Evropská centrální banka (ECB) představila nový přístup k měnové politice, který naznačuje delší podporu ekonomice eurozóny. Základní úrokové sazby ECB zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. ECB to uvedla po dnešním zasedání Rady guvernérů.
Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. Beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. Nouzový pandemický program označovaný PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur (47,5 bilionu korun) a v platnosti má být nejméně do března 2022.
ECB v přezkumu své měnové strategie zveřejněné tento měsíc zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.
Dnes ECB uvedla, že nezvýší úroky dříve, než uvidí, že inflace dosáhla jejího dvouprocentního cíle s dostatečným předstihem před koncem projekčního horizontu a setrvá tam.
Dříve ECB uváděla, že ponechá úroky na současné úrovni, dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli, a krátce předtím ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.
V posledním desetiletí se inflace v eurozóně držela převážně pod dvěma procenty. Od pandemie nemoci covid-19 se pak výrazně vzdálila pod stanovený cíl.
Zpráva centrální banky tak posouvá očekávání prvního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně od roku 2011 dál do budoucnosti. ECB podle vlastních odhadů očekává, že inflace nedosáhne dvouprocentního limitu nejméně v příštích dvou letech. Letos podle odhadů banky inflace vystoupí na 1,9 procenta, příští rok nicméně očekává její pokles na 1,5 procenta a v následujícím roce na 1,4 procenta.
