skip to main content
Komentář

Evergrande nebude rozbuškou jako Lehman Brothers. Obnaží ale hrozby v Číně, píše ekonom Bureš

V Číně už několik týdnů doutná velký problém. Gigantický developer Evergrande se dostal na hranu krachu a nyní se snaží své finanční problémy uhasit společně s čínskou vládou. Co když ale firma krachne? Jak velký dopad to bude mít na čínskou, potažmo celou světovou ekonomikou? Nad tématem se zamýšlí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Boom na čínském realitním trhu dlouhodobě představoval skrytou hrozbu, a to nejen pro čínskou ekonomiku. S kolapsem společnosti Evergrande – jednoho z největších čínských developerů patřícího do pětistovky největších světových společností – tyto hrozby pomalu začínají vyplouvat na povrch.

Řada analytiků nicméně hovoří o tom, že se Čína dostala do podobné situace jako USA před pádem investiční banky Lehman Brothers. Tak vážná situace není a bezprostřední nebezpečí pro čínskou i světovou ekonomiku je rozhodně menší než na konci roku 2008.

Reklama

Druhotné dopady krize na čínském realitním trhu však mohou mít i tak vážné dopady, a to zejména v samotné Číně.

Čínský realitní boom

Investice do výstavby nemovitostí byly jedním z hnacích motorů čínské ekonomiky v posledních dvou dekádách. To dávalo samozřejmě smysl, protože čínská společnost se rychle urbanizovala a bytů ve městech byl zpočátku nedostatek. To se však časem začalo měnit.

Jednak začala vznikat i „prázdná“ města, která skupovali investoři čistě spekulativně, a jednak výrazně vzrostlo zadlužení nejen domácností, ale zejména developerů (v poslední dekádě zhruba osminásobně). Finanční systém byl tak čím dál křehčí.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš
Reklama

Čínská vláda proto v loňském roce začala tvrdě omezovat úvěry do realitního byznysu – nastavila sérii kritérií (na úroveň dluhu a hotovosti), která nesplňuje žádný z největších developerů v Číně.

Investice developerů tak přestaly růst (průměr uplynulých let se pohyboval okolo dvaceti procent) a začaly prudce klesat. Nejvíc náhlá změna klimatu dopadla na nejagresivnější štiky v rybníce v čele s Evergrande.

Riziko nákazy z Evergrande

Přímý dopad pádu tohoto realitního obra na čínský finanční systém pravděpodobně nemusí znamenat velkou katastrofu. Přímá expozice čínských bank vůči Evergrande je stále relativně malá oproti celkovým aktivům i kapitálu.

Navíc se zdá, že finanční systém je oproti situaci před třemi a pěti lety díky tlaku regulátora v o něco lepší kondici. Horší však mohou být nepřímé dopady na HDP i finanční systém. Jádro problému tkví v tom, že čínská ekonomika je při porovnání s Evropou i USA daleko více závislá na investicích, a tedy i nových úvěrech.

Podíl investic na HDP dosahuje v Číně skoro 45 procent HDP, zatímco v Evropě i USA mezi patnácti a dvaceti procenty HDP. V Číně dvaceti procent HDP dosahovaly v dobách v největší slávy jen samotné investice na realitním trhu.

Předplatné Forbesu

Pokud kvůli rostoucím problémům řady developerů bankovní sektor přitvrdí v úvěrování, může to mít poměrně výrazné dopady na celkovou dynamiku čínských investic. A vzhledem k jejich významu i na celkovou dynamiku čínské ekonomiky.

A tady leží i největší rizika pro zbytek světa včetně Evropy a Česka. Přímé reálné i finanční propojení Evropy s čínským realitním trhem je sice malé, pokud by však pád Evergrande nastartoval výraznější útlum čínských investic a celé čínské ekonomiky, má svět problém. A to ve chvíli, kdy se ještě zdaleka neoklepal z pandemie covidu-19.

Reklama
Reklama