Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci.
Zvyšování úroků banka zahájila již v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,5 procenta z rekordního minima na úrovni nuly, kde ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že je inflace blízko vrcholu. V eurozóně navíc hrozí ekonomická recese. Ve svém oznámení ECB uvedla, že úroky hodlá ještě zvyšovat, a nastínila také březnové plány na snížení rozvahy.
Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu korun), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů.
Banka také zveřejnila novou prognózu, ve které počítá, že se inflace v eurozóně příští rok sníží na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v září. Hrubý domácí produkt eurozóny se příští rok podle nynějšího odhadu ekonomů ECB zvýší o 0,5 procenta a v roce 2024 tempo růstu zrychlí na 1,9 procenta.
