Nula dolarů.
Přesně tolik podle prohlášení Bílého domu předloni zaplatily nejvýdělečnější americké korporace na daních z příjmu. Právě na nápravu tohoto paradoxu cílí takzvaný Inflation Reduction Act, který svým podpisem definitivně stvrdil americký prezident Joe Biden.
V rámci nově přijatého zákona, který má vést ke snížení inflace, si američtí demokraté slibují také podporu zelené energie či zpřístupnění zdravotní péče. „Pokud se zákon podaří přijmout, omezí nejen inflaci, ale z dlouhodobého hlediska posílí konkurenceschopnost celé Ameriky,“ komentoval přelomový návrh nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.
Návrh jitří politické emoce, ale podle Stiglitze přinese dlouho potřebné zlepšení daňové politiky země. Podle demokratických zákonodárců přicházejí Spojené státy kvůli korporacím každý rok až o 160 miliard dolarů, které by jinak stát na daních získal. Nově proto zavádí minimálně patnáctiprocentní daň pro firmy s příjmy nad miliardu dolarů.
Takové zdanění se dotkne 55 největších a nejbohatších amerických společností v čele Amazonem, jehož daňové kličky jsou notoricky známé. Gigant, který si jen loni sáhl na více než 35 miliard dolarů v ziscích, za zmiňované období odvedl na daních pouhých 6,1 procenta – a nejednou se v minulosti daním vyhnul úplně.
Malých podniků platících mnohonásobně vyšší daně než jejích větší souputníci se nová daň přímo nedotkne. Přelomová legislativa má tedy nejen vyrovnat tržní podmínky, ale také podpořit výrobu a investovat do snížení deficitu státní kasy.
„Korporace a nejbohatší domácnosti neplatí svůj spravedlivý podíl na daních. To nejen podkopává důvěru v naši demokracii, ale je to také ekonomicky neefektivní. Příjmy z daní tvoří nezbytnou část rozpočtu, kterou pak můžeme financovat veřejné výdaje, aniž bychom prohlubovali státní schodek,“ míní Stiglitz. Jednoprocentní daň firmy nově zaplatí i při zpětném odkupů svých akcií.
Získané prostředky mají pokrýt historicky největší balíček státní podpory na zdravotní péči a odvrácení nejhorších dopadů postupující změny klimatu. Snížení nákladů na systém zdravotního pojištění, který je v USA oproti zbytku civilizovaného světa v katastrofálním stavu, si vyžádá 64 miliard. Investice do boje se změnou klimatu pak dosáhne o řád výše: na 369 miliard dolarů.
Přijatý zákon je zlomkem původně prosazovaného plánu, přesto je vnímán jako přelomový krok. „Zvítězil americký lid, prohrály soukromé zájmy vybraných jedinců,“ prohlásil prezident těsně před podpisem.
