Půl roku poté, co vstoupila v účinnost takzvaná flexinovela zákoníku práce – balík změn, který měl zvýšit flexibilitu trhu práce, zjednodušit administrativu a nabídnout zaměstnancům lepší rovnováhu mezi prací a rodinou, přichází první střízlivé hodnocení. Nadšení se zatím nekoná. Firmy popisují spíš opatrné vyčkávání, zátěž, komplikace a vyšší náklady.
Vyplývá to z dat Hospodářské komory prezentovaných na Legislativním fóru 2025 i z rozhovorů s podnikateli napříč velikostmi a sektory. Flexinovela přinesla několik pozitivních změn, ale zároveň potvrdila, že čeští zaměstnavatelé stojí v těžkém trojúhelníku: drahá práce, nedostatek lidí a nepředvídatelné regulace.
Cena práce dál dusí konkurenceschopnost. Zdanění práce v Česku patří k nejvyšším v OECD. Odvody zaměstnavatele i zaměstnance dohromady tvoří více než čtyřiačtyřicet procent celkových nákladů na práci, což firmy řadí mezi nejzásadnější překážky svého růstu.
„Cena práce v Česku je dlouhodobě největší bariérou pro podnikání. Drahá pracovní síla jde ruku v ruce s nedostatkem kvalifikovaných lidí,“ říká Markéta Schormová, místopředsedkyně Sekce zaměstnanosti Hospodářské komory ČR.
Firmy tak často drží zaměstnance, kteří nemají ideální kvalifikaci. Ne proto, že by chtěly, ale protože zkrátka není z koho vybírat. Náborová bolest přetrvává napříč ekonomikou: od výroby až po IT.
Hospodářská komora mezi svými členskými firmami zjišťovala, jak vnímají například změny v otázce Dohod o provedení práce (DPP) a Dohod o provedení pracovní činnosti (DPČ). Není překvapení, že příliš kladných odpovědí nezaznamenala.
Změny v dohodách o provedení práce a pracovní činnosti byly původně prezentovány jako zásadní modernizace, která ukončí „švarcsystém v bílých rukavičkách“. Po půl roce se ale ukazuje, že realita je mnohem méně dramatická. „Představa, že se v Česku masově zneužívají dohody, se nepotvrdila,“ říká Schormová.
Firmy nové povinnosti přijaly, ale bez nadšení. Na DPP a DPČ jsou stále závislé. Jde totiž o jediný skutečně flexibilní nástroj, který jim umožňuje flexibilně reagovat na krátkodobé výkyvy zakázek. Výhody? Rychlé ukončení, nižší náklady, jednoduchost. Nevýhody? Stále víc administrativy a menší manévrovací prostor.
Flexinovela měla také rozhýbat částečné úvazky. Jenže český trh práce se dál brání. Zatímco v Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek kolem dvaceti procent lidí, v Česku je to sotva devět. A to i po covidové „vlnce“, která přinesla větší tlak na flexibilitu.
Důvody jsou dva – komplikovaná organizace práce a mzdové systémy nepřipravené na kombinace úvazků. „Pět lidí na plný úvazek se řídí lépe než dva na poloviční a tři na třetinový. A navíc je to pro firmy mnohem dražší na administraci. Společnosti totiž mají nějaký mzdový systém pro zaměstnance na plný úvazek, a když chtějí někoho zaměstnat na částečný, tak si ho musejí nechat přeprogramovat,“ popisuje komplikace Schormová.
Přesto zdůrazňuje, že bez částečných úvazků to dlouhodobě nepůjde. Česká pracovní síla stárne a generace padesátníků nebude schopná držet tempo plných úvazků donekonečna.
Na to upozorňuje i ministr práce Marian Jurečka: „V příštích pěti až sedmi letech přijde obrovská vlna onemocnění, která dopadne na celý trh práce. Potřebujeme prevenci i flexibilitu.“ Svá tvrzení opírá o data, která ukazují enormní nárůst obezity, problémů s duševním zdravím, infarktů, onkologických onemocnění u mnohem nižší věkové skupiny než dřív.
Přinesla i světlejší momenty
Firmy oceňují prodloužení zkušební doby u běžných zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a vedoucích ze šesti na osm, zrušení vstupních prohlídek u nerizikových profesí, které přineslo výraznou úsporu času i peněz nebo zkrácení výpovědních lhůt a možnost samorozvrhování pracovní doby. Jde o kroky, které podle podnikatelů posouvají pracovní právo směrem k 21. století.
Tam, kde se očekával největší skok kupředu, přišlo zklamání: digitalizace. Flexinovela umožnila elektronické doručování pracovních dokumentů. V praxi je to ale slepá ulička. „Přimět zaměstnance používat datovou schránku je nereálné. A maily se zaručeným podpisem jsou nekomfortní pro obě strany,“ popisuje Schormová.
Firmy proto volají po možnosti využívat firemní intranety či HR platformy, které pokládají za bezpečné, auditovatelné a jednoduché. Současná právní úprava je ale nepouští dál než na práh roku 2010.
Podobně dopadl i nový režim výpovědních dob. Velké podniky měly roky zaběhlý rytmus „ukončování uprostřed měsíce“. Nová úprava zavedla chaos. Výpovědi se tříští do různých termínů a komplikují plánování směn i kapacit.
Jeden požadavek zazníval mezi firmami nejhlasitěji: urychlit nový cizinecký zákon, který má zjednodušit zaměstnávání lidí ze třetích zemí. Podniky, zejména v průmyslu, už dnes stojí na hraně personálních možností. A pokud se bude česká pracovní síla dál ztenčovat, flexibilita trhu práce nic nevyřeší. Bude prostě chybět pracovník.
Schormová v závěru své prezentace ocenila vůli vlády se o flexinovele vůbec bavit. Mrzí ji ale rezervovanost vlády ohledně digitalizace. „Je frustrující, když jsou firmy plně digitalizované a pak přijde zákon a chce od nich papír. Už ani zaměstnanci to kolikrát nechtějí. Na technologiích je vidět, jak právo kulhá za realitou,“ uzavřela téma.
