Systém odstrašení selhal, a proto Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Jak bude válka pokračovat dál a jestli vyšle Vladimír Putin vojáky i do dalších částí Evropy, záleží podle amerického generála ve výslužbě Bena Hodgese na Evropě. Jisté je podle něj to, že se starý kontinent nemůže vůbec spoléhat na USA.
Rodák z Floridy Ben Hodges velel v letech 2014 až 2017 americkým pozemním jednotkám v Evropě, předtím se účastnil války v Afghánistánu a dříve vedl výsadkovou divizi v Iráku. Nyní žije v Německu, pracuje jako mentor NATO pro logistiku, je členem GLOBSEC a spolupracuje s Centrem pro analýzu evropské politiky (CEPA). Působí také jako konzultant pro firmy v oblasti bezpečnosti.
V rozhovoru pro Forbes Hodges vysvětluje, co musí nyní Evropa udělat, jak zastavit ruského prezidenta i proč dostatečně nefungují ekonomické sankce. A řeč byla i o Venezuele a Grónsku.
Proč USA zaútočily na Venezuelu?
Je jasné, že vůbec nejde o drogy. Jde o ropu. A jde o to, že Trumpova administrativa chce prosadit americkou dominanci v regionu v souladu s novou strategií národní bezpečnosti, která tvrdí, že západní polokoule patří dominantně Americe. Takže aby to bylo jasné, jde o moc.
Je to velmi otevřený útok na mezinárodní řád založený na pravidlech, který byl tak úspěšný posledních osmdesát let. Dokazuje to, že Trump se necítí zavázán k tomu, aby dodržoval mezinárodní řád založený na pravidlech a působil v jeho mezích.
Evropané a ostatní by měli brát vážně, když prezident Trump něco řekne třeba o Grónsku.
Co to znamená pro globální bezpečnostní situaci?
Znamená to například, že Evropané a ostatní by měli brát vážně, když prezident Trump něco řekne třeba o Grónsku. Neznamená to nutně, že dojde k americké invazi na Grónsko, ale není to něco, co bych odbyl bez povšimnutí.
Doufám, že v americké vládě, na ministerstvu obrany, v zahraničí, v Kongresu lidé říkají: „Počkejte, tohle nemůžete dělat. To je porušení mezinárodního práva.“ Ale bohužel to zatím nevidím, ačkoli měl právě Kongres dlouhé slyšení o Venezuele se státním tajemníkem Rubiem.
Možná se Kongres prosadí a zajistí kontrolu a rovnováhu, kterou má podle ústavy poskytovat. Ale myslím, že by lidé měli mít oči otevřené a pochopit, že Trumpova administrativa se zatím necítí nijak omezena.
Zmínil jste ambici získat Grónsko pro USA. Co by to znamenalo pro NATO? Co by měly udělat ostatní země?
Myslím, že by to bylo velmi, velmi škodlivé. Severoatlantická aliance je postavena na důvěře a sdílených hodnotách. A když jeden člen aliance – ať už jsou to Spojené státy, nebo Česko, Slovensko, Maďarsko, či někdo jiný – nedodržuje své závazky, poškozuje to soudržnost NATO a vytváří to příležitost pro Rusko.
Doufám, že spojenci společně zatlačí na Spojené státy a řeknou, že to není přijatelné. A že to je navíc zbytečné. Trump tvrdí, že důvodem, proč chce Grónsko, je čínská a ruská hrozba. Pokud Trumpova administrativa věří, že je tahle hrozba tak vážná, pak by tam evropské země měly nasadit vojáky nebo poslat své námořnictvo. Pokud jen budou sedět doma ve svých hlavních městech nebo v Bruselu, lomit rukama a stěžovat si na to, pak si toho současná administrativa ani nevšimne.
Evropa včetně Británie a Norska co do ekonomiky, armády, technologie, populace a bohatství převyšuje Rusko a určitě se vyrovná Spojeným státům. Takže pracujte společně a řekněte USA: vážíme si našeho vztahu s vámi, bylo to dobré po osmdesát let, ale tohle není přijatelné.
Evropa by zkrátka měla nabídnout nasazení vojsk do Grónska stejným způsobem, jakým Spojené státy nasadily vojska do Evropy, aby pomohly s bezpečností. Pak bychom zjistili, jestli jde Trumpovi opravdu o bezpečnost, nebo jde o nerostné zdroje, které by mohly být pod grónským ledem.
