Americká internetová společnost Meta zvažuje zákaz politické reklamy na svých platformách v Evropě. Důvodem jsou obavy, že její platformy, jako jsou sociální sítě Facebook a Instagram, nebudou schopny vyhovět připravované regulaci digitální politické reklamy v Evropské unii.
Ve čtvrtek zprávu přinesl list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s interními diskuzemi v podniku.
Regulátoři EU připravují nová pravidla, která mají velké internetové podniky přinutit k poskytování více informací o politických uskupeních, která stojí za internetovými reklamními kampaněmi, a o tom, na které uživatele se tyto kampaně zaměřují. Společnost Meta se podle zdrojů obává, že definice politické inzerce bude v rámci těchto pravidel tak široká, že pro ni bude jednodušší odmítat veškeré placené politické kampaně.
Za úvahami společnosti Meta o zákazu politické reklamy na platformách v Evropě podle zdrojů stojí rovněž to, že uživatele takovýto obsah převážně nezajímá a že politická inzerce tvoří jen malou část celkových příjmů podniku. Podle výzkumné skupiny Insider Inteligence činily v letech 2019 až 2020 příjmy Mety z politické inzerce ve Spojených státech necelých 800 milionů dolarů, tedy zhruba 17 miliard korun, což bylo méně než jedno procento celkových příjmů podniku z inzerce.
Zdroje upozorňují, že jednání vedoucích představitelů Mety o zákazu politické reklamy na platformách v Evropě stále pokračují a že někteří představitelé se staví proti takovémuto zákazu. Konečné rozhodnutí by podle zdrojů mělo padnout, jakmile EU stanoví definici politické inzerce podléhající nové regulaci, píše list Financial Times.
Internetové platformy včetně Facebooku se v důsledku prezidentských voleb v USA v roce 2016 staly terčem kritiky kvůli nedostatečnému boji proti dezinformacím. Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg v této souvislosti odmítl ověřování pravdivosti tvrzení v politické inzerci s tím, že soukromé firmy by neměly hrát roli „arbitra pravdy“. Meta nicméně začala pozastavovat politickou reklamu před významnými volbami a během jejich konání, a to například v případě prezidentských voleb v USA v roce 2020, upozornil list Financial Times.
