Trump, nebo Harris? O tom, kdo se stane 47. prezidentem Spojených států amerických, se rozhodne ve volbách již za dva týdny. Jak ale volba Američanů ovlivní Evropskou unii a Českou republiku?

Předně je třeba říct, že obchodní vztahy mezi Evropskou unií a USA jsou co do objemu vůbec ty největší na světě – ročně se v nich zobchoduje zboží a služby v hodnotě více než jednoho bilionu eur. A zejména ekonomika Evropské unie se postupem času stala na USA stále závislejší.

Teď se však členské státy Evropské unie a Evropská komise připravují na možnost „velké obchodní války“ s Trumpem, pokud vyhraje prezidentské volby.

Informace o tom, jak se ni Evropa připravuje, přinesl týdeník Politico s odvoláním na tvrzení nejmenovaných diplomatů a úředníků v Bruselu. Vedoucí představitelé Evropské unie si podle týdeníku vzali ponaučení z první Trumpovy vlády a nyní jsou jednotnější, odhodlanější a připravenější rychle jednat, pokud Trump zvítězí a začne plnit své hrozby.

„Rychle vrátíme úder a bude to tvrdý úder,“ řekl jeden z diplomatů Evropské unie o pohotovostním plánu pro případ obchodní války s Trumpem. Jiný diplomat potvrdil, že Brusel má připravený seznam protiopatření, která mají Evropské unii pomoci „tuto obchodní válku vyhrát“. I to ukazuje, že výsledek amerických voleb s sebou nese řadu rizik.

Tématem americké volební kampaně jsou přitom spíše protičínská opatření. Pro evropskou ekonomiku, která je založena na vývozu, to tak vyvolává otázku, zda může i nadále žonglovat s obchodními vazbami s USA na jedné straně a s Čínou na straně druhé.

„Bez ohledu na to, kdo vyhraje americké volby, není jasné, zda Evropa může nadále těžit z růstu USA, aniž by sama omezila obchod s Čínou,“ uvedl Zach Meyers z think-tanku Centrum pro evropskou reformu.

„Oba američtí kandidáti jdou stejným směrem. Trump je méně předvídatelný a možná chce být vůči Evropské unii více konfrontační, ale v USA existuje silná vůle usilovat o další omezení,“ řekl minulý měsíc na konferenci generální ředitel společnosti ASML Christophe Fouquet.

Podle statistik, které odrážejí celkový obchod se zbožím mezi Evropskou unií a USA, začal objem obchodu výrazně růst s příchodem Joea Bidena do Bílého domu. V letech, kdy byl prezidentem Trump, byl zaznamenán pouze mírný nárůst obchodu mezi velmocemi, a v letech 2019 až 2020 dokonce pokles. K tomu však přispěla i pandemie.

Agentura Reuters píše, že výsledek amerických prezidentských voleb nabízí nepříznivé vyhlídky pro evropskou ekonomiku zejména v případě, pokud Bílý dům znovu získá Trump.

Trumpovo druhé funkční období podle agentury představuje současně hned několik nebezpečí pro evropskou ekonomiku. Pokud by republikánský kandidát zastavil americkou podporu Ukrajině, evropské vlády by musely rychle zvýšit výdaje na obranu. A pokud by k tomu přidal vyvolání globální obchodní války, Evropa se obává, že by zůstala poražena.

Nejasný výsledek

Kamala Harris má podle posledního celostátního průzkumu malý náskok před Donaldem Trumpem, vede se 48,2 procenta, zatímco Trumpovi věří zhruba 46,4 procenta respondentů. V říjnu bylo provedeno několik průzkumů, v sedmi z nich vedla Harris, zatímco Trump vedl v dalších sedmi. V jednom z průzkumů měli kandidáti shodná procenta.