USA zásahem ve Venezuele porušují mezinárodní právo. Co to znamená pro Rusko? Bude mít Putin ještě větší ambice?
Putin ke svým ambicím nepotřebuje USA. Zelenského se snaží zabít už roky. Rusové provádějí operace v šedé zóně proti evropským zemím už roky. Rusko vede válku s Evropou už léta. I když nevypouštěli rakety Kinžal, vedli válku. Jde o selhání evropských národů to pochopit, přijmout to a jednat s naléhavostí. Evropa už nemůže jen mluvit o tom, že posílí své úsilí. Musí skutečně něco udělat.
V Evropě se stále hlasitěji mluví o možnosti ruského útoku na západní nebo střední Evropu. Jak reálné to je?
Myslím, že je to velmi reálné, pokud Ukrajina selže. Pokud my na Západě dovolíme, aby Ukrajina selhala, dramaticky vzroste riziko rozšíření války. Také pokud bude Kremlu jasné, že nejsme sjednocení, že nejsme schopni se dát dohromady a vybudovat naše obranné kapacity, dramaticky stoupne riziko, že Rusko udělá fatální chybu.
Někdo by mohl namítnout, že Rusko za víc než deset let nedokázalo porazit Ukrajinu a za obrovskou cenu nezískali ani víc než dvacet procent jejího území. Tak proč bychom se měli bát, že napadnou zbytek Evropy?
Rusko je s námi ve válce už teď. I hybridní válka je válka.
A jaká je odpověď?
Odpověď je, že by to byl jiný druh války, protože jiný je i cíl. Jejich cílem není dobýt Evropu tak, jako chtějí zničit Ukrajinu. Jejich cílem je zničit NATO. Kdyby mohli napadnout například Daugavpils v Lotyšsku nebo zasáhnout někde v Suwalkském koridoru v Litvě, pak by vzbudili otázku, jestli opravdu chceme jadernou válku kvůli tak malému kousku území. A pokud by odpověď byla ne, pak by NATO selhalo. To je to riziko.
Ale Rusko je s námi ve válce už teď. I hybridní válka je válka. Jsou to operace v šedé zóně, jde o neustálé porušování vzdušného prostoru, sabotáže, dezinformace, zasahování do voleb, ničení infrastruktury. Každá z těchto akcí sama o sobě se nemusí zdát tak závažná, ale když je sečtete dohromady, je jasné, že s námi vedou válku, i když bychom si přáli, aby tomu tak nebylo.
Foto US Army, Wikimedia Commons, veřejná doména
Jak se změnila strategie Ruska od začátku války s Ukrajinou před třemi lety?
Začátek byl v roce 2014. To je moment, kdy napadli Ukrajinu. Nyní je to přes jedenáct let a přes milion obětí, ale stále kontrolují jen část území. Ruská strategie je dvoustranná. První část, která se týká Ukrajiny, velí zničit oblasti, které nemohou dobýt. To znamená, že budou nadále útočit na civilní cíle a infrastrukturu, budou dělat vše, co mohou, aby nás na Západě přiměli poprosit, ať přestanou. Doufají, že se unavíme.
Jaká je druhá část?
Druhá část strategie jsou operace v šedé zóně, které jdou proti Západu, abychom přestali Ukrajinu podporovat. Chtějí přimět Západ k rezignaci. Také se nás snaží destabilizovat, vystrašit lidi a rozložit soudržnost Západu dezinformacemi a podporou extremistických stran na obou stranách spektra.
Rusko vidí, že na zemi nemohou porazit Ukrajinu. Ani černomořská flotila již téměř nehraje roli. A tak jen pokračují v tom, co dosud. Posílají své vlastní vojáky do mlýnku na maso a zaměřují se na nevinné civilisty. Putin nemůže přestat, dokud ho k tomu nedonutíme. Válka ho drží u moci.
Jak má Západ Putina donutit, aby přestal?
Musíme dát jasně najevo, že jsme s Ukrajinou stoprocentně jednotní a že Putin nemůže vyhrát. Sečtěte všechny ekonomiky, obranný průmysl, bohatství a technologie EU, Norska, Velké Británie, plus Kanada, a to nemluvím o USA, dohromady. Vidíte, že mnohonásobně převyšujeme Rusko. Když řekneme, že je v našem zájmu, aby Ukrajina vyhrála, aby Rusko žilo ve svých vlastních hranicích, pak se to stane, protože máme mnohem víc, co můžeme Ukrajině nabídnout.
Nevěřím, že Trump udělá něco, co by ublížilo Putinovi.
