „Pro pár dolarů navíc“. Ekonomický přínos mistrovství, které se surrealisticky rozplizlo po celém kontinentu, je mírně řečeno sporný.
Na přesná čísla je ještě brzy. Přesto se zdá, že to velká
sláva nebude.
Britové, v jejichž zemi se odehrál závěr fotbalové odyseje, doufali v povzbuzení trhu po vytouženém prvenství jejich mužstva.
„To, že lidé sledovali fotbal v různých pubech, přispělo britskému HDP relativně malou částkou 150 milionů liber, ale v případě anglického prvenství by mohlo dojít na chuť utrácet,“ řekl stanici BBC před nedělním finále Simon French, hlavní ekonom investiční banky Panmure Gordon.
Jenže Anglie opět dokázala, že vymyslela fotbal pro ty, kteří ho opravdu umějí hrát, takže ani z téhle naděje nebude nic.
Na prodírání se Angličanů do finále – zábavném asi jako akvarely tamějších mistrů z 18. století – vydělaly kromě hospod, kde však platil jistý sociální distanc, právě pivovary a supermarkety nabízející jejich produkty.
Společnost Sainsbury‘s provozující ve Velké Británii druhý největší řetězec supermaketů uvedla, že když hrála Anglie v sobotu 3. července čtvrtfinále proti Ukrajině, zvedl se prodej piva o šedesát procent ve srovnání s běžnou sobotou.
I další státy podle všeho zaznamenaly pozitivní dílčí dopady, v porovnání s minulými velkými turnaji to však byla slabota.
Fotbalové mistrovství světa 2018 v Rusku přineslo podle organizátorů do ruské ekonomiky přes čtrnáct miliard dolarů, více než jedno procento hrubého domácího produktu. Pořadatelé také uvedli, že přítomnost šampionátu pomohla vytvořit více než 315 tisíc pracovních míst ročně a měla by mít dopad na národní ekonomiku i v budoucích letech.
Předchozí Euro, které hostila v roce 2016 Francie, zase posílilo ekonomiku země o zhruba 1,48 miliardy dolarů. Na tom je vidět i to, že mistrovství světa je z pohledu peněz výnosnější událostí.
Letošní Euro ale zřejmě neobstojí v žádné konkurenci. Systém nejpodivnějšího mistrovství Evropy v historii, které bylo rozkročeno mezi jedenácti městy různých zemí, případný profit už z principu podstatně omezil. Ještě víc pak vyhlídky na zisk rozprášila pandemie, kterou v čase rozhodnutí o cestovatelském turnaji nikdo nemohl tušit.
Článek je rozdělen na dvě části, pokud si chcete přečíst jeho zbytek, klikněte na následující tlačítko.
