Americká centrální banka Fed ve čtvrtek prudce zvedla základní úrokovou sazbu a bude také snižovat svou bilanci, tedy zmenšovat objem cenných papírů, které drží.

‚‚Fed udělal závažnou chybu a začal zpřísňovat příliš pozdě,“ píše v komentáři Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Odkladem rozhodnutí si Fed podle něj zmenšil manévrovací prostor a nyní je donucen k drastické akci, která může rozkolísat trhy.

Na šéfovi Fedu Jeromu Powellovi jde poznat, že značnou část kariéry strávil v investičním bankovnictví. Ve svých pečlivě kalibrovaných vystoupeních na tiskových konferencích centrální banky se vždy snaží trhy co nejméně překvapit. Toto umění dovedl Powell k naprosté dokonalosti na květnovém zasedání, kdy oznámil zvýšení sazeb o půl procentního bodu poprvé od roku 2000 – a hlavní americký akciový index S&P 500 přesto posílil o tři procenta.

Na posledním meetingu však padla řada velmi důležitých věcí, které nejsou pro další směřování trhů vůbec pozitivní. Kromě zvýšení úroků zahájí Fed redukci své bilance. Ta poběží tři měsíce v testovacím provozu tempem 47,5 miliardy dolarů měsíčně a od září dojde ke zdvojnásobení objemu maximálního měsíčního snižování na 95 miliard.

Americká centrální banka navíc zvednutí sazeb o půl procentního bodu nejspíše zopakuje na minimálně dvou následujících zasedáních. Všechny tyto události však přebila jedna poznámka: centrální bankéři na svých příštích setkáních nepřistoupí ke zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Co zásadního nám tato informace říká? Fed neplánuje s inflací zatočit za každou cenu. Bere ohledy i na jiné faktory, mimo jiné na vývoj cen aktiv. To investory logicky potěší – přinejmenším krátkodobě. Guvernér taktéž nasadil optimistický tón ohledně inflace. Ta podle něj brzy vyvrcholí a začne postupně odeznívat.

Ve hře tak zůstává možnost hladkého ekonomického přistání bez nutnosti spustit recesi. Mají tedy investoři zůstat v klidu?

Celkové vyznění zasedání rozhodně nemůžeme považovat za holubičí. Jerome Powell zmínil, že se Fed v případě setrvalých inflačních tlaků vydá s úroky nad úroveň neutrálních sazeb. To znamená na takovou hodnotu, která již přiškrcuje ekonomickou výkonnost.

Velkou neznámou zůstává ohlášená redukce bilance. Pro tempo snižování rozvahy, které Fed avizoval, se těžko hledá historický precedent. 

Vydání Forbesu Popstar

Právě rekordní nárůst bilance Fedu pomohl vyhnat akciové trhy během covidové krize na maxima. Rozvaha se od března 2020 nafoukla z hodnoty 4,2 bilionu dolarů na aktuálních devět bilionů, což se, zcela intuitivně, muselo projevit v cenách všech finančních aktiv.

Postupné snižování rozvahy může poslat kurzy aktiv dolů. Připomeňme si, že když centrální banka začala zmenšovat své portfolio v roce 2017, probíhala redukce nejprve tempem deset miliard měsíčně.

Když na konci roku 2018 dosahovala dynamika snižování padesát miliard měsíčně, musel ji Fed zastavit, jelikož došlo k prudkému utažení podmínek financování. Burzy během prosince 2018 předvedly brutální propad.

V tuto chvíli je patrné, že se monetární autority dopustily závažné chyby a ke zpřísňování politiky přistoupily pozdě. Nákupy aktiv měly být ukončeny již během druhé poloviny loňského roku a k prvnímu zvednutí úroků mělo dojít nejpozději v závěru 2021.

Fed si odkladem rozhodnutí zmenšuje manévrovací prostor. Nyní je prakticky donucen k drastičtější akci, která může mít více destabilizační účinky na celý finanční trh.

Přestože teď burziáni sází na to, že ke konci roku sazby vzrostou na 2,75 procenta, mohou se očekávání změnit – zvlášť v momentě, kdy rusko-ukrajinská válka nebo politika nulové tolerance vůči covidu v Číně umocňují inflační tlaky.

Existuje tak značná pravděpodobnost, že Fed letos posune sazby do mnohem restriktivnějšího pásma. Někteří ekonomové předpokládají, že se úroky na konci roku budou nacházet mezi čtyřmi až pěti procenty.

Obzvláště zranitelné jsou akcie mladých technologických společností.

Na takové zpřísňování politiky burzy prozatím nejsou připraveny. Aktuální jestřábí obrat a doprovodný růst dluhopisových výnosů se ukázal jako negativní pro akcie, když indexy sestoupily ze svých loňských maxim.

Vůči vyšším sazbám jsou obzvláště zranitelné akcie mladých technologických společností. Index dynamických technologických firem, jejichž hospodaření se nyní nachází ve ztrátě, ale existuje u nich značná růstová perspektiva, poklesl od začátku roku o čtyřicet procent. Téměř pětačtyřicet procent letos ztrácí fond Ark Innovation známé investorky Cathie Wood.

Během loňského roku propadli drobní investoři mylnému přesvědčení, že akcie mohou jít jen nahoru. Vzhledem k extrémně štědrým centrálním bankéřům si zvykli nakupovat prakticky po sebemenším propadu. Letos však následuje vystřízlivění. Po excelentním roce 2021 tak mohou investoři poznat, že politika centrálních bank má i svou odvrácenou tvář.