Evropa řeší zlepšení podmínek práce pro kurýry, řidiče taxislužeb a další, kteří spolupracují s globálními digitálními platformami. Společnosti jako Wolt, Rohlík, Foodora nebo Bolt společně upozorňují, že připravovaná směrnice může dopadnout na cenu a dostupnost jejich služeb.
Nová unijní pravidla pro fungování digitálních platforem právě nabývají podoby. Kromě jiného určí postavení lidí, kteří pracují jako kurýři, taxikáři nebo v dovážkové službě.
Digitálních objednávek všeho druhu na starém kontinentu rok od roku přibývá. Podle šéfa českého Rohlíku Martina Beháně už deset procent Evropanů nakupuje potraviny online. Studie společnosti McKinsey pak odhaduje, že do roku 2030 to bude až třetina evropské populace.
Lidé pracující pro digitální platformy jako kurýři nebo řidiči představují nový druh spolupráce, s nímž si pracovní legislativa příliš neví rady. I proto evropští právníci a právničky řeší, jak vyjasnit podmínky takzvané gig neboli zakázkové ekonomiky. Ve hře je i zaměstnanecký poměr kurýrů.
„Lidé dnes nechtějí platit za zboží, ale za pohodlí,“ říká prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza. „Směrnice je nesmírně důležitá, protože ovlivní, kolik budou služby digitální ekonomiky stát a jestli budeme mít lidi, kteří je budou dodávat.“
Podle aktuálních tuzemských průzkumů mezi kurýry, kterých se účastnili největší hráči na trhu, tedy Wolt, Rohlík, Bolt a Foodora, je nejdůležitějším kritériem flexibilita práce a svobodné rozhodování o svém pracovním čase. Pro zhruba čtyřicet procent oslovených jde přitom o doplňkový příjem k jiné práci.
Nová evropská směrnice chce nastavit pravidla lépe odpovídající byznysu v digitálním prostředí. „Samotná směrnice podporuje inovativní formu spolupráce. Český zákoník práce je v tomto ohledu velmi zastaralý a poplatný době vzniku,“ upozorňuje advokátka Petra Sochorová, která se na pracovní právo zaměřuje.
„Je zřejmé, že některá ustanovení zákoníku nepamatují ani na běžné firmy, natožpak na prudce se vyvíjející digitální platformy,“ připomíná.
Evropská směrnice o pracovních podmínkách v rámci platforem určí základní rámec fungování, detaily si pak každý členský stát nastaví sám. Už teď některé země kurýrům garantují například bezpečnost práce, úrazové pojištění nebo minimální mzdu tak, aby ve výsledku nespadli do šedé zóny, kterou v Česku označuje termín „švarcsystém“.
„Zakázková ekonomika zažívá na trhu strmý růst a má obrovský vliv na trh práce,“ upozorňuje také Aleš Rod, ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz. Podle něj prostupuje do nových odvětví typu zábavy, zdraví, vzdělávání nebo sociální péče.
Že jde o ožehavé téma, přiznává i Dana Roučková, vrchní ředitelka sekce legislativy ministerstva práce a sociálních věcí. „Věřte mi, že přípravou žijeme dva a půl roku,“ uvedla v Poslanecké sněmovně. Jakmile bude evropský text hotový, resort plánuje rozsáhlou debatu mezi zaměstnavateli, právníky, odbory i zástupci největších digitálních platforem.
