Tuzemským vědcům a vědkyním se podařil nevídaný úspěch. Získali totiž hned deset prestižních ERC Consolidator grantů, přičemž pět z nich míří na Univerzitu Karlovu. Evropská výzkumná rada, která granty uděluje, ocenila český výzkum napříč obory, od práva, etnologie přes informatiku, fyziku až po biologické vědy.
Pro srovnání, o jak mimořádnou událost se jedná: bývalo běžné, že v Česku s žádostí o tento grant uspěly přinejlepším jednotky vědců.
„Je to bezprecedentní úspěch a musím se přiznat, že když jsem se výsledky postupně dozvídal, byl jsem z toho malinko naměkko,“ přiznává prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.
„Podalo se sedm žádostí, pět jich postoupilo do druhého kola a všech pět nakonec bylo podpořeno,“ dodává prorektor s tím, že podobná čísla by se podle něj postupně mohla stát pro nejstarší tuzemskou univerzitu standardem.
Slavit získání ERC grantu můžou Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK, Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty, Ondřej Pejcha a Martin Setvín z Matfyzu a Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd.
Velmi úspěšní letos byli i odborníci z Akademie věd, kam míří další čtyři granty. Získali je Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie (na úvodní fotografii), Karel Žídek z Ústavu fyziky plazmatu, Martin Fotta z Etnologického ústavu a Elisabeth Hehenberger z Biologického centra Akademie věd.
Poslední udělený grant pak míří i do Brna, kde byl úspěšný se svým projektem Jan Křetínský z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Granty Evropské výzkumné rady (ERC) platí v celosvětové vědecké sféře za záruku kvality. Zároveň přinášejí vědcům pořádnou finanční podporu, kdy na svůj výzkum můžou získat až dva miliony eur (výjimečně až tři) s financováním na pět let.
Získat tuto podporu pro výzkum je ale extrémně náročné. Česko dlouho bylo s úspěšností daleko za jinými zeměmi, zatímco celková úspěšnost je zhruba patnáct procent. V případě tuzemských žadatelů je podle posledních dat úspěšnost jen na devíti procentech.
Současný úspěch tak může být náznakem, že by se postavení české vědy v této soutěži mohlo v budoucnu zlepšovat. Evropská výzkumná rada letos celkem udělila 328 grantů za 678 milionů eur, což je o padesát milionů eur víc než v předchozím roce.
Zdaleka nejúspěšnější byli vědci z Německa, kteří získali 67 grantů. Za nimi následují s 38 granty jejich kolegové z Francie a Velké Británie. Češi, kteří jsou mezi evropskými zeměmi zhruba v polovině tabulky, předběhli například mnohem lidnatější Polsko, kam míří pouze jediný grant.
Evropská grantová agentura při výběru klade důraz na to, aby řešitel projektu přinesl originální myšlenku, která může výrazně ovlivnit daný obor.
Oceňování výjimečných českých výzkumnic se věnuje také magazín Forbes, který letos vyznamenal těchto 24 nejzajímavějších žen ve vědě.