Jak vidíte roli USA? Pro Evropu je jejich chování jako studená sprcha…
Ano, bohužel. A bohužel za této Trumpovy administrativy to ani nebude lepší. Nevěřím, že Trump udělá něco, co by ublížilo Putinovi. Ukazuje to opakovaně. Sám to neumím vysvětlit. Jeho administrativa se neřídí tradičními principy, jako je suverenita a demokratické hodnoty. To ho nemotivuje. Vidí transakce.
Trump řekl, že bychom mohli s Ruskem dělat „dobré obchody“, ukončit válku a vrátit se k byznysu. To je jediná motivace, kterou vidí. Ukrajinci se nemohou spolehnout na Spojené státy, a bolí mě to říkat, protože je v zájmu Ameriky, aby bylo Rusko poraženo.
Rusko poškodilo ekonomiky v Evropě, která je největším obchodním partnerem USA. Napravení je tedy i v našem ekonomickém zájmu. Narušení dodávek potravin a energie zvyšuje ceny pro nás všechny. Kdyby prezident Trump využil obrovské ekonomické páky, kterou má nad Rusy, aby pomohl zastavit ruský export ropy a plynu, myslím, že by bylo po všem.
Jinými slovy: ekonomické sankce nefungují?
To není pravda. Sankce mají efekt, ale bohužel nejsou plně vynucovány. Nestačí mít nějaký zákon, nařízení, musíte ho taky vynutit. Před časem se třeba ukázalo, že litevská společnost tankovala plavidla ruské stínové flotily. Jak se tohle může stát? V Dánsku zase jedna společnost dělala údržbu těchto plavidel. A některé americké společnosti posílají zboží do Ruska přes Indii.
Takže sankce jako součást celkové strategie fungují, ale musíte odstranit všechny díry. Když se totiž podíváte na export evropských, ale třeba i jihokorejských společností do Kyrgyzstánu nebo Kazachstánu, tak vidíte, jak prudce vzrostl. To je samozřejmě zboží, které míří dál do Ruska. Před rokem a půl jsem byl v Gruzii a naprosto mě ohromil počet ruských nákladních aut. Zboží se přiveze do Gruzie a pak pokračuje do Ruska.
Podnikání v době války
Nyní pracujete jako bezpečnostní konzultant. Co říkáte firmám? Jak by se měly chovat v tomto nejistém světě?
Snažím se jim vysvětlit, jak funguje moderní válčení. Co se učíme z Ukrajiny? Co je tam efektivní, co by platilo i jinde a co jsou věci, které fungují pouze tam? Vysvětluji, jaké schopnosti potřebujeme i my jako spojenci. A snažím se jim vysvětlit, že Rusko je s námi ve válce, i když tomu nechceme věřit. Pokud chceme zajistit, aby nepropukla tradiční forma války s Ruskem proti zemím NATO, musíme pomoci Ukrajině Rusko porazit.
A zatřetí jim říkám, že musejí mluvit s politickými lídry. Naštěstí váš prezident je jeden z nejlepších. Říkám, ať lídři vysvětlí lidem, o co skutečně jde. A co to bude stát. Protože pokud selžeme, cena bude mnohem větší, a to z hlediska ztracených životů, zničených životů a samozřejmě i peněz.
Základ je tedy odstrašení Ruska?
Ano, protože současná válka na Ukrajině je příkladem, jak odstrašení selhalo. Na Západě jsme neudělali nic poté, co Rusko napadlo Gruzii v roce 2008. Neudělali jsme nic, když napadli Ukrajinu v roce 2014. Neudělali jsme nic, když překročili červenou linii v Sýrii v roce 2015.
Rusové nás celou dobu sledovali. Viděli naše katastrofální stažení z Afghánistánu. Viděli chaos v Americe kolem Trumpa a Bidena. Slyšeli prezidenta Macrona říkat, že NATO má mrtvici. Viděli, že Němci dál stavěli Nord Stream 2 až do konce roku 2021. A v Kremlu si říkali: „Neudělají nic. Zamávají pěstmi nebo přidají další sankce, které nevynutí. Pojďme dokončit naši práci na Ukrajině.“ Proto jsme tam, kde jsme.
A co Čína? Vidíte i tam hrozbu pro Evropu?
Čína má samozřejmě jiný přístup. Nesnaží se zabírat území svých sousedů, s výjimkou Tchaj-wanu. Pokud jde o Evropu, Čína chce být dominantním obchodním partnerem, chce mít vliv všude. Používají svou ekonomickou sílu k tomu, aby ovlivnili politiku.
