Polovina Čechů vychází s penězi hůř než loni a více než osmdesát procent z nich hodnotí aktuální ekonomickou situaci v Česku jako špatnou. Vyplývá to z aktuálních výsledků průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG.
Ta dlouhodobě monitoruje finanční situaci tuzemských domácností a znázorňuje ji souhrnným indexem, který letos zaznamenal nejprudší propad od roku 1993. Navíc v květnu index klesl na nejnižší hodnotu za posledních osm let.
Podepsal se na tom nárůst podílu domácností, které svou finanční situaci vnímají v meziročním srovnání jako horší. ‚‚Situace je nyní na úrovni ekonomické krize v letech 2011–2012, v historii samostatné České republiky jde o jeden z nejhorších výsledků,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík.
Oproti tomu podíl domácností, které mají problém vyjít s příjmy, se v posledních letech výrazně nezvýšil. V posledních letech má v tomto směru mírné potíže zhruba třicet procent domácností, zásadnější problémy hlásí kolem patnácti procent z nich. Situace se však může zhoršit ve druhé polovině letošního roku.
‚‚Výhled na další měsíce je velmi negativní, padesát procent domácností říká, že se jejich situace zhorší. I tento výhled je srovnatelný s krizovými roky v minulosti,“ uvádí Buchtík.
Současnou ekonomickou situaci Česka pak vnímá negativně 83 procent respondentů. A podíl těch, kteří ji hodnotí jako velmi špatnou, se oproti poslednímu měření v září 2021 zdvojnásobil.
Domácnosti proto přistupují k úsporným opatřením, nejčastěji šetří na nákupech potravin, oblečení a obuvi. Značná část omezila také spotřebu energií.
Zdražování nepředstavuje žádné nebezpečí pro 21 procent domácností, které se bojí pouze ztráty svých úspor. Na opačném pólu je patnáct procent kriticky ohrožených domácností, které obtížně vycházely s příjmy už v minulosti a nyní nemají, kde šetřit.
Schopnost tvořit úspory však oslabuje mezi českými domácnostmi obecně. Téměř dvěma třetinám z nich se v posledních třech měsících nepodařilo uspořit vůbec nic.
Hrozba stagflace
Změny v sestavovaném indexu finanční situace domácností naznačují podle ekonoma KPMG Adama Páleníčka i to, jak se bude dařit české ekonomice obecně. ‚‚Současná špatná nálada přispěje ke zpomalení či spíše poklesu ekonomiky. Inflační očekávání domácností zase podpoří udržení vyšší inflace,“ míní.
A dodává, že celkem 43 procent respondentů očekává, že zdražování ve druhém letošním pololetí zrychlí, zatímco 33 procent se domnívá, že bude pokračovat současným tempem
‚‚Letos reálně hrozí jistý druh stagflace, tedy mírný pokles ekonomiky a vysoká inflace. Domácnosti relativně zchudnou, nicméně neočekávám výrazný růst nezaměstnanosti, který provázel stagflaci v sedmdesátých letech 20. století v USA. Firmy zůstávají poměrně zdravé a důvěra podnikatelů není zdaleka tak otřesená jako u spotřebitelů,“ tvrdí Páleníček.
Přispělo k tomu i mírné uvolnění tuzemského trhu práce v souvislosti s příchodem ukrajinských uprchlíků, z nichž desítky tisíc našly v Česku zaměstnání. Další vývoj však bude záviset na dění na Ukrajině, cenách energií nebo razanci centrálních bank při boji s inflací.
‚‚Tyto faktory nás v případě negativního vývoje můžou uvrhnout do recese. Zatím ovšem nemalujme černé scénáře, ekonomika je v zajetí očekávání a přehnaný pesimismus by se mohl stát sebenaplňujícím proroctvím,“ varuje Páleníček. Pozitivním faktem je podle něj stabilní důvěra Čechů v bankovní sektor, navzdory potížím způsobeným pádem ruské Sperbank. Bankám v Česku věří 65 procent lidí.
