Zprávy z posledních týdnů přicházející od nejbohatších Čechů potvrzují změnu v evropské energetice lemovanou odchodem od uhlí a širší pohled pak dává jasný obrázek, kam se posouvají zájmy českých energetických miliardářů a kde vidí nový zlatý důl.
Listopad přinesl dvě zásadní zprávy týkající se dvou českých miliardářů, kteří patří do první pětice nejbohatších Čechů a dalším jejich společným jmenovatelem je to, že se pohybují na poli energetiky a jejich byznys se točí kolem uhlí. Kvůli nízkým cenám elektřiny na jedné straně a vysokým cenám emisních povolenek EU ETS1 na straně druhé přestává být výroba elektřiny i tepla z uhlí rentabilní.
Pátý nejbohatší Čech Pavel Tykač, kterému v Česku pod hlavičkou skupiny Sev.en patří hnědouhelné elektrárny a teplárny včetně dolů, v uplynulém týdnu oznámil, že na přelomu příštího roku odstaví své tři uhelné provozy v podobě elektráren Počerady a Chvaletice a teplárny Kladno o souhrnném elektrickém výkonu 2,4 gigawattu (GW).
Provoz uhelných zdrojů totiž přestává být rentabilní a je otázkou spíše už jen měsíců než let, než se přestane zcela vyplácet.
O dva týdny dříve přišlo oznámení od druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského, jehož skupina EPH spojila síly s francouzskou skupinou TotalEnergies, s kterou založila společný podnik s celkovou hodnotou dosahující až čtvrt bilionu korun, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii.
Do společného podniku vloží EPH, která v Česku provozuje hnědouhelnou elektrárnu Opatovice nebo komořanskou teplárnu a mimo jiné i uhelné doly v Německu, svá aktiva v podobě plynových elektráren nebo bateriových úložišť.
Už jen tyto dvě zprávy ukazují, kam se stáčejí zájmy českých energetických skupin a kde do budoucna vidí nový zdroj svých zisků místo uhlí, které to bude mít do pěti let v Evropě spočítané.
A nejsou zdaleka jediní, k flexibilitě se obrací čím dál více českých energetických kapitánů průmyslu, jako je i Sokolovská uhelná, resp. její sestra SUAS Group. Tyto záměry nastiňují, kde se v budoucnu budou točit velké peníze.
Pro pochopení současného apetitu českých miliardářů je důležité vysvětlit, co přesně flexibilita je a proč je dnes pro ně tak lákavá. Flexibilita v energetice znamená mít schopnost rychle snížit nebo zvýšit výrobu elektřiny dle toho, o kolik ji aktuální spotřeba vyžaduje.
Zjednodušeně řečeno jde o vyrovnávání toků elektřiny v síti (takzvané služby výkonové rovnováhy), kterou dnes čím dál častěji vyrábějí obnovitelné zdroje, jejichž hlavním charakterem je, že nejsou řiditelné.
Znamená to, že je nemůžeme zapnout, kdy chceme, ale jejich provoz je závislý na meteorologických podmínkách. Když svítí slunce a fouká vítr, dodávají do sítě velké množství elektřiny, kterou je v rámci zajištění rovnováhy v síti třeba buď zmařit, nebo uložit například do velkokapacitních akumulačních baterií.
Když naopak nesvítí slunce a zároveň nefouká vítr, je třeba mít vedle nich záložní řiditelné zdroje, které dokážou elektřinu dle aktuální potřeby okamžitě vyrábět – za nejvhodnější zdroj k tomuto řízení jsou dnes považovány plynové elektrárny.
Evropská síť je tak vlivem rostoucího podílu obnovitelných zdrojů čím dál častěji rozkolísaná a právě služby z oblasti flexibility ji dokážou vyrovnávat a zamezovat tím blackoutům, přičemž jejich význam bude spolu s dalším rozvojem OZE jen posilovat. A jednotlivé firmy i samotné státy za využívání těchto služeb budou platit čím dál více.
