Evropská komise ve středu představila nový digitální balíček, který má zjednodušit administrativu a podpořit inovace evropských firem. Návrh zahrnuje úpravy pravidel pro umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a ochranu dat.
Organizace obhajující soukromí uživatelů a občanské svobody na internetu návrh dopředu kritizovaly. Vyjadřovaly obavy zejména z možného prolomení unijního nařízení o ochraně osobních údajů a z možného využívání dat uživatelů k trénování umělé inteligence bez jejich souhlasu.
Návrh má podle Evropské komise přinést úlevy pro malé a střední podniky, mimo jiné zjednodušení, dokumentace a rozšířených možností testování inovací. Za tímto účelem chce komise upravit takzvaný Akt o umělé inteligenci. Začátek jeho platnosti má být navíc po tlaku technologického sektoru posunut ze srpna 2026 na prosinec 2027, informovala agentura Reuters.
Cílem je snížit do konce roku 2029 administrativní zátěž o 25 procent celkově a o 35 procent pro malé a střední podniky. Balíček zavádí jednotný systém hlášení kybernetických incidentů a modernizuje pravidla pro ochranu osobních údajů, dodala komise.
Zjednodušení evropské digitální legislativy dlouhodobě prosazovalo české ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Návrh digitálního omnibusu je jasným důkazem, že máme v Bruselu silný hlas. Naše dlouhodobé úsilí o zjednodušení digitální legislativy se promítlo do konkrétních opatření, která usnadní podnikání, podpoří inovace a posílí konkurenceschopnost českých firem. Jsem rád, že Evropská komise zapracovala naše priority a že se nám podařilo prosadit klíčové změny,“ uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu v demisi Lukáš Vlček.
Nový balíček podle Vlčka přináší konkrétní kroky ke snížení administrativní zátěže, harmonizaci a konsolidaci pravidel napříč digitálními oblastmi a podporuje inovace i stabilní právní prostředí. Evropská komise zavádí Digital Fitness Check, zjednodušuje technickou dokumentaci pro malé a střední podniky, umožňuje pružnější termíny účinnosti povinností a posiluje význam regulačních sandboxů.
Zároveň podle něj dochází k revizi seznamu vysokorizikových AI systémů, což povede k efektivnějšímu a přehlednějšímu nastavení povinností pro poskytovatele technologií.
Unijní exekutiva si také od navrhovaných změn slibuje „uvolnění většího množství vysoce kvalitních dat pro umělou inteligenci“. Jde o jeden z bodů, které ještě před oficiálním zveřejněním kritizovaly organizace zaměřující se na právo uživatelů na soukromí.
„Návrh není jen extrémní, ale také velmi špatně formulovaný. Nepomáhá ‚malým podnikům‘, jak slibuje, ale opět prospívá hlavně velkým technologickým firmám,“ uvedl zakladatel rakouské organizace NOYB Maximilian Schrems v reakci na návrh, který ještě před oficiálním představením unikl na veřejnost.
„(Navrhujeme) zjednodušit naše digitální předpisy a vytvořit příznivější podnikatelské prostředí pro evropské společnosti. Dnešní návrh představuje vhodnou rovnováhu mezi regulačním rámcem a podporou inovací,“ uvedl komisař Valdis Dombrovskis.
Podle Schremse jsou změny důsledkem politického tlaku. „Není jasné, odkud politický tlak pochází. Většina členských států požadovala pouze drobné změny a žádné nové projednávání. Německo tradičně zaujímá v Evropě postoj odmítající GDPR. (…) Existují zprávy, že určitou roli by mohl hrát také tlak ze strany USA,“ dodal Schrems.
Podle analýzy jeho NOYB by změny umožnily využívat k výcviku AI osobní data uživatelů například sociálních sítí. NOYB společně Irskou radou pro občanské svobody a německou neziskovou organizací European Digital Rights odeslaly otevřený dopis komisařce Henně Virkkunen.
„Naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby přehodnotila svůj přístup a do digitálního omnibusu nezahrnovala žádné takové deregulační změny. Zjednodušení nesmí nikdy sloužit jako záminka pro omezování práv,“ stojí v dopise.
Jako takzvaný omnibusový zákon nebo balíček se označuje návrh zahrnující množství změn v několika různých zákonných opatřeních. Další dopis odmítající údajné prolomení GDPR a právo uživatelů na soukromí Evropské komisi podepsalo 127 evropských sdružení.
