Objem majetku ve fondech kvalifikovaných investorů za letošní první tři čtvrtletí stoupl o 134 miliard korun na 813,4 miliardy korun. Vyplývá to z informací Asociace pro kapitálový trh. Loni objem vyrostl o více než polovinu na 680 miliard korun.
Většina z těchto fondů podle expertů cílí na vyšší zhodnocení než klasické podílové fondy, obvykle mezi osmi až dvanácti procenty ročně.
„Růst majetku ve fondech kvalifikovaných investorů následuje trend většího zájmu o investování do klasických otevřených podílových fondů nebo burzovně obchodovaných fondů,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. „Důvodem je nízká inflace a s tím spojená neatraktivita úročených vkladů v bankách.“
Velký boom podle Cverny nyní zažívají různé realitní fondy kvalifikovaných investorů.
„Nárůst majetku ve fondech kvalifikovaných investorů ukazuje, že zámožné domácnosti mají nejen dostatek peněz, ale i ochotu nechat peníze pracovat dlouhodobě, často bez možnosti okamžitého výběru,“ upozornil analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer.
V prostředí, kdy úrokové sazby z vkladů za dva roky klesly na polovinu a americký akciový trh je silně koncentrovaný do několika málo společností, čeští investoři podle něj přirozeně hledají cesty, jak diverzifikovat své portfolio.
„U těchto fondů ale platí dvojnásob, jak důležitý je výběr solidního a stabilního partnera. Aktiva, která fondy drží, nejsou obchodovaná na burze, a proto je klíčové správné oceňování,“ zdůraznil. U private equity a nemovitostí by se investoři měli více než na historické výnosy zaměřit na proces oceňování.
„‚Znalecké posudky‘, které uměle navyšují hodnotu aktiv i na dvojnásobek reálné ceny, patří do soudních síní, nikoli do kvalitního portfolia,“ podotkl Šmajer.
Pro fondy kvalifikovaných investorů neplatí přísné požadavky na rozložení a likviditu aktiv, jako je tomu u podílových fondů. Mohou tedy za vyšší riziko nabídnout lepší výnos.
Jejich růst podpořily změny v legislativní úpravě z roku 2014, konkrétně zavedení možnosti zakládat investiční fondy s proměnným základním kapitálem a zrušení omezení veřejného nabízení, či snížení hranice pro minimální investici ze 125 tisíc eur (zhruba 3,1 milionu korun) na jeden milion korun v roce 2016.
