Jak letí po papíru, pero namočené do inkoustu skřípe. John Rolfe, zákonodárce v Jamestownu, první anglické kolonii v Americe, píše v srpnu 1619 do deníku: „Připlula holandská válečná loď a prodala nám dvacet negrů.“
Nic naplat, přesně takhle to Rolfe napsal. Ohýbat jeho slova, aby se vešla do hranic současné korektnosti, by se podobalo přístupu kanálu HBO, který kvůli údajnému rasistickému podtextu dočasně vyřadil z nabídky snímek Jih proti Severu. S absurdním počinem televizní stanice navíc Rolfeho syrový deníkový záznam poměrně úzce souvisí.
Pejorativní výraz pro člověka tmavé pleti má dnes charakter ostnu, který každého popíchne. Když si ho ale zkusíme odmyslet, vyznívá Rolfeho faktické sdělení jako běžný fragment z doby před 400 lety.
Omyl.
Žádný
běžný fragment. Nepřijatelně
formulovanou větou začaly nepřijatelné dějiny, jejichž
aktuálním důsledkem je nepřijatelné poškozování pomníků
a
nepřijatelné vyřazování filmů. Nepřijatelně formulovaná
věta
uvedla
začátek
nepřijatelného otrokářství.
Tedy
otrokářství v
Americe, jinde bylo odjakživa. Otroky měl antický svět, a když s
nástupem křesťanského
řádu tento
starověký
systém de facto vymizel,
masově jej vzkřísili portugalští kolonizátoři v Africe, kde
sloužili zotročení lidé regionálním vládcům či arabským
obchodníkům.
Trh s otroky dostal nový a silný impulz. Motorem, který ho poháněl, byl peněžní vztah mezi africkými či arabskými dodavateli, portugalskými obchodníky a koncovými zákazníky. Otroci byli pouhou komoditou, v podstatě spotřebním zbožím, u něhož majiteli sice záleželo na jeho životnosti, ovšem jen proto, aby co nejvíc zhodnotil vynaložené prostředky.
Čili svět byl dávno poskvrněn. Avšak Amerika, založená na étosu náboženských puritánů, čekala na svůj „první hřích“ právě do léta Páně 1619.
V tom roce nejprve připlula do Jamestownu ve Virginii jiná loď: z Anglie přivezla 90 mladých děvčat a z nich si mohl vybrat manželku kterýkoli osadník, který zaplatil náklady na její přepravu (stanovené na 57 kilogramů tabáku). I tohle se dá vnímat jako druh nevolnictví, horší ale mělo teprve přijít.
John
Rolfe, autor
problematické
věty
z
úvodu,
nevěstu ze starého kontinentu vyhlížet
nemusel:
pět
let předtím se
oženil s indiánskou princeznou Pocahontas a
zajistil
tím
dočasný
mír mezi osadníky a původními obyvateli. Mír,
který
přispíval
k prosperitě vzešlé zejména z obchodu s tabákem.
Pocahontas na rytině z roku 1616 | Foto Wikipedia
Úspěšný
rozvoj
podnikání žádal
nové a nové pracovní síly, proto došlo k deníkem
zmíněnému nákupu
dvaceti černochů;
patnáct z nich si pro tisíciakrovou plantáž pořídil sir George
Yeardley, nový guvernér Virginie, který na území u východního
pobřeží Ameriky zastupoval anglického krále vládnoucího z vůle
Boží.
Vůlí
Boha rovněž
bylo,
aby si před ním byli všichni lidé rovni. Lidé
se
k této vůli hlásili,
z vlastní vůle však zavedli systém, v němž si jeden před
druhým rovni nebyli.
Dělníci tmavé pleti, které si guvernér a další koupili, ovšem ještě nebyli otroky v pravém slova smyslu. Neměli svobodu, ale po pěti letech se jim nabízela k získání. Teoreticky si pak mohli koupit pozemek a těšit se ze stejných práv jako všichni občané kolonie. Za stejných podmínek ostatně přijížděli do Virginie i bílí sluhové z Anglie.
