Doplňky stravy už nejsou jen módním trendem, staly se fenoménem, potvrzením moderního životního stylu a také skvělým byznysem. Jak se ale v široké a stále rostoucí nabídce vyznat, podle čeho si vybírat a kolik jich vlastně jíst?

Světový trh s doplňky stravy dosahoval loni podle americké výzkumné a konzultační společnosti Grand View Research hodnoty 164 miliard amerických dolarů. Stejná společnost odhaduje, že do roku 2030 toto odvětví vyroste o dalších devět procent.

Největší podíl prodaných suplementů tvoří vitaminy, nejrychleji rostoucí položkou jsou prebiotika a probiotika, ale také přípravky pro zlepšení nálady, koncentrace nebo třeba na zmírnění kocoviny.

Také do Česka přicházejí další a další značky nabízející tabletky, kapsle, tobolky či nápoje v prášku, které slibují zlepšit kvalitu vlasů, pleti, spánku, zažívání, kloubů i duševního zdraví.

Některé také přímo v Česku vznikají jako například značka WeCare, která na lokální trh vstoupila před několika měsíci, a to celou širokou řadou nejrůznějších druhů doplňků. 

Začíná být běžné, že české celebrity suplementům nedělají jen tváře, ale také se samy pouští do jejich vývoje. Vzpomeňme před pár lety představený nápoj Masterpiece modelky Simony Krainové nebo naopak novinku For Vital, za kterou stojí stylista Filip Vaněk. 

Doplňkové stálice velkých brandů si lze aktuálně prohlédnout během tradiční předvánoční přehlídky televizních reklam v hlavním vysílacím čase. 

Správný výběr začíná u složení

„Vyznat se na trhu s doplňky stravy může být pro běžného zákazníka obtížné. Existuje ale několik základních kritérií, podle kterých se při výběru řídit,“ říká organický chemik Martin Hadzima z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„Zaprvé je to komplexnost. Některé preparáty obsahují jen malé množství prospěšných složek a je potom potřeba sáhnout po více produktech, aby na danou oblast bylo cíleno komplexně, což může zbytečně zatížit peněženku,“ vysvětluje.

Pokud produkt obsahuje nízké procento referenční hodnoty příjmu (na obale označena jako % RHP), nemusí být dostatečně účinný. Nelze obecně říct, jaké procento je malé a jaké už dostačuje, u každé látky se to liší. Dobrým ukazatelem však je doporučená denní dávka dané látky, která se označuje jako % DDD. 

„Přípravek, který zajistí jen deset procent doporučené denní dávky, nejspíš nedostatek nevykompenzuje. U látek, kde denní dávka není stanovena, je třeba věnovat čas hledání informací, jaké množství se obecně doporučuje,“ vysvětluje biotechnoložka léčiv Lenka Škachová.

A rovnou dodává, že doporučuje v tomto případě nehledět na informace z diskusních fór, ale spoléhat jen na zdroje přímo od výrobce.

Zároveň nejde jen o přítomnost účinných látek. Ty by totiž měly být použity v takové formě, kterou tělo dokáže nejlépe vstřebat a využít. Jedině tak se dostanou k cíli v těle v maximální koncentraci, aniž by došlo k velkým ztrátám při průchodu trávicím traktem. 

„Vysoce vstřebatelné oproti jiným formám jsou například lipozomální vitamíny, minerální látky ve formě sloučenin-chelátů, citrátu, koloidních minerálů a podobně. Také vhodně zvolená kombinace účinných látek, které mezi sebou synergicky působí, podporují maximální vstřebatelnost produktu,“ upozorňuje Škachová.

Vyhněte se aditivům a marketingovým trikům

Kvalitní doplněk stravy by neměl obsahovat zbytečná aditiva. Na druhou stranu se někdy prezentuje to nejčistější složení, které ale může být už z principu hloupost.