Německo zoufale chce mít přístup na čínské trhy. Když se Trump potkal nedávno s prezidentem Si v Pacifiku, vyšla z toho Čína jako rovnocenný partner, dokonce bych řekl, že Si vypadal silněji než Trump. Čínský prezident přinutil Američany ustoupit ve všem. Jediné, co udělal, bylo, že odložil o rok páku, kterou má na vzácné zeminy.
Číňané jsou ve velmi silné pozici. Bohužel si nemyslím, že je Trumpova administrativa připravena udělat cokoli, aby vojensky pomohla Tchaj-wanu. Jeho administrativa vnímá západní polokouli jako naši a region Indo-Pacifiku jako čínský za předpokladu, že bude mít stoprocentní přístup k čipům, vzácným zeminám a obchodním cestám. A pak je tady Evropa a Blízký východ a ty zůstávají samy. Evropa se musí postarat sama o sebe. Nesouhlasím s tím, ale tak to je.
Evropa se musí postarat sama o sebe. Nesouhlasím s tím, ale tak to je.
Co si myslíte o investicích do obranného průmyslu v Evropě? Nejsou to jen slova?
Země NATO dohromady vyrábějí více munice než Rusko. V obranném průmyslu došlo k výraznému nárůstu, lidé a firmy reagují. Česká republika byla lídrem. Nevím, jestli v tom bude pokračovat i nový premiér, ale dosud jste byli rozhodně mezi lídry. Z historie víme, že odstrašení není cíl, které může skončit, je to nepřetržité úsilí. Funguje pouze tak dlouho, jak dlouho je věrohodné. Jde o to, se skutečně dokázat bránit a být schopný to využít.
Pokud se Rusové dívají přes hranici a vidí, že nemáme dostatek munice, necvičíme a máme neshody, riziko vzrůstá. Ale pokud vidí, že cvičíme, jsme jednotní a není pochyb o tom, že Česká republika, Slovensko, Francie, Nizozemsko, Německo a USA přijdou na pomoc jakékoli zemi NATO, pak jsme na dobré cestě.
Technologie obranného průmyslu se mění velmi rychle. V autokratických systémech, jako je Rusko, může vláda říct průmyslu, co má dělat. V USA nebo Evropě je to jiné. Není to problém?
Preferuji náš způsob, ale musíme dát prostor podnikatelům, firmám a inovátorům, aby se učili a přišli na to, jak reagovat. To je přesně to, co udělala Ukrajina. Většina našich průmyslů na Západě sledovala, jak na Ukrajině rychle inovují. Pro nás je to výzva.
Vlády mohou hrát roli v tom, že omezí regulace, ale také firmy musejí být ochotny podstoupit nějaké riziko. Musíte získat správný požadavek a pak průmysl může reagovat. Myslím, že jsme na tom lépe, než jsme byli. Ale doufám, že se nikdy nedozvíme, jestli je to dost dobré, protože doufám, že Rusové si raději řeknou: nechceme si to zkoušet.
To je také důvod, proč jsou tak důležité operace v šedé zóně. Pokud nejsme schopni přijít na to, jak zastavit drony, aby nelétaly nad letišti jako berlínské letiště, Kodaň nebo Brusel, pak budou Rusové pokračovat.
Jaká je vaše vize, co se stane v příštích měsících nebo roce na Ukrajině?
Pokud se nestane něco opravdu dramatického, myslím, že za rok to bude vypadat hodně podobně jako dnes. Bude to skoro stejné. Ale pokud Ukrajinci budou nadále úspěšní v ničení ruské ropné a plynárenské infrastruktury, bude pro Rusko stále obtížnější pokračovat.
Pokud Rusové nebudou moci exportovat ropu a plyn do Číny, Indie a dalších zemí, bude pro ně velmi obtížné nadále platit tuto válku. Ale pokud Ukrajina nebude schopna posilovat svůj tlak, a pokud jí s tím nepomůžeme, pak se Rusko nakonec přizpůsobí.
Čína není spojencem Ruska, ale rozhodně nechtějí ztratit přístup k levné ruské ropě a plynu. Nemají zájem na rychlém konci války, protože teď dostávají výhodné ceny. Rusko se o oběti nestará, to je jasné. Ukrajina má před sebou výzvy, ale myslím, že za rok to bude pravděpodobně vypadat jako dnes, pokud nenastane nějaká vnější věc, která by to opravdu změnila.
