skip to main content
Ekonomika

Evropská ekonomika spadla nejrychleji od druhé světové války. Český průmysl se rozjíždí pomalu

Nové odhady a nová reálná čísla z ekonomiky nepřekvapí. Evropská komise dnes zveřejnila předpověď na růst, respektive pokles hospodářství Unie a také Česka. Zatímco pro celou eurozónu očekává pro letošek pokles téměř o devět procent, Česko by mělo klesat o 7,8 procenta. Obě čísla by byla v  „běžných podmínkách“ nepředstavitelná, ale covid-19 připomíná válečné časy.

V případě eurozóny v prvním pololetí letoška poklesl výkon ekonomiky nejrychleji od druhé světové války a v případě Česka půjde za celý rok o nejhorší výsledek od roku 1990, tedy od transformačního období ze socialistického hospodářství. Příští rok by tak měl už logicky následovat růst, byť ze špatné základny – komise předpovídá šest procent pro eurózonu, respektive 4,5 procenta pro Česko.

Reklama

Mezitím vydal Český statistický úřad přesná čísla o vývoji průmyslu a stavebnictví za květen. „Po dubnovém vypnutí se průmysl začal v květnu vracet k životu. Meziměsíčně se objem průmyslové výroby zvýšil o 13,8 procenta. Meziročně je ovšem stále o 25,7 procenta níže než před rokem. Statistiky tržeb a nových zakázek jsou ještě o něco horší. Klesají také průměrná mzda a zaměstnanost,“ komentoval data David Marek, šéf ekonomů poradenské společnosti Deloitte.

Stále klesá také české stavebnictví. Zatímco průmyslu se v květnu podařilo odrazit ode dna, stavebnictví dál padalo. Ve srovnání s dubnem byla jeho produkce o tři procenta níže, meziročně o 7,6 procenta.

„Pokles však zdaleka nebyl plošný a v podstatě se týkal pouze pozemní výstavby, tedy především soukromých a menších zakázek. Statistický úřad dokonce výslovně uvedl, že pokles výkonu se dotýkal především malých firem a živnostníků,“ říká k výsledkům analytik Petr Dufek z ČSOB.

Reklama

„Spíše než o změnu vcelku pozitivního trendu stavebnictví se jedná o dočasný dopad koronakrize, kdy si menší firmy a živnostníci vzali přestávku, ať už kvůli opatrnosti, nebo počátečnímu nedostatku ochranných prostředků.“

Vzhledem ke klesající ekonomice logicky roste nezaměstnanost, byť ve tvrdých datech je to zatím vidět jen minimálně. Dobíhají výpovědní lhůty, kurzarbeit a ve statistikách nejsou vidět propuštění agenturní pracovníci, kteří odešli z firem jako první. Větší nárůst nezaměstnanosti se tak ukáže na podzim.

„Otázkou je, s jak silným oživením poptávky mohou počítat firmy v průmyslu nebo ve službách. V základním scénáři ale stále počítáme s výrazně nižší nezaměstnaností, než jakou jsme viděli po finanční krizi nebo po druhé recesi z let 2012 a 2013,“ dodal Petr Dufek.

Na rychlé oživení ve tvaru V, kterým se po začátku koronakrize ještě někteří ekonomové opájeli, to ovšem nevypadá.

Reklama
Reklama