Ekonomika Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o tři desetiny procenta. Stejným tempem rostla Evropská unie a eurozóna i v prvním čtvrtletí.
Meziročně pak tempo růstu hrubého domácího produktu v Evropské unii zrychlilo na osm desetin procenta. To znamená, že Eurostat mírně vylepšil rychlý odhad, který počítal s meziročním růstem o sedm desetin procenta. Ekonomika zemí platících eurem vykázala růst o šest desetin procenta.
Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o tři desetiny procenta, v prvním čtvrtletí růst činil dvě desetiny procenta. Meziročně ve druhém kvartálu tempo růstu zrychlilo na čtyři desetiny procenta z tří desetin procenta v prvním čtvrtletí.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, nejvyšší růst v mezičtvrtletním srovnání zaznamenalo Polsko, a to o jedno a půl procenta. Ekonomika Irska si připsala 1,2 procenta a hospodářství Nizozemska jedno procento. Naopak ekonomika Lotyšska o 1,1 procenta klesla, švédské hospodářství zaznamenalo pokles o osm desetin procenta. Pokles zaznamenaly také Maďarsko a Německo.
Evropská komise v květnu ve svém jarním výhledu zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie o desetinu procentního bodu na jedno procento. V příštím roce čeká zrychlení růstu na 1,6 procenta.
Česká ekonomika v letošním roce podle jarního výhledu komise vykáže růst o 1,2 procenta, zatímco v únoru Evropská komise letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. V příštím roce komise počítá se zrychlením tempa růstu na 2,8 procenta.
