Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států Evropské unie, mimo jiné i z České republiky.
Komise ve středu zveřejnila seznam úspěšných návrhů v rámci Evropského obranného fondu pro rok 2024. Celkem bylo podpořeno 62 společných projektů a podílí se na nich osm českých firem či univerzit.
„Cílem investic je odstranit klíčové nedostatky ve schopnostech, jako je mobilita sil a obrana proti dronům, prostřednictvím inovací a spolupráce napříč evropskou vědou a průmyslem,“ uvedla komise. Do projektů EDF se navíc poprvé může zapojit i ukrajinský obranný průmysl.
Čtvrtý ročník výzev v rámci Evropského obranného fondu se podle komise setkal s nebývalým zájmem obranného průmyslu a výzkumných organizací ze zemí Evropské unie. Přilákal rekordní počet 299 návrhů, které spojily 625 právních subjektů z pětadvaceti členských států nebo Norska. „To ukazuje rostoucí zájem o celoevropskou spolupráci a společný rozvoj strategických obranných schopností,“ uvedla komise.
Na projektu nazvaném Garuda, jehož cílem je vytvořit základní architekturu pro systémy bezpilotních bojových letadel, se například podílí české společnosti Aero Vodochody Aerospace a První brněnská strojírna Velká Bíteš.
Na projektu Citadel Range, který se týká oblasti kybernetické bezpečnosti, se podílí společnost CyberSecurity Hub. Uspěly ale i projekty, kterých se účastní Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a firmy Argotech, Gisat a Zaitra.
„Vybrané návrhy podporují rozvoj kritických schopností, jako jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany a bezpilotní letouny,“ uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. To podle něj umožní evropským ozbrojeným silám „reagovat na nově vznikající hrozby a chránit občany Evropské unie, ať už posílením kolektivní obrany nebo podporou partnerů, jako je Ukrajina, v jejich úsilí bránit se zahraniční agresi“.
Investice v rámci Evropského obranného fondu podle komise posílí obranný průmysl v souladu s plánem ReArm Europe/Readiness 2030. Unijní exekutiva nedávno zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany.
Nová strategie posílení obrany Evropské unie do roku 2030 předpokládá právě masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
Prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 chce unijní exekutiva mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (dvacet bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