Společný podnik EPH s TotalEnergies jde přesně tímto směrem, ale Daniel Křetínský už tam míří déle. Například už před dvěma lety jeho skupina oznámila, že zmodernizuje paroplynovou elektrárnu v Británii a postaví tam bateriové úložiště o výkonu 300 megawattů (MW).
Dnes EP Group Křetínského chystá stavbu dokonce největšího bateriového úložiště v Evropě, a to skrz dceřinou firmu LEAG Clean Power v německém Braniborsku. Zařízení by mělo mít výkon tisíc MW a kapacitu 4000 megawatthodin.
„Skladování energie je pro stabilitu elektrických sítí, které jsou do značné míry závislé na elektřině z obnovitelných zdrojů, naprosto klíčové,“ uvedl k tomu na začátku listopadu člen nejvyššího vedení EP Group Tomáš David.
„Od začátku vstupu Dana Křetínského do energetiky je jasné, že jde svou cestou, přemýšlí jinak a bez diskusí je zcela jedinečným průkopníkem v tom, jak se mu daří nejen včas ‚odhadnout‘ trendy, ale v návaznosti na to i udělat ty správné dealy jako první,“ komentoval poslední deal Křetínského na sociální síti X energetický expert a investor Michal Šnobr.
Do velkokapacitních baterií pomalu směřuje i Pavel Tykač a jeho skupina Sev.en. Skupina letos v létě oznámila svůj záměr, že v areálu elektrárny Chvaletice, ale také teplárny Kladno, tedy právě těch provozů, kterých se týká plánované uzavření a vyhasnutí uhelných kotlů, vystaví bateriová úložiště. Jen to v Chvaleticích má mít výkon 100 megawattů.
„Obě baterie chceme provozovat částečně v rámci služeb výkonové rovnováhy a částečně na spotovém trhu. Budou tedy stabilizovat jak momentální výkyvy v síti, tak i vyrovnávat typický solární profil,“ uvedl k tomu v červenci vedoucí transformačních projektů skupiny Sev.en Česká energie Pavel Farkač. Podle něj celkové investice do obou úložišť vyjdou na více než miliardu korun.
A i když v Česku Tykačova skupina vyrábí elektřinu jen z uhlí a i ve světě se na něj stále orientuje, do jeho portfolia patří i flexibilní paroplynové elektrárny ve Velké Británii.
Stranou flexibilitě nestojí ani skupina ČEZ, která skrz svou dceřinku ČEZ Obnovitelné zdroje připravuje na Chomutovsku obří projekt několika bateriových úložišť, který se po dokončení stane největším svého druhu v Česku. Projekt má mít souhrnný výkon 270 megawattů o úložné kapacitě až 970 megawatthodin elektřiny.
K zelenějším výrobním zdrojům a k flexibilitě se pak obracejí i výrobci elektřiny a těžaři uhlí ze západu Čech v podobě Sokolovské uhelné, jejíž novou bezuhelnou budoucnost načrtl už na přelomu dekády zesnulý spolumajitel František Štěpánek s exspolumajitelem Jaroslavem Rokosem a Sokolovské uhelné tak vznikla sestra SUAS Group, která se orientuje čistě na moderní zelené pojetí energetiky.
„Náhrada uhelných bloků bude o kombinaci různých zdrojů, nepůjde o čisté nahrazení jedné technologie jinou,“ vysvětloval v letošním rozhovoru pro Forbes předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group Pavel Tomek.
Do flexibility a akumulace pak investuje i Karel Komárek se svou skupinou MND. Skupina v loňském květnu převzala plnou kontrolu nad zásobníkem plynu Moravia Gas Storage (MGS) v Dambořicích, když z něj vytěsnila ruský Gazprom.
Jde o formu energetické akumulace – v tomto případě plynu, tedy skladování těkavé komodity pro plynárenskou síť, který pak bude využíván v rámci služeb flexibility.
Už jen tento výčet dobře ilustruje, kam se zájmy českých energetických miliardářů dlouhodoběji stáčejí a kde vidí nový směr. Flexibilita se pro ně stává novým uhlím, od které do budoucna očekávají zhodnocení svých investic i zisky.
