skip to main content
Forbes History

Forbes History: Visel na římse hořícího hotelu, přesto vyhrál. Život a doba Sumnera Redstonea

4 minuty čtení

Jednou prohlásil, že hodlá žít věčně, ale možná by nakonec z dodržení slibu sám nikterak nadšený nebyl. I kdyby Sumnera Redstonea, který v úterý zemřel ve věku 97 let, neopouštěly fyzické a duševní síly, působil by čím dál víc jako relikvie z již neexistujícího světa; svět, který nadešel, už zjevně nebyl jeho.

Životní příběh amerického mediálního magnáta, pod jehož impérium spadal mimo jiné Paramount Pictures nebo MTV, se hodí svázat do kůže a uložit do mahagonové knihovny muzea zašlých časů. Neslušel by mu paperback nabízený v regále supermarketů hned vedle zdravé výživy.

Ostatně, jakápak zdravá výživa: muži, jehož majetek činil podle Forbesu v roce 2015 pět miliard dolarů, bylo hodně přes devadesát, a přesto údajně každý den vyžadoval steak a sex.

Se Sumnerem Redstonem jako by odcházela éra dravých selfmademanů, kteří si pozici dobývali bojem, lokty a zhusta nekorektním jednáním na hraně bezohlednosti. Ani v jeho časech nebudilo mnohé počínání byznysmena sympatie, ovšem i z dnešního pohledu se jeví úctyhodně neutuchají píle, energie a houževnatost.

Spatřil-li Redstone příležitost, nepustil se jí. Platí to i pro případ, kdy šlo o holé přežití: bylo mu pětapadesát, když jej ohromný a ničivý požár uvěznil v hotelovém pokoji v Bostonu. „Doslova mě obalily plameny,“ vylíčil a pak popsal, jak se rukama zavěsil na okenní římsu a přes nesnesitelně bolestivý žár na ní vydržel, dokud nepřišla záchrana.

Utrpěl popáleniny třetího stupně na polovině těla a lékaři mu nedávali velké šance na život, jenže Redstone se života držel stejně urputně jako rozpálené římsy. Že měl přijít o život? Zapomeňte. Že měl přijít o ruku? Nestalo se. Že nikdy neměl chodit? Po světě kráčel sebejistě a ještě dlouho dál.

„Vím jistě, že mé zotavení mělo mnoho do činění s mou vůlí vždy a ve všem zvítězit,“ pronesl ten, který vyšel z plamenů. „Navíc se z toho ohně zrodily ty nejvzrušivější věci, které jsem kdy udělal.“

Odsouzenec k smrti samotnou smrt oblafl. I proto se leckomu jevil téměř děsivější než ona. „Být Redstoneovým konkurentem je v mnohém horší než se prát se smrtí,“ prohlásil Barry Reardon z filmového studia Warner Brothers. Myslel to tak, že zatímco smrt na člověka leckdy vycení zuby, ale pak ho ještě nechá být, Redstone „se nikdy nevzdá, dokud nedosáhne svého“.

Sumner Redstone. | Foto Forbes.com

Za takovými buldočími vlastnostmi patrně stálo nelehké dětství. Mladík, který vlastními schopnostmi pohádkově zbohatl, pocházel z rodiny, jež měla hluboko do kapsy. „Neměli jsme skoro nic a tu hrstku úspor investovali rodiče do mého vzdělání. I deset centů za tramvaj do školy pro nás byly velké peníze a já nemohl tváří v tvář téhle oběti zklamat,“ vzpomínal Redstone.

Díky enormnímu úsilí byl klučina premiantem třídy, zato ještě nebyl Redstonem: v květnu 1923 se narodil v Bostonu jako Rothstein a židovská rodina přizpůsobila své příjmení angloamerickému prostředí, až když mu bylo sedmnáct. V tu dobu měl jeho otec několik autokin a ta se stala výchozí platformou pro Sumnerovu strhující jízdu.

Tahle jízda se dá ve velké zkratce shrnout tak, že z nenápadného řetězce autokin vzniklo impérium, které v průběhu času zahrnovalo televizní síť CBS, filmová studia Paramount, vydavatelství Simon & Schuster, maloobchodní gigant Blockbuster a řadu televizních kabelových kanálů včetně MTV, Comedy Central a Nickelodeon. Nahromaděné podniky měly na svém vrcholu hodnotu přesahující 80 miliard dolarů.