Jenže společně s tabákem bylo zaseto i ďáblovo semínko a to záhy vzklíčilo: Yeardley a spol. zjistili, že zisky jsou zásluhou pracovníků z holandské lodi pohádkové. Přikoupili proto nové lidi, tentokrát již otroky.
Amorální byznys vrhl na Ameriku temný stín. Více než dvě století poté, co v Jamestownu odstartoval, šokovala jedenadvacetiletého Abrahama Lincolna dražba otroků v New Orleansu, kde na pódiu stála nahá černoška, podle dražebníka „zaručená panna“. „Její cena není malá, ale gentleman, který si dívku koupí, dostane dobrou protihodnotu!“ vyvolával onen dražebník s nechutnou přímočarostí.
Abraham Lincoln později vedl protiotrokářské státy Unie v krvavé občanské Severu proti Jihu. Ano, v té válce, na jejímž pozadí se odehrává filmová story stažená nyní společností HBO z nabídky…
Lincolnova Unie zvítězila, její vůdce se stal prezidentem Spojených států, které si za cenu nesmírného utrpení upevnily celistvost. Byla nahozena kola ekonomiky a mohutného hospodářského růstu, ale nejen to: konflikt se stal součástí amerického národního vědomí, razítkem jeho identity.
Epochu
otrokářství a rasové segregace – s genezí
v
roce
1619
a vrcholem
v
boji
Severu s Jihem – shrnul britský
historik Paul Johnson takto:
„Už
v první koloniální fázi byla společenská rozpolcenost realitou
a vedla ke vzniku dvou kast, svobodných a nesvobodných. Americká
společnost se nemilosrdně a absurdně po čtvrtinu tisíciletí
držela obou těchto neslučitelných směrů a rozpor vyřešila až
válka gigantických rozměrů.“
Abraham Lincoln | Foto Wikipedia
Že
šlo o válku
gigantických
rozměrů? Bezesporu. Že válka
vyřešila
rozpor? Jak dnes vidíme, ne tak docela.
Otrokářská
minulost je stále neuralgickým bodem země,
zdrojem trvalé
animozity
Afroameričanů ke stávajícímu nastavení společnosti. Otrokářská
minulost je ponornou řekou, spodním
proudem, který je v USA pořád
přítomný,
občas
dravě vybublá na povrch a způsobí katastrofu.
To
se
děje právě
teď, kdy
vypukly
nepokoje
po policejním zabití
George Floyda, přičemž
kromě
nutných snah o uklidnění situace přicházejí
přemrštěné reakce s ničením soch a stahováním „závadných“
filmů.
Jenže
historii nevyretušujete.
Lze
se tvářit, že roku 1619 nepřirazila k břehům Jamestownu
holandská
loď s pasažéry, kteří se vzápětí stali „zbožím“, ovšem
popřením skutečnosti
nejde skutečnost
změnit,
tenhle
trik nefunguje.
Ve
skutečnosti holandská loď
ke břehům Jamestownu přirazila. Tečka.
Historie
se nemá retušovat, z historie se
má
brát
poučení.
V tomto ohledu je dobré znovu
vzpomenout Abrahama Lincolna a jedno z jeho prohlášení.
Konkrétně toto: „Tvrdíte, že rozhoduje
barva pleti a že ten se světlejší disponuje právem zotročit
tmavšího? Rozmyslete si to – na základě tohoto pravidla se
stanete otrokem prvního muže s pokožkou světlejší než vy. Že
nemáte na mysli barvu pleti? Chcete tím říct, že běloši jsou
intelektuálně nadřazeni černochům, a proto mají právo je
zotročit? Znovu pozor – podle tohoto pravidla skončíte jako
otroci prvního muže, který vás bude intelektuálně převyšovat.“
