Klubovna, Eccentric Club a institut Solvo. Zde se setkává, zde se diskutuje, zde se tvoří. Za zavřenými dveřmi pražských kluboven se odehrává renesance starého evropského umění – kultivované debaty.
České hlavní město se v posledních letech tak trochu potajmu vrací k disciplíně, která v Evropě po mnohá staletí formovala politiku, byznys i kulturu. V Praze čile vzkvétá tradice komorních debatních salonů. Jako střežený kvítek v národní paměti tento žánr nikdy nezmizel, jen se občas uzavřel a stáhl do menších místností.
Od pátečníků a Peroutky přes bytové semináře a samizdat až po kruhy kolem Václava Havla, vždy se jednalo o pečlivě vybranou společnost, která si hlídala tón a kvalitu rozhovoru. Dnešní pražské kluby a klubovny na tuto tradici navazují s lehkostí i profesionalitou.
Nepotřebují konferenční halu, stačí jim kultivované otázky a lidé, kteří umějí naslouchat a vzájemně se respektovat. Ani v evropském kontextu zdaleka nejde o exotiku. Naopak, v jistém slova smyslu se jedná o návrat ke kořenům. Už historický anglický klubový model připomíná, že exkluzivita je nástroj, který zajišťuje soukromí a prostor, v němž lze bez obav sdílet myšlenky.
Dále se dočtete:
- co se v těchto laboratořích reality a tichých akcelerátorech české společnosti probírá,
- proč musí být „hostinský“ osobně přítomen a proč se atmosféra nedá outsourcovat,
- jak z poradního „Obýváku“ padají hypotézy a mění se v tvrdá data,
- co znamená „real space“ místo „safe space“ a jak to mění tón diskuze.
