Měnový výbor americké centrální banky (Fed) po dvoudenním jednání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí.
Fed naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.
Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i předchozí dva měsíce. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o tři procentní body, uvedla agentura Reuters.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit růst spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v červnu vyšplhala až na 10,1 procent, v červenci nicméně klesla na 8,5 procenta a v srpnu se snížila na 8,3 procenta.
Hlavní indexy amerických akcií během seance kolísaly a na její závěr prudce poklesly. Naopak dolar na devizových trzích vystoupal na nové dvacetileté maximum. Poptávku po americké měně, kterou investoři považují za bezpečné útočiště v období nejistoty, podpořilo vedle zvýšení základní úrokové míry Fedem i vyhlášení částečné mobilizace v Rusku.
