Evropský parlament dal zelenou aktu o digitálních trzích, jehož cílem je vrátit na digitální trh konkurenci a zamezit nekalým obchodním praktikám velkých internetových gigantů. O finální podobě dnes odsouhlaseného textu nyní mohou začít vyjednávání s členskými státy sedmadvacítky.
Pro dnes hlasovalo 642 europoslanců, osm bylo proti a 46 se hlasování zdrželo. Novinka má unijním státům pomoci vyrovnat se s dominantním vlivem velkých firem, jako jsou Meta, Google, Amazon či Apple, označované jako „gatekeepers“, tedy společnosti významně ovlivňující provoz a podobu dění na internetu.
Europarlament se ve své definici přiklonil k tomu, že společnosti musí podnikat nejméně ve třech státech unie a mít tržní kapitalizaci přes 80 miliard eur, tedy něco přes dva biliony korun.
Podle Evropské komise takové firmy mnohdy záměrně ztěžují konkurenci menším firmám. Návrh proto zakazuje některé postupy, které platformy využívají. Umožňuje komisi prověřovat a pokutovat on-line giganty za chování, které bude v rozporu s těmito pravidly.
„Pro Evropu je to skutečně významný krok. Můžeme očekávat, že pravidla pro evropský trh budou ovlivňovat digitální trhy i celosvětově, podobně jako se tomu stalo například u pravidel pro ochranu osobních údajů, “ uvedl český pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová za ANO, která se na vyjednávání digitální agendy podílí, uvedla, že Akt o digitálních trzích přinese větší svobodu uživatelům a podpoří malé a střední firmy. „V současné době nemá uživatel například iPhonu možnost vybrat si aplikaci, o kterou stojí. Výběr má omezen nabídkou, kterou mu nadiktoval Apple. A to se Aktem o digitálních trzích změní,“ vysvětlila.
Schválený text se týká například poskytovatelů on-line zprostředkovatelských služeb, sociálních sítí, vyhledávačů operačních systémů, internetových reklamních služeb či cloud computingu, kteří naplňují definici „strážců“. Pokuty za porušování pravidel se budou pohybovat mezi čtyřmi a dvaceti procenty celkového obratu.
Na základě dnes přijaté podoby textu mohou o jeho konečné formě nyní začít jednání s členskými zeměmi, které svou pozici odsouhlasily už v listopadu. Jednání tak začnou za francouzského předsednictví v první polovině příštího roku. O druhé části „digitálního balíku“, která se týká digitálních služeb, má plénum Evropského parlamentu hlasovat v lednu.