Jak to Redstone dokázal? Byl mistrem ve slučování podniků, řídil se neomylným instinktem jestřába, který krouží nad krajinou, a když spatří kořist, prudce a nevybíravě zaútočí. „Raději bych řešil vyjednávání ohledně přebírání firem diskusí,“ nechal se jednou slyšet. „Ale když se tento způsob nezdaří – a to se stává dost často – jsou žaloby a soudní spory velmi vhodným nástrojem.“

Reklama

Podle listu New York Times byl zprvu Sumner Murray Rothstein způsobným židovským chlapcem studujícím talmud a později Harvard, odkud byl za druhé světové války povolán do armádního týmu luštícího šifry nepřátelských Japonců. Po válce Harvard dostudoval, stal se právníkem a toto povolání probudilo jeho povahu. „Byl jsem tvrdý a nikdy nenechal na stole ani cent,“ ohlížel se později.

Redstone mimochodem úspěšně žaloval filmová studia a donutil je „ve jménu cti svého otce“ poskytovat snímky i pro autokina, což se „továrnám na sny“ zdálo nedůstojné. Ze snu je probudil mladý muž původem z Bostonu, o kterém by šlo klidně natočit velkofilm.

Scénář takového snímku by musel v hrdinových osudech notně škrtat a i tak by měl problém, aby na omezeném časovém prostoru zachytil to nejpodstatnější. Vynechat by samozřejmě nešlo únik z inferna hořícího hotelu a po něm – když bylo Redstoneovi čtyřiašedesát, což je pro jiné práh důchodového věku – získání kontroly nad provozovatelem kabelové televize Viacom.

Pozdější převzetí Paramountu přišlo po vyčerpávající a vlekoucí se bitvě s mnohem mladšími soupeři. Jako by Redstonea takové souboje nabíjely a posilovaly jeho myšlenky na nesmrtelnost. Když v třiasedmdesáti vyhodil nejvyššího manažera Viacomu a otěže převzal sám, umlčel kritiky odkazem na tehdejšího prezidentského kandidáta, byl jeho vrstevník: „Může-li Bob Dole řídit Ameriku, já dokážu řídit Viacom.“

O dalších deset let později se neúnavný muž vynořil ze svého luxusu v Beverly Hills, aby přerušil vazby s největší hereckou star Paramountu, Tomem Cruisem. Na Cruisovi byl přitom postaven Top Gun, kultovní film z dílny Paramountu (dalšími trháky Redstoneových společností byly kupříkladu Titanic, Zachraňte vojína Ryana, Forrest Gump či televizní seriál Teorie velkého třesku), jenže herec se znelíbil a nastal velký třesk v praxi.

Redstonea podráždila Cruisova propagace scientologické církve a zřejmě ještě více skutečnost, že astronomické smlouvy poskytovaly herci ohromný finanční krajíc ze zisků, které mohly být jinak jeho. A bylo jasno. Cruisovo další sepětí s Paramountem? Mission: Impossible.

Sumner Redstone a manželé Clintonovi. | Foto Forbes.com

Drama ovšem neprožíval Redstone pouze v byznysu, ale i ve vlastní rodině. Byl dvakrát ženatý a dvakrát rozvedený – s první manželkou, s níž byl 52 let, měl dvě děti a s oběma vedl nesmlouvavé, až nenávistné spory. Syn Brent ho dokonce zažaloval a nakonec byl soud zažehnán pomocí několika stovek milionů dolarů.

Další ohromné sumy v řádech desítek až stovek milionů ho stály v posledních letech života milostné pletky s mnohem mladšími přítelkyněmi; pokud můžeme brát sexuální apetit za důkaz, že fyzicky byl Sumner Redstone stále relativně fit, podle svědectví okolí ho opouštěly duševní síly.

Kurážného inovátora dostihla i doba nesoucí nové mediální trendy: Redstone už nedokázal reagovat na fakt, že mladá generace se stále víc obracela ke streamování a klasická televize kvůli tomu ztrácela na vlivu a významu.

Bezezbytku ale platí slova pronesená dcerou Shari. I ta měla s otcem svého času zdánlivě nepřekonatelné rozpory, přesto došlo ke smíření. Shari po něm převzala vládu nad společnostmi a po jeho skonu řekla zámořským novinářům: „Táta vedl mimořádný život, v němž formoval zábavu do podoby, jak ji známe dnes, a rovněž vytvořil neuvěřitelný rodinný odkaz.“

Hezké věty? Jistě. Když ale nyní zasvítilo nad Redstoneovým příběhem „The End“, chtělo by to patrně ještě stručnější, údernější a tím pádem lehce zapamatovatelnou pointu. Vypůjčíme si ji od Philippa Daumana, někdejšího prezidenta Viacomu. V roce 2012, když se slavilo sté výročí studia Paramount, pronesl Dauman na adresu Redstonea přípitek tohoto znění: „Zde je ten, který vyhrál.“

Reklama
Reklama