„Jedním z mých ‚oblíbených‘ marketingových triků, který se používá jak u potravin, tak u potravinových doplňků je: bez použitých chemikálií/chemie. Toto je opravdu nesmyslné tvrzení,“ říká Martin Hadzima.

„Svět, včetně nás a přírody, se skládá z chemikálií, a ty jsou přirozenou součástí všeho, co známe. Vitamin C je chemikálie stejně jako chlorofyl, díky kterému mají listy stromů zelenou barvu, a takto můžeme pokračovat dál,“ uvádí příklad.

Cena nic neznamená, ale…

Vyšší cena obvykle znamená vyšší kvalitu. U suplementů to ale neplatí nutně.

„I levné doplňky můžou být dobré. Bude se ale spíš jednat o mono suplementy běžnějších vitaminů nebo minerálů. Pokud neřešíme jen nedostatek jedné látky, ale nějaký konkrétní problém, je vhodnější používat kombinaci různých látek,“ radí Hadzima.

Záleží ale na každém, zdali si dokáže takové látky vybrat sám, nebo si raději připlatí a vybere komplexní přípravek sestavený odborníky.

Je tedy v pořádku brát každé ráno hrstičku různých tabletek a kapslí a pak to ještě zapít prospěšným nápojem? Může a nemusí. Ideální je najít takový přípravek, který vám v jedné dávce dokáže dát maximum toho, co vaše tělo potřebuje.

Čím více toho člověk užívá, tím je větší pravděpodobnost, že se obsažené látky někde dublují a konzumujete je zbytečně.

„Přehnané užívání některých vitaminů a dalších látek může být nebezpečné. Proto bych nekombinoval různé přípravky, které obsahují stejnou látku s obsahem blízkým nebo převyšujícím doporučenou denní dávku,“ doporučuje Hadzima. 

Celoročně a denně?

Pokud si s kombinací konkrétních přípravků nevíte rady, je ideální poradit se s lékařem nebo alespoň lékárníkem. Myslete také na to, že ne všechny doplňky je nutné brát celoročně a dlouhodobě. 

Sezonně stačí brát například vitamin D, kterého máme v zimě, kdy nejsme tolik vystaveni slunci, málo. V zimních a jarních měsících se vyplatí podpořit imunitu.

Rovněž doplňky na padání vlasů budete zřejmě brát jen do chvíle, kdy padat přestanou. I když jak upozorňuje Hadzima, dosažení požadovaných účinků můžeme často sledovat až při delším užívání.

„Při problémech s pletí, nebo když víme, že dlouhodobě ze stravy nepřijímáme dostatečné množství potřebných látek, je dlouhodobé užívání doplňku stravy žádoucí,“ míní biotechnoložka Škachová.

A rovnou dává příklady: „Vegetariánská nebo veganská strava s sebou nese potřebu doplňovat vitamin B12. Lidé, kteří nejedí dostatek ryb, by měli užívat kvalitní doplněk s omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami,“ připomíná Škachová.

Mnoho lidí je podle ní v současnosti nutričně podvyživeno. „Konzumují nadbytky průmyslově zpracovaných potravin, ale esenciálních živin mají nedostatek. Kvalita zemědělské půdy je nutričně bohužel také stále nižší. Proto vhodně zvolené doplňky stravy mohou být pro naše zdraví velkým benefitem.“

Zázraky na hubnutí

Obecně tedy platí, že doplňky stravy fungují. Nejsou to léky, a tak od nich nelze čekat zázraky na počkání ani léčbu nemocí a zdravotních problémů. Efekt ale mají, zvlášť když si vyberete dobře. 

To však platí do chvíle, než sáhnete po přípravcích na hubnutí. Hadzima upozorňuje, že často slibují redukci hmotnosti bez většího zásahu do životního stylu, což v případě doplňků není podle něj moc reálné.

„Na druhou stranu i na to, co mohou doplňky stravy slibovat, máme dnes přísné regulace, takže by se nemělo stávat, že nám přípravek slibuje efekt, na který nemůže mít žádný vliv,“ dodává Hadzima optimisticky.