Evropská unie schválila další balík sankcí proti Rusku, který má zasáhnout jeho ekonomiku i vojenské kapacity. Opatření se nově zaměřují na „stínovou flotilu“ přepravující ruskou ropu a poprvé také na čínské firmy podporující ruskou agresi. Česko si nečekaně udrželo výjimku na dovoz ruských ropných produktů, přestože o ni neusilovalo.
Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.
„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, která schůzce ministrů zahraničí v pondělí předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států Evropské unie v pokračující podpoře Ukrajiny.
„Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.
Pokud jde o jednotlivce, Evropská unie uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Mezi třiceti právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení.
Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území Evropské unie a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí Evropské unie.
Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Evropskou unii, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.
Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.
„Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
„Následující půlrok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost,“ dodal slovenský ministr.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti.
Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
